Vzestup po úrovních vědomí
David R. Hawkins
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/367052/bmid_vzestup-po-urovnich-vedomi-Hyk-367052.jpg
4
93
93
Lidské vědomí se může nacházet na různě vysokých úrovních. Dr. D. Hawkins, který zažíval pokročilé stavy vědomí již od dětství a pojmenoval je podle subjektivních prožitků, které na každém stupni převládají, a podle energie jejich pole jim přiřadil číselné hodnoty od jedné do tisíce (kde 1000 označuje, stav nejvyšších avatarů, Krišny, Zarathuštry, Buddhy a Ježíše Krista). Popisuje, jakým způsobem se na různých stupních vědomí chová lidské ego a jak se projevují jeho přirozená omezení. Dává praktické rady, jak můžeme na jednotlivých úrovních překonat s nimi související bloky, a tak každou z nich postupně transcendovat a připravovat se na pokročilé stavy vedoucí až k Osvícení. Kniha tedy není jen analýzou, ale především praktickou příručkou.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2017 , Pravda.JeOriginální název:
Transcending the Levels of Consciousness: The Stairway to Enlightenment, 2005
více info...
Přidat komentář
Cokoliv od Davida R. Hawkinse je náročné čtení a tato kniha není výjimkou. Bylo by zajímavé zjistit, jak je na tom lidstvo s úrovní vědomí dnes, v r. 2024 (kniha byla napsána v r. 2005). Jsem bytostně přesvědčen, že jednoho dne bude možné nějakým přístrojem či metodou měřit úroveň vědomí u každého jednotlivého člověka. To, že to dodnes neumíme neznamená, že to nelze změřit. Ve středověku taktéž lidé neměli ponětí o UV záření, virech, rentgenovém záření, a přece všechny tyto věci existovaly. Knihu beru jako startovní čáru, odpovědi na nezodpovězené otázky jsem nalezl až v jeho dalších knihách. Doporučuji číst každou kapitolu klidně i 5x po sobě, dát si mezi tím čas na vstřebání a pochopení. A poté si ji přečíst třeba znovu. Je to velmi hutné čtení, náročné, ale úžasně inspirující.
Hawkins parádně sepsal úrovně vědomí - je skvělé, že člověk sám na sobě může pozorovat, jak někdy klesá níž a pak zase stoupá.. Děkuji za tuto knihu, která mi pomohla více pochopit chování některých lidí a pomohla i mně více se zorientovat sama v sobě..
Přečtěte si to, ale neberte to doslovně:)
A k tomu, jak se tu všichni pohoršují nad tím, že autor zdůrazňuje, že v USA je pod úrovní 200 jen 49% osob, zatímco ve zbytku světa (průměrně) 78% (to vše k r. cca 2005), tak to možná bude tím, že zbytek světa (asi chápu, že zamrzí, že nevypíchnul zvlášť Evropu) je o dost chudší a v podmínkách nedostatku je těžší se pro běžné lidi vymanit z úrovně, řekněme, přežití a soutěživosti.
Plno zajímavých informací, které člověka chytnou. Zaměstná to mysl takovým způsobem, že je to poutavé a hltá to. Po čase jsem ale začal vidět, že je to vlastně hromada informací, ale praktické využití nic moc. Něco z knihy mě zaujalo, ale v radosti jsem z ní nebyl. Spíš naopak, začal jsem se v tom hledat. Na jaké úrovni jsem tedy já? Jsem dobrý nebo špatný? A co ostatní, kde jsou? A hodnocení sebe nebo druhých není duchovní růst, naopak.
Tak tohle ne. Nechápu svalový test (proč o něm není více? Jak to funguje?), nechápu, jak na jeho základě lze očíslovat jednotlivé úrovně vědomí, nechápu (nechci chápat), proč by měl člověk nezúčastněně přihlížet dění na světě, k ničemu se nevyjadřovat, nesdělovat svůj názor a vlastně ho ani nemít, vzdávat se svých emocí. Aby tak potlačil své ego? Co by to bylo za život? Možná by byl osvícený, ale o takový život nestojím. Nebo jsem totálně nic nepochopila, ale je mi to vlastně jedno.
Určitě přínosná kniha, ale hodně abstraktní a těžko ztravitelná. Opravdu se těžce čte. Hodně náboženské a až tak mi to moc nedalo.
Vždycky když jsem byl těsně před rozhodnutím knížku definitivně odložit, tak probleskla zajímavá myšlenka. Bohužel jsem se pak opět dlouho brodil čtením něčeho pro mě nicneříkajícího, zabaleného do pláště jakési (podepřené přesnými čísly, jejichž původ kromě jakéhosi svalového testu vysvětlen nebyl) teorie. Nicméně dočetl jsem ... ale opakovat to rozhodně nebudu.
Duchovní kniha, která pro můj spíše analytický mozek byla příjemným překvapením v tom, jak si lidské vědomí hezky rozeškatulkuje a seřadí. Snaží se dívat na ducha a jeho vývoj zvnějšku, bez příchylnosti k nějakému konkrétnímu náboženskému směru.
Samozřejmě, že mnoho věcí, o kterých autor píše, nelze (a z podstaty věcí ani nemůže jít) nikdy ověřit a je spíše na pocitu čtenáře, jestli z knihy dostane dojem, že dává smysl, nebo že je to úplná kravina. Zejména metodika “svalového testu” je vlastně neověřitelná a samotnou mě moc nepřesvědčuje.
Na druhou stranu - u čtení o nižších úrovních vědomí jsem poznávala věci, které pro mě jsou známé a přijdou mi pravda; logicky s vyššími úrovněmi se pro mě kniha stávala více abstraktní a méně pochopitelná. Možná i pro moje dosavadní zkušenosti se mi zdá, že by na knize mohlo něco být. Určitě jsem se viděla i v tom, jak v přechodech mezi úrovněmi (zejména překročením úrovně 200) roste člověku jeho subjektivní štěstí.
Méně sympatické mi v knize bylo odkazování na autora a jeho zkušenosti (jsem trochu citlivá na to, když někde cítím potenciálního “duchovního vůdce”).
Jako nevim. Kniha je v lecčems podnětná a k dlouhým diskuzím pak zajímavá, takže ji zařazuji do “doporučuji.”
Nedívímse, že je zde pár lidí co knihu neocení, chápu je. Kniha podle mě totiž bude dávat největší smysl lidem, kteří žijí stále hodně materiálním životem a o duchovním životě spíše čtou než ho žijí. To byl i můj případ, než jsem prostudoval tuto knihu. Do mého životního puzzle zapadala s každou kapitolou další a další kostička. Níní mohu říci: více takových knih! - Díky Hawkinsi
Úrovně vědomí jak se zde popisuje v číslech je více či mene určeno pro analytické mozky které musí vše nějak zařadit vhodná obdoba knih od ruizovych avšak pro vědecký mozek je důležité se na knihu dívat s úhlu pohledu vědce a psychologie nikoliv duchovna. Nádherná adaptace vědeckého seberozvoje za mě 5 hvězd
Nestává se často, aby se do filozofických otázek pouštěl klinický psychiatr. To je totiž asi hlavní slabina téhle knihy - vědci prostě touží všechno zaškatulkovat, roztřídit a podrobit testům.
Pozor, v následujícím komentáři jsem se prostě nebyla schopná vyhnout sarkastickým poznámkám a možná i spoilerům... Hned na začátku (po nutném úvodu, kdy autor vylíčí své vlastní zážitky vysokých stavů vědomí, asi aby nám bylo ještě před úvodem jasné, s kým máme tu čest - kdo by nechtěl dozvědět se hned v druhém odstavci, že plné vědomí existence a porozumnění se u autora náhle objevilo ve věku tří let, což je samozřejmě, jak jistě tušíte, úplný začátek jeho transcendentálních stavů) jsme seznámeni se škálou úrovně vědomí 1-1000, kdy 1=bakterie a 1000=Buddha. Opravdu netuším, jak autor vyzkoumal, že krávy, sloni i opice mají stejnou úroveň 210, kočky a psi 245, rodinné prasátko dokonce 250. Pozor - výjimky - vrtění ocasu psa nebo předení kočky=500. WOW. Tak pokud jste se ještě pořád nic nového, nebo pro vás podstatného, nedozvěděli, pohodlně se usaďte a vsajte informaci, že lidé obecně se pohybují na škále zhruba od úrovně 20 až po úrovně blížící se oné magické 1000 (té ovšem dosahují pouze velikáni jako Buddha nebo Ježíš Kristus). Další velké WOW. Sloni mají víceméně stále stejnou úroveň a lidé - panečku, od 20 až po 1000, tomu říkám možnosti osobního rozvoje! Dál už se autor věnuje výhradně pohybu na škále lidského pokolení, předoucí kočky a psi vrtící ocasem už taktně nechává upozaděné. Jestli si ale myslíte, že skončil s podobnými moudry, vězte, že není všem dnům konec. Úrovně vědomí totiž mají velmi zajímavou hranici, tou je hodnota 200. V hodnotách pod 200 zjednodušeně řečeno vítězí ego nad duchem, nad úrovní 200 se začíná poměr otáčet ve prospěch duchovna. V textu se na několika - ne na jednom, ne na dvou, ale na opravdu hooodně místech (aneb opakování je matkou moudrosti, že) dozvíme, že v současné době se přibližně 78% lidstva pohybuje na hodnotě pod úrovní 200, v USA je to ovšem jen 49%. Další velké WOW. A já zatím měla USA za tradičně ryze materiální společnost, bez nějakých extra duchovních choutek - ach jak mi autor pomocí jednoduchých čísel otevřel oči!!! To, že Američané jsou vlastně celkově duchovně nejvyspělejší národ na světě se asi už v žádné jiné publikaci nedozvím...
Autor pak detailně rozebere jednotlivé hladiny - i tam mému omezenému já nebylo jasné, proč hněv (150) je mnohem vyšší stav vědomí, než touha (125) a pýcha nad oběma uvedenými (175). Rozum (400) pak s přehledem vítězí nad odvahou (200) nebo ochotou (310). Snad jediné nepřekvapivé byly ty vyšší hodnoty - láska (500 - vzpomeňme teď na krátký okamžik na kočičky a pejsky), bezpodmínečná láska (540-599), osvícené poznání (600), plné osvícení (850-1000).
Zcela na závěr se dozvíte něco o svalovém testu. Pokud ale patříte do skupiny přízemních bytostí nedosahujících úrovně 200 (ano, vzpomeňme na poměr 78% celého lidstva), tak ho ani nemusíte zkoušet - v takovém případě totiž nedává správné výsledky. Možná pokud jste Američan, tak to zkuste, tam máte naději alespoň 1-1, že bude test spolehlivý. Aneb až příště uvidíte někoho s napřaženou paží, komu druhý klade otázky ano-ne a přitom mu tlačí prsty na zápěstí směrem dolů, bude to pravděpodobně Američan...
Závěrem - obecné myšlenky knihy jsou pěkné, krom výše uvedené pavědy ohledně číslování úrovní vědomí, může duchovně hledající člověk najít i různé poučky k seberozvoji (ale zřejmě nic, co by dosud duchovně hledající nevěděl), zpracování je ovšem naprosto katastrofické...
Normálně podobné knihy nečtu. Ale při přečtení anotace a komentářů jsem zaváhal. Co když skutečně nějaké úrovně vědomí existují a autor odhalí něco zajímavého? A už jsem se nachytal. Naštěstí jsem měl knihu jen půjčenou a nekupoval jsem ji. Kromě obecných rad o tom, jak máte pěstovat a šlechtit svoji duši, které jsou v podobných knihách běžné a které tvoří nudnou většinu knihy, je zde i určitý přesah do biologie a kniha zahrnuje celou biologickou evoluci. „Energie vědomí působila na hmotu od Neprojeveného k Projevenému jako víra v Božství a z této interakce povstal život.“ Tuto větu chápu tak, že vědomí existovalo dříve než život. Bohužel, autor toto tvrzení nijak neodůvodnil. Dále: „První formy živočišného života byly velice primitivní a neměly vlastní zdroje energie. Přežití tudíž záviselo na získávání energie zvenčí. V rostlinné říši takovýto problém neexistoval, jelikož chlorofyl automaticky přeměňuje sluneční energii v chemické procesy, které jsou za potřebí.“ Zaprvé to chápu tak, že autor, který už snad není ona primitivní forma živočišného života, má nějaký záhadný vnitřní zdroj energie. U rostlin pak je vnitřním zdrojem Slunce, bohužel autor neuvádí, zda je to Slunce v kořenech, stonku, nebo květu, a jak se tam může vejít, když má průměr 1 392 020 km. Knihu jsem nečetl nijak zvlášť pečlivě, a tak je možné, že jsem autorovo bodování úrovní vědomí nepochopil. Ale i kdybych ho pochopil jinak, nevadí mi to, protože bych mu tak jako tak nevěřil, a to, co jsem postřehl při letmém projití knihy mě pobavilo natolik, že si za to kniha jednu hvězdičku zaslouží. Bakterie mají úroveň vědomí 1. K vrtění psím ocasem je potřeba úroveň 500, což je výjimka, protože pes má úroveň jen 245. Úroveň šimpanzů je 305 (což mi konečně vysvětlilo, proč šimpanzi nemohou vrtět psím ocasem, zapamatujte si to a zkuste to říct ve škole u zkoušky). Zhruba 80 procent lidstva nedosahuje úrovně 200 (a tito chudáci asi také nemohou vrtět psím ocasem), s výjimkou USA, kde této úrovně nedosahuje jen 50% obyvatel (nevím, zda je to pro obyvatele USA poklona, čemuž by odpovídal srovnání s ostatním světem, nebo urážka, čemuž by odpovídalo srovnání s šimpanzem – je však jen možné, že autor uprostřed knihy zapomněl, co psal na začátku). Rozum dostávají lidé na úrovni 400 (což pořád nestačí na psí ocas) a na úrovních 700–1000 jsou osvícení. Vzhledem k tomu, že 500 + 500 = 1000, je zajímavá otázka, zdy by osvícení lidé dokázali vrtět dvěma psími ocasy najednou. Navrhuji toto téma k hlubší diskuzi. Autor však spekuluje i o ještě vyšších hodnotách než 1000, a jen Bůh ví, kolik ocasů by pak lidé zvládli (pokud tedy osvícení lidé v Boha věří, na některých mísech v knize se ukazuje, že ne, na jiných jsou jako osvícení zahrnuti i hlavní postavy náboženství).
Pro mě jedna z naprosto nejzásadnějších knih svého tématu. Musel jsem číst velmi pomalu a mezi jednotlivými kapitolami jsem si dával pauzy, abych vstřebal a integroval tu silnou esenci a uvědomění, kterou sebou slova této knihy přinášejí. Doporučuji každému, kdo se zajímá o osobní rozvoj a spiritualitu, aby tuhle knihu neminul. Otevírá oči a s nadhledem přináší mnohé pochopení pro nazírání sebe sama a světa kolem nás.
Pokud toto dílo zařadíme do literatury osobního rozvoje, pak by mělo stát až na vrcholu té pomyslné pyramidy. Z oblasti osobního rozvoje jsem toho v posledních letech přečetla dost, absolvovala jsem vzhledem ke svému zaměstnání i několik různě zaměřených kurzů, jejichž lektoři každý svými vlastními slovy v podstatě říkají totéž. Dalo by se ale říci, že je to jako učit se ve škole - něco vám lijí do hlavy na základě současných poznatků psychologie nebo na základě vlastních zkušeností. Proč to ale nefunguje každému? Všechny ty souvislosti a poučky dávají smysl, ale... Tím ALE je možná zásadní neznalost, pozadí problémů a bloků, se kterými se potýkáme. Pomoct pak může zjištění, že stojíme na určité úrovni vědomí a potřebujeme se posunout dál.
Tahle kniha je pro mě doslova revolučním čtením. Pomohla mi určité věci vyjasnit, hodně věcí jsem si díky ní srovnala v hlavě a svým způsobem mě nasměrovala dál. Dalo by se říct, že kdybych přečetla ze všech těch osobnostně-rozvojových knih jen tuhle, ušetřila bych si spoustu času a věděla bych to, co vím až teď. Dokonce i Ruizovy Čtyři dohody jsou v podstatě jen malým výsekem toho, o čem píše dr. Hawkins. Možná tím spíš je posun vědomí z mého pohledu snáz realizovatelný než snaha o nastolení jedné z dohod v rámci vlastního života. Někdo to samozřejmě může mít jinak a bude mu to vyhovovat přesně opačně :-)
Autor podrobnĕ popisuje jednotlivé úrovnĕ vĕdomí od hodnoty 20 po hodnotu 1000.Jak jednotlivé úrovnĕ rozpoznat,jak se posunout.Jsou zde docela detailnĕ popsány úrovnĕ vĕdomí a z nich pohled na Boha,pohled na živod,převažující emoce,chování ega.Je zde popsána a vysvĕtlena technika svalového testu.Beru tuto knihu jako učebnici,autor sám zažil pokročilé stavy vĕdomí v dĕtství.Dosáhnout hodnotu úrovnĕ vĕdomí 1000,jakou mĕlo na naší planetĕ jen velmi málo lidí,je myslím cílem ať už vĕdomým nebo zatím neuvĕdomujícím si všech lidí této planety.Velkým vzorem nám byl Ježíš s úrovní vĕdomì 1000,ale nemyslím tím jeho učení předkládané nám církví,ale učení pravé lásky ...
Autor této knihy přesně a bravurně vystihl božské téma a podstatu lidského bytí, angažování a přemýšlení na cestě k pravdě. K pravdě, kterou mnoho lidí na světě nevidí. Avšak tuto pravdu, kdyby tito lidé poznali, dosáhli by toho, čemu dosáhnout mají a v hloubi své nepřesvědčené duše vlastně všichni dohromady zmateně chtějí. Kniha mi odhalila jisté lidské normy a myšlenkové pochody v konkrétních stádiích osobnostního růstu, který by jisto jistě měl u každého směřovat, pro všechno dobré k Bohu.
Děkuji za to, že jsem, a že mám k dispozici vlastní rozhodnutí, mohu pracovat na své vůli, učit se každým dnem a v okamžení být vždy blíže Bohu.
Skvělá kniha ve které D.Hawkins podrobně popisuje a vysvětluje jednotlivé úrovně vědomí a ve které se v nějaké její části najde každý...
Z této knihy jsem byl naprosto nadšený. Tak jednoduše a do podrobností zjistit, jak na tom jsem, bylo pro mě úžasné a tak trochu i dobrodružné. Pro mě to byla hlavně důležitá informace a s pomocí jsem s tím dokázal něco udělat. Podíval jsem i na jiná nastavení, a našel úrovně například svých přátel, nebo kam by bylo možné se až posunout. Cítím vděčnost, že tato kniha vyšla v českém překladu, a je tak dostupnější pro širší okruh čtenářů. Nemyslím si, že by tato kniha byla sama schopná v někom uskutečnit změnu, ale může být pro ni důležitým impulsem.
Štítky knihy
psychiatrie svoboda rozvoj osobnosti, osobní rozvoj
Autorovy další knížky
| 2017 |  Vzestup po úrovních vědomí |
| 2009 | Moc versus síla |
| 2018 | Pravda versus nepravda |
| 2018 | Vševidoucí já |
| 2020 | Já: Realita a subjektivita |
Kniha se mi dostala do ruky kvůli osobnímu rozvoji a mohu říci, že perfektně zpracovaná a o mnohé obohatí.