Vzhůru k nebesům
Rebecca Hohlbein
Napínavé dobrodružství mezi nebem a peklem Anděl, kterému se stane osudným příliš velký zájem o lidské city. Mladá upírka, která si vlastně nepřeje nic jiného, než klid a čerstvou krev. A prorok, který umře, než začne plnit své úkoly a začne vnášet pořádný zmatek do řádů, vládnoucích nahoře a dole… Rebecca Hohlbein dala ve svém nebesko-pekelném románu zcela novou tvář fantastickým úspěchům upírů z posledních let. Pro Tabeu noc nezačala dobře. Při honbě za čerstvou krví šestnáctiletá upírka padla na toho nepravého a kvůli ilegálním látkám v krvi své oběti skončila v patologickém ústavu. Když se probudila, uviděla neodolatelně vonícího kudrnatého blonďáka v bílé říze, který se nad ní skláněl… Asi před dvěma hodinami musel tento mladík, anděl Alvaro, shora bezmocně přihlížet, jak jeho chráněnce Lennarta omylem zasáhla zbloudilá střela a zabila ho - samozřejmě než začal plnit své povinnosti budoucího proroka. Aby zachránil svou kariéru, ale nejen z tohoto důvodu, slétne Alvaro tajně k zemi, aby Lennarta oživil. Mohl to vyřešit andělský polibek, ale pak dojde k dramatickým zápletkám, v nichž hraje roli ruský darebák, reinkarnace želvy i ďáblovi biřici a které do základů otřesou poklidným městečkem Oberfrankenburg. Protože válečníci nebes a pekla si zvolili zemi za dějiště svého posledního boje…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , PlejádaOriginální název:
Himelwärts, 2009
více info...
Přidat komentář
Váhala, váhala až dováhala. Prvních osmdesát stranách jsem se absolutně ztrácela v ději, postavách, místech, všecko mi to prostě připadalo podobný, později už to bylo fajn. Obyčejně knížku přečtu (teda když mám čas) cca. za dva dny, u tohohle jsem se trápila 2 týdny. Bavila mě ruská část knihy, i když za celý příběh jsem se zasmála jen párkrát. Absolutně šílená kniha, se spoustou zvláštností... Autorka má rozhodně velkou fantazii.
PS: Nejlepší postava je stejně Oleg, žejo ?
Knihu jsem dostala před dvěma lety k vánocům. Pamatuji si, že jsem ji rozečetla, ale po pár stranách jsem to vzdala, protože jsem se nehorázně ztrácela v příběhu. Teď jsem ji otevřela podruhé a jsem ráda, že autorka dala na přední strany seznam účinkujících, protože jsem se k němu neustále vracela. I teď jsem byla místy zmatená a musela jsem se vrátit o pár stránek zpět, ale to se v druhé polovině knihy změnilo... Příběh se mi líbil, konec mě překvapil a trochu zamrzel.
Kdysi jsem si ji koupila a rozečetla, skončila jsem někde v půlce. Děj nudný, kniha mi nepříjde nijak moc humorná
Naprosto s tebou souhlasím nicandra :-/ je tam opravdu moc smrti ale jinak pěkná knížka :)) Hlavně ty ruské a mongolské nadávky vzadu pobavili mě i mou nejlepší kámošku :DDD
Už z anotace je zřejmé, že ta směs různorodých postav - a to ještě zdaleka nejsou vyjmenovány všechny, protože autorka ani ty vedlejší postavy nenechá plochými, všechny jsou "živé", ty hlavní ještě o poznání živější - povede k řadě směšných situací. Opravdu jsem se bavila, ale přesto mi tak nějak za uchem bzučelo, že jsem už něco podobného četla, a to Nejhloupějšího anděla od Christophera Moora. Podobná kaskáda praštěných postav - a jednou z nich značně nepraktický anděl.
Ovšem na rozdíl od Nejhloupějšího anděla je tu ještě souboj s ďáblem, rafinovaně měnícím podobu až k překvapivému odhalení "totožnosti", a na můj vkus až příliš mnoho zbytečných smrtí a krve vůbec, tou se vysloveně plýtvá a malují stěny...
Kniha mě nezaujala sice jsem jí dočetla,ale bylo takové zmatené.