Vznešené království: Rytíř

29.05.2019

...ale jo,celkem se to dá,jenom na koně se mlaská ústy,nikoli luská prsty...

Nechápejte mě špatně, autor napsal knihu, kterou bych obvykle asi nehodnotila. Celkem klasické Fantasy (ne zrovna můj styl), které sice připodobňují k mým oblíbeným Písním ledu a ohně, což je hodně přehnané označení, protože s tou ságou má tato kniha společné jen velké množství postav, se kterými tento autor moc neumí pracovat. Pramálo se zapojí do děje někdo jiný, než Lorn, který mě po většinu děje nesmírně nudil. Spolu s tím bych ráda vzala v potaz, že některá rozhodnutí hlava jednoduše nebere. Ale to všechno stranou. Všechno bych vydržela, až na to, co vám řeknu.
Na cizích portálech hodnotící knihy má toto dílo dobré hodnocení, tak bych hledala zakopaného psa u českého nakladatelství. Mám takový vlezlý pocit, že se nikdo neobtěžoval text po překladateli upravit. Není možné, aby v průměru jednou za pět stran chyběly uvozovky u přímé řeči, nebo aby byly uvozovky dány před to, co si někdo myslí. Je hrozné, že spousta vět byla poskládána takovýmto způsobem - cituji: "Radši si ale měl nicméně odpočinout..." nebo (a to je moje nejoblíbenější!) "Třásl se chladem u ohně. Přiložili na něj další dřevo, ale bylo to k ničemu.". Také mě dost překvapila některé slova jako třeba: "Sloupy zatápějící se v přítmí.." "Pravá ruka spočívala na knoflíku meče v pochvě, jako na knoflíku hole..." Může mi někdo říct co znamená slovo: parie? " S Lornem bylo jednáno jako s pariem." A takto bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Na to mi zbývá jen jedna otázka totiž: Vážně?
To je asi poprvé, co píšu něco takto záporného, ale věřte mi, ta kniha pro mě byla utrpením a dočetla jsem ji jen pro to, abych věděla, jestli se něco stane. Bohužel ne. Na konci jsem se radovala i když jsem měla nejspíš smutnit.
Za mě jedno velké NE!