Vzdělávání dospělých
Jiří Plamínek
Publikace se komplexně a prakticky věnuje problematice vzdělávání dospělých. Od podobných knih se odlišuje především širokým tematickým zaměřením: vedle obsáhlé kapitoly o tom, jak učit, v ní najdete také informace o volbě témat, návod na výběr formy vzdělávání, charakteristiku hlavních zájmových skupin participujících na vzdělávání, metodiku zvládání potíží, jež mohou při vzdělávání nastat, či informace o současném stavu vzdělávání. Čtivý text doplňuje přes 100 obrázků a mnoho příkladů. Dílo shrnuje zkušenosti, které uznávaný autor získal v průběhu třiceti let praxe jako vysokoškolský učitel, tvůrce interaktivních tréninkových programů a nezávislý lektor a konzultant. ... celý text
Přidat komentář
Uvědomuji si, že tato kniha není kandidát na odbornou andragogickou publikaci, ale od populárně naučné knihy tohoto typu bych čekala jiné zacházení s terminologií. Za klíčové považuji nedostatečné rozlišení a popis učení a vzdělávání. Vzdělávání je vzdělávání a učení je učení a rozdíly mezi těmito termíny by bylo dobré uvést. Některá témata bych si já osobně uměla užít více rozpracovaná např. kompetence. Text sám o sobě je přehledně uspořádaný a doplněný praktickými příklady. Pro někoho, kdo nelpí na terminologii, může být zdrojem zajímavých informací. K mé smůle, jsem příšerný detailista a v termínech mám ráda pečlivou a odbornou interpretaci. Ale obálku má kniha opravdu krásnou.
Štítky knihy
vzdělávání dospělýchAutorovy další knížky
1994 | Řešení konfliktů a umění rozhodovat |
2010 | Vzdělávání dospělých |
2008 | Sebepoznání, sebeřízení a stres |
2005 | Vedení lidí, týmů a firem |
2009 | Konflikty a vyjednávání |
Hrůza hrůz. Knihu jsem četla/přetrpěla, jelikož se jednalo o povinnou literaturu k jednomu předmětu na mém oboru - byť nerada, ale kredity se prostě hodí, co si budem.
Kdybych mohla,tak svůj čas zainvestuji trochu jinak; třeba mlácením hlavou do zdi. Míra sebedestrukce by byla srovnatelná a ještě bych si výše zmíněnou aktivitu více užila.
Pak docent Plamínek má za sebou bezesporu bohaté zkušenosti na akademické půdě a ví, jak se v ní pohybovat. Veřejně publikovat posunování a odebírání stolečků jak žákům, tak kantorovi chce pořádnou dávku kuráže. To samé platí pro způsob seznamování již dávno zletilých osob v kroužku, ve kterém mají všichni jeho účastníci zavřené oči a natahují po sobě ruce. Sociální úzkost vítána.
S menším svolením Lego company bych si dovolila název změnit na "vzdělávání a seznamování osob ve věku od 3 do 99 let". Knihu shledávám natolik bezpředmětnou, že bych si raději přečetla Čtyři dohody a s nezaměnitelným přesvědčením ve svém hlase tvrdila, jak mi změnila život k lepšímu.
*Komentář se stahuje na celou publikaci, vyjma první části. Ta je určena vedení firmy a do toho nevidím. (I když se to dle mého laického názoru nijak neliší od zbytku knih zabívajících se stejnou problematikou, které jsou dostupné ve všech knihkupectvích)