Temný les
Liou Cch'-sin
Vzpomínka na Zemi série
< 2. díl >
Dlouho utajovaná pravda o chystané mimozemské invazi, k níž má dojít za čtyři sta let, byla konečně odhalena a Země se vzpamatovává ze šoku. Zrádci a kolaboranti byli sice rozprášeni, na Zemi však působí sofony, subatomární vyzvědači Trisolaranů, před nimiž není úkrytu a jejichž prostřednictvím se nepřítel okamžitě dozví i o těch nejtajnějších obranných plánech lidstva. Existuje jen jedno místo, kam sofony nedohlédnou do lidského nitra. Organizace spojených národů proto světu představí čtyři jedince, do nichž vkládá svou poslední zoufalou naději: tři uznávané myslitele, vojevůdce a stratégy a jednoho obyčejného, druhořadého sociologa. Luo Ťi se ocitá v centru celosvětové pozornosti, aniž tuší, proč byl vybrán a co se od něj čeká. Ví jen, že je jediným člověkem na Zemi, kterého se Trisolarané bojí.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
三体II黑暗森林 (The Dark Forest), 2008
více info...
Přidat komentář
Temný les je šit trochu horkou jehlou. Jakoby na něm byla vidět snaha vydavatele o co nejrychlejší pokračování, protože business je prostě business. Ať už jsou důvody jakékoli, poněkud zkrotit přebujelý text by neškodilo. Některé vysvětlující rozhovory jsou nevěrohodné a vysvětlení by mohlo být podáno jinou formou. Efektní závěr je sice plný emocí, ale opět na úkor reálné logiky a celá závěrečná cesta s lopatou i hluboké ponížení hlavního hrdiny jsou úplně zbytečné a na efekt.
To, co jsem oceňoval na prvním dílu trilogie, tj. náboženské přesahy, skvělé a věrohodné pohnutky pro eschatologii či apokalyptiku (prostě konec světa), to vše už nyní působí křečovitě, a vyznání "mesiáše" je natolik násilné, nakolik autor nic neví o christologii či náboženském mesianismu (byť jistá introverze hlavního hrdiny má rysy pokory či tzv. Mesiášského tajemství).
Nejzásadnějším problém druhého dílu (a vlastně trochu i prvního) je ale politicko-kulturně-sociální příslušnost autora. Kladná role politického pracovníka kosmických sil a dlouhé (téměř stranické) schůzování zarazí jistě každého čtenáře. Jenže Liou jakoby navíc nic nevěděl o extrémní západní individuálnosti, demokratické nesourodosti, nejednotě. Jakoby nepočítal se zásadní premisou, že člověk je ve své podstatě tupý sobec, který těžko odloží své osobní výdobytky ve prospěch nějakého vyššího celku. A tak zcela v čínském duchu se lidstvo chová jako spořádaná masa, jednotně, ba vzorově, ať už velí moudrý vůdce, strana, zájmy lidstva či dokonce OSN(!). Čím víc se tak autor na dějové ose vzdaluje od čínské Kulturní revoluce, tím méně působí věrohodně. A když dojde ke skoku o dvě století, nechce se už vůbec věřit. Stranou ponechme u inženýra tolik nečekané nerespektování energetických či surovinových limitů planety (i vesmíru). Budoucnost bez válek, plná krásných a sebevědomých lidí, kteří respektují pravidla, to je klišé sci-fi s táákhle dlouhými vousy a Liou tu evidentně nesrší originalitou, pro kterou je tolik oceňován. Pravda, budoucí generace jsou zároveň ubrečené bábovky (a autor tu ironicky pomrkává na feministické či jiné revoluční proudy v soudobé společnosti), nicméně společnost futuristických podzemních měst kazí renomé celé trilogii ve věci, která byla na příběhu nejúžasnější - tj. reálnost vycházející z vědecké logiky i současného stavu poznání.
Přesto dávám knize pomyslné ***** z šesti. Setkání s kapkou je bravurně napsaná scéna, závěrečné, takřka detektivní, odhalení pointy je inteligentní a překvapivé (byť inteligentnější čtenáři podstatu "kouzla" odhalí brzo, všechny souvislosti a detaily jsou jim zřejmé skutečně až na samém konci). Matematicky logické uvažování o exponenciálním rozměru života je ozdobou, pro kterou je nutné trochu té líbivé a upovídané pop-omáčky vydržet.
Za mě rozhodně nejlepší díl celé trilogie. Skvělá příběhová linka s meditátory a fascinující myšlenka temného lesa. Od přečtení se dívám na noční oblohu jinak než dřív.
(SPOILER)
Užíval jsem si knihu o něco více než první díl. Nemohl jsem si vynachválit myšlenku meditátorů a průvodců. Líbilo se mi, jak autor naznačil jejich plány, které nakonec vedly k úplně jiným záměrům (v podstatě tak, jak se od nich očekávalo).
Dalším velkým překvapením byl skok děje o celá dvě staletí v před. Avšak i zde bylo úžasné pojetí "probuzených" a "moderní společnosti". Rozdílné mentality, které se na celou situaci s Trisolarany dívaly odlišným způsobem.
V myšlence kosmické sociologie jsem si hověl hned od začátku příběhu, a proto mě její kompletní vysvětlení velice pohladilo po mysli. Celá tato myšlenka rozhodně stojí za pozastavení a popřemýšlení, zda má autor v dané problematice pravdu nebo je jeho pohled příliš pesimistický.
Nevýhodou (stejně jako v prvním díle), která mi brání dát pátou hvězdu, je "vatáž" v autorově psaní. Velmi rozsáhlé dějové linie všech postav a to včetně těch, které nemají pro příběh vůbec žádný význam.
Ach jo. Údajně to mělo být lepší a to stejné říká hodnocení. (83% a 89%, 14. 10. 2020) Já to vidím jinak. První díl měl nudnější prostředek, ale všechno zachránila sci-fi rovina, originální myšlenky a dobrý závěr.
Temný les však v ničem nevyniká. Navíc ho nemá co zachránit. Hard sci-fi prakticky zmizelo. Má to strašně moc zbytečných stran a tak se zde naplno projevují všechny autorovy nedostatky. Stalo se z toho obyčejné sci-fi.
Prvních 200 stran je úvod. Dalších 200 se začíná něco dít. Až posledních 200 konečně začne mít spád. Dobrý autor musí umět sám sebe proškrtat. Jenže tady si jen hraje s vývojem společnosti ovlivněné trisolaranskou krizí.
Tu hromadu stran nedokážu přejít. Můj odvěký problém s beletrií. Navíc se logicky objevuje problém s věrohodností. Jak u chování hlavních postav, tak u samotného děje. Jenže čtěte sci-fi, když mu nevěříte.
Úplně nejvíc mě dostalo ukončení některých dějových linií. Po zkušenostech z prvního dílu jsem si říkal, k čemu to všechno asi povede. Takže jsem fakt nečekal, že některé linie do sebe nijak nezapadly a jednoduše skončily.
Cože? Proč jsem to četl? Ale podle hodnocení se to lidem líbí. Mě chybí hard sci-fi. Dalo by se říct, že Temný les je mnohem víc literární a přístupný než Problém tří těles a dovedně těží z jeho atmosféry.
Dobré nápady tam byly, ale jinak převažuje kvantita nad kvalitou. Autor se v prvním díle neuvěřitelně rozjel a nepodařilo se mu navázat na stejně dobré úrovni. Nedivím se tomu. Špatné to není, ale hodnocení vidím úplně jinde: 65%
Naprosto výborná kniha. Kontrast "Probuzených" a "moderních lidí" je dobře popsaný. Naivita "Moderních" byla opravdu na "přes ústa". Luo byl vážně dobrej. Velmi chytrý.
Páni, mnohem obšírnější než Problém Tří Těles, to jsem nečekal. Fascinuje mě autorova fantazie. To, jak vystihnul lidskou podstatu a obraz společnosti je super. V určitých pasážích knihy neuvěřitelně depresivní a temné čtení. Nemůžu se dočkat posledního dílu trilogie.
Pokračování trisolaranské ságy je o chlup slabší, než první díl.
Jestli bych začátek Problému tří těles směle přirovnal třeba k Setkání s Rámou, pak Temný les zpočátku působí jako zpráva z XVII. sjezdu KSČ. Je to podobně nezáživné, plné projevů papalášů, a ano, i nějaký ten soudruh se objeví. Zpočátku fakt zklamání. Do toho spousta čínských jmen, tuhle Čang, támhle Čchang, kdo se v tom má vyznat. Naštěstí má kniha vzestupnou tendenci a gradaci. Utopická budoucnost je zajímavě vymyšlená, stejně tak kosmická sociologie. Řešení trisolaranské krize překvapivé, i když trochu naivní. Uslintané poslední stránky si autor klidně mohl odpustit, ale celkový dojem nakonec není tak špatný, jak to zpočátku vypadalo.
Z celé trilogie asi nejlepší. První díl bylo takové nastartování, člověk si zvykne na způsob autorova psaní, na postavy a čínská jména a v druhé knize si to začne ještě více užívat.
Svým způsobem lepší než první díl, i když Problém tří těles měl mnohem zajímavější jednotlivé linky. Příběh Luo Ťiho a ostatních meditátorů je mnohem přímočařejší, ale i tak o spoustu super nápadů není nouze. Škoda jen ohromné brakovosti ve střetu s “kapkou” a celkově příběh působí, že celá Země má tak 10 rozumných lidí, kteří by za několik století dokázali vymyslet něco kloudného. Obecně konflikt osudu lidstva vs. řešení jednoho chlapa mě někdy velice rušil, protože kniha je dost realistická, ale občas na to zapomíná a to pak velmi bije do očí. Pro fanoušky prvního dílu je tohle super pokračování, kde jsou konečně postavy s charakterem, takže ti rozhodně zklamáni nebudou. Já jsem taky nebyl.
Opět obrovsky epická, stále sofistikovaná jízda, díky které jsem v průběhu a po přečtení strávil téměř v autistickém spektru a žil pouze v autorovo světě.
Přišlo mi však, že Liu se možná zbytečně snažil o vyvolání sentimentálnějších pocitů, protože oproti špetce emocí z předešlých Tří těles se objevily "srdceryvné" a občas i zvláštní části (viz část, kdy hlavní hrdina využil své imaginace).
Neříkám, že se mi emoce v příběhu nelíbí, ba naopak je to příjemné okořenění... Nemohl jsem se však zbavit pocitu, že tam byly sentimentální části vtesány násilím až po napsání celkového příběhu. I tak ale oceňuji autorovu tvorbu a nyní se těším na zakončení!
Po skvělé jedničce ještě lepší dvojka, to se ve filmu stát nemůže :) Perfektní až mrazivé.
Jsem velmi spokojený. Ze začátku mi trvalo se začíst a říkal jsem si, že první díl byl lepší. Navíc hrdinové se z velké části proměnili. Ale to se postupem času srovnalo, zvykl jsem si na nové a ve výsledku jsem se nemohl odtrhnout.
Pecka, pecka, pecka! Ještě stále se pohybujeme v oblasti, která je uchopitelná a představitelná, ale s odkrýváním i těch nebezpečných oblastí lidské společnosti. Konec knihy mi dal onen silný aha moment, co vlastně onen Temný les je a proč se tak jmenuje. Super kniha a musím smeknout. Nyní jsem se zakousl do trojky a jsem zvědav, kam nás autor zanese.
Možná ještě lepší než první díl, rozhodně to obsahuje více zvratů. Mohlo by to být krapet technicky a filosoficky náročnější, ale na druhou stranu se to vážně pěkně čte a odsýpá to. Asijský pohled není extrémně exotický, ale knihu pěkně zpestřuje. Je to prostě velice dobré.
Oooh...
Po přečtení jsem měl chuť se jen natáhnout, pustit jazzík a koukat spokojeně do stropu... a vydýchávat tu jízdu epického Temného lesa.
Filosofie i věda se nám od Problému tří těles prohloubily, přibylo futurismu, ale především... ubyla roztříštěnost hlavních postav.
Jako.. Wang byl fajn. I Jie Wen-ťie byla skvělá. A co teprve TaŠ...
Ale Luo Ťi je postava, která je pro mě už navždy úhelným kamenem Vzpomínky na Zemi. Oni ti outsideři prostě mají co nabídnout, zvlášť když jako zde prodělají vývoj od... hmm Hanka Chinaskiho po Gandalfa? Jo zní to šíleně, ale dejme tomu.
Po přečtení uplynul už měsíc, ale do teď ve mně rezonují stovky myšlenek a otázek, a kniha která tohle dokáže si navždy vyslouží místo mezí mojí topkou a razítko ,,Must read" na titulku.
I druhý dil byl dost dobrý a, stejně jako u prvního, trvalo delší dobu než se děj rozjel a začal být napínavý a zajímavý. Bylo by hezké, kdyby se vše ukončilo a skončilo poklidně tímto dílem...
Autor je jiného názoru a jsem tedy zvědavá na díl třetí.
Štítky knihy
čínská literatura mimozemské civilizace hard sci-fi mimozemšťané sci-fi zfilmováno – TV seriál mimozemská invaze filozofické aspektyAutorovy další knížky
2017 | Problém tří těles |
2017 | Temný les |
2018 | Vzpomínka na Zemi |
2020 | Věk supernovy |
2019 | Kulový blesk |
Musím přiznat, že po prvním dílu je tento trochu zklamáním. První díl mi přišel mnohem "uvěřitelnější", více se věnoval samotným postavám. Nicméně ji pořád hodnotím jako velmi zdařilou.