Vyzvědačka
Paulo Coelho
V Coelhově románu Vyzvědačka ožívá skutečný příběh Maty Hari, slavné kurtizány obviněné ze špionáže, která byla před sto lety popravena pro velezradu. Mata Hari byla tanečnice, šokující a těšící publikum za první světové války, a stala se důvěrnicí některých z nejbohatších a nejmocnějších mužů té doby. Odvážila se překonat moralismus a provinční mentalitu počátků 20. století, ale nakonec za to zaplatila vlastním životem. Když v pařížském vězení čekala na popravu, jedním z jejích posledních přání bylo pero a papír, aby mohla psát dopisy.... celý text
Přidat komentář
Po delší době návrat k oblíbenému autorovi a on to naprostý průšvih. Dějově nic moc, postavy nic moc... Snad jen pochvala za to, že to není dlouhé a rychle bylo dočteno.
Pro me kniha zajimava, jsem rada ze jsem si ji precetla. Pribeh Mata Hari jsem takto detailne neznala.
Dlouho jsem si chtěla tuhle knihu přečíst a musím uznat, že se četla velice pěkně. O Mata Hari jsem slyšela, ale neznala jsem celý její smutný osud. A jsem ráda, že někdo napsal o tom jaká byla "špiónka".
Vlastně spíš takové shrnutí již známého. Přemýšlela jsem, proč bylo potřeba napsat o ní další knihu.
Opět jsem udělala tu chybu a nepřečetla si, jakou knihu práce beru do rukou. Alchymista od tohoto autora se mi moc líbil a já doufala v další příběh plný mouder a fantazie. Ale už začátek mi svou surovostí vyrazil dech. Přesto jsem ale toužila dozvědět se víc a i když si autor neklade za cíl popsat životopis úchvatné dámy, jež si dala jméno Máta Hari, myslím, že pro nastínění jejího života naprostým neznalcům je kniha dostatečná.
Čte se rychle, příběh ubíhá rychlostí blesku a za pár večerů jsem knihu zvládla přečíst. Udivilo mě, jak moc jsem se do ní dokázala začíst. Nejsou tam žádná hluchá místa.
Jsem ráda, že jsem se dozvěděla více o této ženě. Sympatická mi byla v rozhodnutí prožít život podle svého. A k tomu má málokdo odvahu. Autor je jako vždy výborný vypravěč a kniha se čte dobře, ale s jeho rozhodnutím MH glorifikovat se nemohu ztotožnit, protože k tomu prostě není důvod. Čili autorova snaha napsat něco velkolepého jako byl Alchymista ztroskotala na prostém faktu, že tato žena zřejmě velká nebyla. Nebo mě o tom alespoň autor nepřesvědčil. Ale kdo ví, jak to skutečně bylo
Kniha mě bohužel nezaujala, řadím ji k autorovo slabším. Co se samotné hrdinky týká, nepřirostla mi k srdci, všechny její činy byly hnány pouze marnivostí a materialismem, žádné “hluboké rozuzlení se nekoná.to, nakolik bylo její odsouzení spravedlivé je věc jiná.
S odstupem více než 10 let další coelhovka.
Autor opět využívá biblické myšlenky. Příběh Mata Hari obohacuje o životní modra a poselství.
Jak Coelho uvádí v závěrečné poznámce: pokud se chce někdo seznámit s životopisem Mata Hari, měl by sáhnout po jiné knize.
V určitém ohledu mi to připadalo jako číst o M. Horákové. Spousty krásných myšlenek a ačkoliv některé dialogy byly smyšlené realita příběhů byla velmi důvěryhodná.
"I ta nejkrásnější melodie se může změnit v hrůzu, jestliže nejsou struny naladěné"
Coelho. Tenhle chlapík mě z nějakého důvodu (snad proto, že jeho jméno bylo takříkajíc na každém rohu) nikdy nelákal, a možná to byla chyba. Vyzvědačka se mi dostala do ruky tak trochu náhodou při stěhování a četla se rozhodně dobře. Jméno Mata Hari mi sice nebylo neznámé, ale detaily jejího životního příběhu jsem příliš neznal, takže jsem si rozšířil obzory a leccos zasadil do historického kontextu Evropy konce 19. a začátku 20. století. V komentářích jsem si tady nyní přečetl, že je tahle knížka jiná než většina autorova díla, takže mi asi nezbývá než si přečíst ještě něco dalšího a zjistit, jestli jsem měl napoprvé jen štěstí na příběh, který mi sedl, nebo jsem Coelha opomíjel neprávem… ;-)
Knihu jsem si vybrala, protože je vyprávěna retrospektivně. Od začátku víme, jak Mata Hari skončila. Před popravčí četou se ocitla 15. října 1917 krátce po páté hodině ráno. Hned první fotografie z knihy je z toho dne. Mata Hari stojí u popravčího kůlu a proti ní vojáci...
Knížka Paula Coelho Vyzvědačka je smutný příběh o ženě, která zarputile popírala nejen to, že stárne a přestává být atraktivní, ale především nepochopila tvrdou realitu 1. světové války.
Jejím největším "proviněním" přitom bylo jen to, že sama uvěřila svým snům a lžím a že až do poslední chvíle stále věřila tomu, že když je nevinná, tak se jí přece nemůže nic stát.
Paulo Coelho nám tuto ženu přiblížil s velkým smyslem pro detail a bez přehnaného patosu.
"Mezi námi, prokazatelná fakta, která jsme měli k dispozici, byla tak nedostatečná, že by nestačila ani k odsouzení kočky."
Prokurátor André Mornet, zodpovědný za odsouzení k smrti Mata Hari.
Moc zajímavé informace. Čtivě napsaná kniha. O Mata Hari jsem toho moc nevěděla a tak mě spousta věcí hodně překvapila a zamrzela o to více. Knihu jsem poslouchala jako audioknihu. Je moc hezky namluvená. Ale myslím, že je tak přirozeně napsaná, že se musí i sama číst. Chci zkusit i další knihu od Coelho. Zaujal mě. Ale také jsem četla názor, že to není typický Coelho. Tak uvidím dále...
Coelho je mým oblíbeným autorem a když mám náladu přemýšlet ráda šáhnu po některém s jeho děl. Tato kniha se však od všech ostatních co jsem četla liší. Je to průměrná kniha, která podle mého názoru ani nenadchne a ani nijak nezklame. Možná mohla být propracovaná víc do detailu, ale to je již věc názoru.
Přečetla jsem alespoň 10 jeho knih a tato poslední byla úplně zbytečná. Měla zůstat ležet na dně jeho pracovního stolu. Holt, ne vždy se kniha povede...
Kniha me moc zajimala a lehce se precetla za jeden den, ale cekala jsem od ni trochu vic.. ale doporucuji;-)
Knížka nepředstavuje klasické dílo, na které je čtenář od Paula Coelha zvyklý. Příběh není autorem pojat příliš do hloubky a není dáno - až na samotný konec - mnoho prostoru pro filozofické myšlenky. Navzdory tomu se mi krátké vyprávění o osudu Mata Hari četlo velmi dobře a po delší odmlce jsem se díky tomu vrátila ke Coelhově tvorbě.
Štítky knihy
brazilská literatura agenti, agentky životopisné, biografické romány tanečnice Mata Hari, 1876-1917
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Zatím nejlepší kniha od autora. Předešlé texty jsou hodně duchovní a příběh v nich je jen kostra poselství. Tato kniha je napsaná jinak. Je čtivější, přesto v ní poselství nechybí a je dobré o něm popřemýšlet.
Příběh o "dvojité špionce", která pobouřila všechny na obou stranách fronty, ač nepřátelé na život a na smrt, byli si v bigotním a černobílém vidění světa podobní více než by kdy přiznali. Ať už německá rozvědka nebo francouzská prokuratura, oboje odsoudili Mata Hari vlastně za to, že chtěla shodit okovy doby.
Autor ujišťuje, že si pro knihu přibarvil jen dialogy a jinak vycházel z dokumentů a odborných pramenů. Jelikož jsem nikdy obšírně nestudoval skutečný příběh Mata Hari, román byl první hlubší vhled jak z její strany tak těch ostatních. Jistě to v četbě spíše pomohlo, protože podrobné historické události najdete v jiných knihách, některé autor uvedl na konci knihy. Takže tuto knihu nečtěte s očekáváním, že se dozvíte jak to vlastně bylo, ale jako zpověď ženy, která se vymykala konvencím doby což jí nemohlo být odpuštěno.