Vždycky přijde noc
Willy Vlautin
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499498/bmid_vzdycky-prijde-noc-7MI-499498.png
4
22
22
Román o sociálních problémech současných generací Román Vždycky přijde noc je příběh o snaze získat v nelítostném světě alespoň kousek jistoty. Mít dům, mít se kam vracet, mít něco svého, mít proč žít. Na pozadí dvou hektických deštivých dnů a nocí se před očima čtenáře odehrává celý životní příběh třicetileté Lynette, která je vyčerpaná zoufalým sháněním peněz na hypotéku i soužitím s egoistickou matkou a postiženým bratrem. Lynettinu naději rozpouští déšť, její zoufalství houstne s tmou, volání o pomoc zůstává bez odezvy a v kalném světle dne se ukazuje, že počítat s nejhorším nestačí. Zoufalá situace si žádá zoufalé činy a Lynette je zahnaná do kouta. Vládne tma noci, ale jestli opět vyjde slunce a probudí to lepší v nás, není vůbec jisté. Nezbývá než doufat v poblikávající jiskřičky naděje, jinak by život ztratil smysl. Willy Vlautin navázal na Raymonda Carvera a Johna Steinbecka a stvořil příběh o lidech s problémy, kteří se pokoušejí vyškrábat ze zaprášených a zdevastovaných koutů současné Ameriky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , JotaOriginální název:
The Night Always Comes, 2021
více info...
Přidat komentář
Na knížku jsem narazila úplně náhodou a vlastně jsem ani nevěděla o čem bude. Rozhodně mě nezklamala. Na toto téma jsem ještě nic nečetla a pro jednou jsem zase ráda, že žiju, tam kde žiju a opět si uvědomuji, jak se mám dobře.
Lynette byla skvělá, moc jsem jí fandila.
Matka byla neskutečná, ale po jejím konečném monologu, jí tak trochu chápu. Ne každý to ustojí.
Výborně napsaný příběh o touze po základních jistotách a pocitu bezpečí v nelítostném světe. Vždycky přijde noc je strhující četba o sociálních problémech, o životě na hranici bídy a snaze odrazit se ode dna.
Hlavní postava je třicetiletá Lynette, která se snaží získat pro sebe, matku a staršího retardovaného bratra jistotu v podobě vlastního bydlení. Děj, který působí živě, se odehrává ve dvou dnech, kdy veškeré snahy hlavní hrdinky gradují. Prostřednictvím flashbacků se postupně odhaluje celý její životní příběh. Tahle holka to měla těžké vždy, přesto se nevzdává. Jejím opakem je matka, dávno zcela rezignovaná, nešťastná a sobecká, neustále s flaškou po ruce.
Tady jsem čekala, že by to mohlo být dobré, ale bylo to mnohem víc, tohle je napsané naprosto skvěle, je to tak autentické, že vás osud Lynette pohltí, soucítíte s ní a přejete jí ať dosáhne svých cílů.
Moc doporučuji.
Při čtení jsem si říkala, jaké mám štěstí, že nežiji v Americe a nemusím se prát se životem jako Lynette a řešit problémy, které ji pronásledují.
Lynette je třicetiletá žena, která žije se svojí egoistickou vyhořelou matkou a postiženým dospělým bratrem, který je svým intelektem na úrovni tříletého dítěte. Snaží se, aby měli na měsíční platby za dům a provoz domácnosti. Ale je unavená a znechucená svým životem, kdy vidí, že se snaží a je to k ničemu. Navíc jim majitel oznámil, že uvažuje o prodeji domu, kde Lynette bydlí. Během dvou dnů, které se v knize odehrávají poznáváme Lynettinu minulost a dozvídáme se, proč žije na okraji společnosti ač by si ráda užívala klidný život. Vracíme se v příběhu do minulosti a poodkrýváme temmnou a děsivou část Lynettina života.
Já smekám před autorem, protože jsem dostala v příběhu obrovskou nálož emocí. Lynette zpočátku fandíte, pak jí nadáváte a vztek přejde v lítost a chvílemi i v obdiv. Málokdo zažije ve svém životě tolik, co zažila Lynette a tají se vám dech nad tím, jak se se vším vypořádala. Já jí nakonec fandila. Ano, na dno se může dostat každý, ale vydrápat se zpátky je sakra těžký...a když nemáte absolutně žádnou podporu ve svém okolí, je to o to těžší. Nebudu vám prozrazovat, jestli to Lynette zvládla nebo ne. Jen vím, že než žít v toxickém prostředí, je lepší prostě odstřihnout vazby a žít si po svém...
děsivě uvěřitelný příběh z prostředí společenské a morální bídy, velmi realisticky vylíčené prostředí chudinských čtvrtí i chování a smýšlení osob bez zdravotního pojištění a sociálních jistot, těžké téma snahy vymanit se ze začarovaného kruhu závislosti na nefunkční rodině (matka alkoholička na sociálních dávkách, bratr těžce mentálně postižený), v němž se Lynette ve snaze vydělat na další nájem ponižuje podřadnou prací, prostitucí i zlodějinou, namočí se do dealerství a překupnictví, současně se pokouší vyrovnat s vlastní minulostí plnou ponižování, sexuálního násilí, sebepoškozování...
Lynette byla pro mě uvěřitelná, byla opravdová, nežila ve virtuálním světě a nevydělávala hromady peněz a dokonce ani nic nezdědila po tajuplné babičce nebo tetičce, jak je v moderních románech obvyklé. Proto měla i opravdový život plný hříchů a chyb, o kterých se člověku v dnešním světě plném úspěšných lidí docela těžko mluví. Přesto se pořád snažila zlepšit život svůj, bratrův i své dost neschopné matky. Obdivovala jsem ji, držela jí palce a bála se o ni. Palce jí vlastně držím pořád - Lynette jde dál a přes zoufalství v ní pořád zůstává láska a laskavost". Zajímavý byl také monolog matky v závěru knihy, kdy mluví skepticky o současném světě, o politicích a politice. Románů z tohoto sociálního prostředí je docela málo a tento byl působivý.
(SPOILER)
Příjemné překvapení a pro mě výjimka z pravidla o mizerné úrovni amerických autorů.
Netuším, do jaké míry jsou realistické v knize popisované poměry a sociální situace hlavních protagonistů, každopádně nejlépe vykreslenou postavou (bez ohledu na národnost a geografické umístění) je pro mě matka, již beru jako prototyp líného, do sebe zahleděného alkoholika, otravujícího své okolí neustálými stížnostmi na svůj posr...ný život, jehož viníkem je - jak jinak - celý svět kromě jej samotného).
SPOILER (na závěr už snad jen chybělo, že svou dceru okrade o její našetřené peníze)
Vždycky přijde noc
Čteno při nemoci, tak mi toho moc neutkvělo, bohužel.