Vzpomínka na Zemi
Liou Cch'-sin
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380516/bmid_vzpominka-na-zemi-1fh-380516.jpg
4
1062
1062
Vzpomínka na Zemi série
< 3. díl
Půl století po Bitvě soudného dne mezi lidmi a Trisolarany stále trvá napjaté příměří, jehož zárukou je fundamentální princip temného lesa. Země díky trisolaranským technologiím zažívá dosud nevídanou éru prosperity. Lidská věda postupuje mílovými kroky kupředu a Trisolarané zase absorbují pozemskou kulturu. Zdá se, že obě civilizace budou záhy schopny rovnoprávně koexistovat v míru bez strašlivé hrozby vzájemného zničení. Lidstvo ve zlatém věku však má sklon k samolibosti. V nové éře se z hibernace probouzí Čcheng Sin, letecká inženýrka z jednadvacátého století. Přináší s sebou informace o dávno zapomenutém projektu z počátku trisolaranské krize a sama její existence může narušit křehkou rovnováhu mezi oběma světy. Dosáhne lidstvo ke hvězdám, nebo zahyne už v kolébce?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
三体•III•死神永生 (Death's End), 2010
více info...
Přidat komentář
Toto sa raz stane klasikou!!! Ako sci fi prechadza vyvojom ako kazdy zaner, tak mam dojem ze citatelia stale tuzia po dielach zlatej ery. Musel prist niekto z Ciny, aby napisal podla mna jedno zo zasadnych hard scifi minimalne tejto dekady? Neviem. Autor je silne ovplyvneny angloamerickou SF. Myslim ze sa bude raz spominat spolu s Asimovom, Heinleinom, Clarkeom, Bradburym a Dickom. Tato trilogia KLADIE OTAZKY a ukazuje urcity scenar vyvoja ludstva. A skvela sci fi nie je len o ohurovani napadmi, ale hlavne o kladeni otazok. A ja ich mam po precitani tejto trilogie v hlave asi 50. Trosku ma sklamal zaver, ktory sa stal pre mna dost nejednoznacny, dost metafyzicky, silne symbolicky, symbolizujuci, a ponal tak giganticky usek casu a vesmiru, ze mam dojem ze proste Liu Cch-Sinovi dochadzali slova v ludskej reci. To, na com som celu dobu "ujizdel", teda hard scifi podopreta prisnymi pravidlami sa zmenila. Taktiez je nutne spomenut, ze od prveho dielu sa styl trosku meni. Ubudlo z poctu hlavnych postav, ktore nam (mne urcite) dost robilo problem orientovat sa. (fuj krkolmna veta) Zaverecny pocit? Spisovatel si s kazdym dalsim dielom bral stale vacsie susto a teda...klobuk dole.
PS: Jedna smutna poznamocka. Autor na tuto trilogiu vyhadzal napady, z ktorych by bolo niekolko plnohodnotnych sci fi romanov, a ze teda je pozehnane spisovatelov co varia z vody. Ak by sa venoval pisaniu poviedok, tato trilogia obsahuje napady, z ktorych by sa dalo cerpat cely spisovatelsky zivot. Toto je syty vyvar a fakt az trestuhodne nadhodene niektore linky alebo namety ktore sa po par stranach stratia v ohnostroji dalsieho deja a napadov. Citit ze z tejto trilogie hrozi rozvetvenie do celkom bohateho univerza pokracovani. Hoci, original je len jeden a toto je take monumentalne, ze vyzobavat napady teraz uz asi nebude najlepsie. Tesim sa do coho sa Liou pusti. A dufam ze sa to aj u nas prelozi. Som si isty ze po trebars 5-10 rokoch budem mat velku chut to precitat znova, lenze ako tie bychle vidim vedla seba na policke, tazko preglgam. Vekom stracam chut do hrubych knich. :) Takto na mna uz treti rok caka rereading Mena ruze a strasne sa na to tesim... tri roky :)
Tak se musím k něčemu doznat: Nevím co by se dělo kdybych tuto ( a předchozí knihy série) četla v jako náctiletá, protože nevím jak to dostanu z hlavy, aniž bych potom v brzku nesáhla znova. Když jsem není to tak dlouho četla Pohřbeného obra ( kterého taky nemohu dostat z hlavy a čtu ho teď již po třetí) netušila jsem že na mě něco tak brzy zapůsobí. A to dokonce i s tím že tam vidím ty inspirace, ty pomocné berličky někde...ale vůbec mi to nevadilo a dojem to nezkazilo. Prostě jsem to autorovy snědla i s přebálkou a pak je myslím hodnocení jasné a nemá cenu to snad ani komentovat.
Snad jen že si člověk při čtení dost věcí uvědomí....a zároveň při té čtivosti odpočine. Jde to dohromady? Nejde? No nevím, každopádně mám obrovskou chuť přečíst si znovu celou řadu xkrát čtených knih ( Nadace např..) a zároveň mám chuť s touhle sérii a Pohřbených obrem strávit většinu času.....
Tady je vidět jak mohou být knihy nebezpečné :-)).
Naprosto úchvatné, Liou Cch'-sin, má úžasnou fantazii a myslím, že zatím nikdo nenapsal tématicky podobný román.
Až na pár zbytečně dlouze popisných pasáží, děj krásné plyne a tento díl by se dal zřejmě shrnout tak, že se jedná o aplikovanou teoretickou fyziku v praxi...
Doufám, že u nás vyjdou i další knihy tohoto autora!
Po dvou "čistokrevných " hard sci-fi románech , celou řadu uzavírá populárně-romantický příběh , který svou inspiraci Nadací kopíruje i v tom, že kvalit předchozích knih nedosahuje. Stejně jako uživatel ZaS , se nemohu zbavit dojmu že knihu psali
2 lidé. Možná je to v druhém plánu uskutečněný "konflikt" ženského a mužského
principu , který celý děj rámuje a na knize spolupracoval někdo , kdo měl knihu
přiblížit ženskému publiku, aby cílová skupina byla širší a filmová práva se dobře prodávala ..
Ve všech rozměrech fascinující. Nevím, co víc napsat, autorova fantazie je neuvěřitelná. Snad jen, že je dobře, že lidé zůstali lidmi se všemi klady i zápory až do konce. A celá série na mě působila tak realisticky, že jsem musela přemýšlet, nakolik jsou samotné knihy pohádkami, v nichž je zašifrováno poselství pro lidstvo.
Ačkoliv jsem se na třetí díl hodně těšil (nebo snad právě proto?), jsem z něj celkem zklamaný. Autor zjevně vyčerpal momenty překvapení v prvních dvou a nyní už jen dokončuje příběh, který je snadno předvídatelný, ale hlavně v mnoha ohledech nelogický. V první polovině to ještě tolerujete a těšíte se na strhující závěr, podobně jako v Temném lese. Realita je ovšem od druhého dílu na hony vzdálená. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, jako by knihu dokončoval někdo jiný.
Jak už tady popsali jiní: "sci-fi nového tisíciletí, krutý temný vesmír, fantazie autora s rychlostí světla, relativitou času a prostoru atd. atd." - Už první díl s vylíčením civilizace Trisolaris, jejich vývojem/bojem s drsným osudem daným soustavou tří sluncí mě dostal ... dvojka Temný les je pro mě geniální spojka navazující na jedničku a říkající si o - či spíše volající po trojce (sakra, vždyť oni jsou na cestě sem - jak se to vyvine) ... no a Vzpomínka na zemi je famózní závěr - číst to někdy v patnácti, asi pak ještě nějakou dobu chodím jak "v paralelním světě" - tohle bude čtivé i za sto let (jako ty mé Verneovky vyhrabané před třiceti lety ve sklepě), klobouk dolů před klasiky Asimovem, Herbertem a dalšími, ale tenhle Čínskej "kluk" má našlápnuto ve velkém stylu a laťku rozhodně nepodlézá, spíše posouvá o kousek výš
Závěrečný díl se mi líbil asi nejvíc, je to bez debaty parádní vyvrcholení celé trilogie. Tím nechci říct, že to je bez chyby, vy, kdo jste se dostali až ke třetímu dílu, určitě víte, že celá trilogie dost trpí jistou roztříštěností a nevyrovnaností. Ale také jistě víte, že jde o značně návykovou záležitost, jinak byste se nedostali až sem :)
Z kosmických ság přesahujících hranice prostoru a času pro mě asi vždycky bude výš třeba Duna, Gateway, Vesmírná odyssea nebo Nadace. Nicméně Vzpomínka na Zemi je natolik jiná a neobvyklá, že si to vysoké hodnocení zaslouží. Užil jsem si to.
Mimochodem zaregistrovali jste recept na tresku po lofotsku? Komu se tohle podaří uvařit, má u mě panáka :)
Spoiler:
Jason vytáhl z podpalubního prostoru velkou tresku se slovy, že je čerstvě ulovená. Poté vylovil i tři láhve vína, položil rybu na železný tác a polil ji vínem. Zapalovačem vše podpálil a vysvětlil, že tak vypadá tradiční lofotská příprava. Po pěti minutách se jal odtrhávat kousky stále hořící ryby a hltavě jíst.
Chvíli mi trvalo, než jsem se znovu naladil na autorův specifický květnatě-vědecký styl. Ale páni, to se tedy rozjelo - takhle nezadržitelné puzení knihu dočíst už jsem zase nějakou dobu nezažil Jenže co k tomu vlastně napsat, aniž spoilovat, to je otázka.. Snad moc neprozradím, když napíšu, že naladění knihy je velmi depresivní, to ostatně plynulo už z minulého dílu. Zapomeňme na optimistický vesmír á la Startrek, tady je prostor krutý, temný a záludný. Hlavním tématem je také plynutí času, jako by si autor vzal inspiraci z Pohlova Světa na konci času. Dojde i na nefantastické části knihy - historizující výjevy tady nahradí čínsky laděné pohádky, a v řadě částí knihy jsem taky zjistil, že na autorovu fyzikální fantazii coby čtenář nestačím ani náhodou. I tak to ale byl neuvěřitelný čtenářský zážitek a snad poprvé mne mrzí, že je nějaká knižní série u konce. 100%
Opět výborné čtivo!Úžasné zakončení trilogie s možnou nadějí na další pokračování.
Parádní dovršení příběhu ve kterém autor popustil pořádně uzdu své fantazie a přenesl nás mnohem dál než si umíme představit.
Těšil jsem se na ní jak na vánoce a teď jsem zklamanej jak po rozbalení dárků.To že jsi pan autor něco vzal z knihy Setkání s Rámou mi nevadí,fajn,je to totiž skvělá kniha,před časem jsem ji hodnotil na úroveň této trilogie ale je výš. Pozor dále je možný spoiler . Spíš mi vadilo,že téměř každé lidské rozhodnutí vedlo k chybě nebo katastrofě,hlavní postava mi byla nesympatická a pořád jsem doufal že už se z příběhu ztratí.Také to že když se řešil nějaký problém tak hlavní postavy raději vlezli do hibernace a po probuzení už bylo vše ok . I Trisolarani a jejich chování bylo nelogické,to jejich vyhrožování Sin v jedné části už mi přišlo zbytečný, páč už vlastně bylo po všem.Taky to s tou Austrálií pro mě bylo šlápnutí vedle ale i tak mi kniha k něčemu byla dobrá,díky ní jsem si koupil teleskop a chtěl objevovat na nebi různé zajímavosti a pozorovat hvězdy,planety... ale už mi zas leží v krabici protože to byl nějaký levný krám...chjo
Za mě nejlepší díl ze všech. Hodně věcí k zamyšlení a hodně aktuálních témat. Vlastně by se dalo říci, že když člověk vidí, že vědci vysílají signály někam do vesmíru, že to skutečně nemusí být zrovna dobrý nápad. Originální nápady.Zajímavý pohled na svět a na dění. Konec jsem si tedy představoval trochu jinak a dalo by se říci, že je i otevřený na další pokračování. Více takových sci-fi, víc takových myšlenek...
Skvele a jeste jednou skvele! Hratky s rychlosti svetla, dimenzemi prostoru, a k tomu 40 stran pohadek :)
Kazdy vecer jsem se tesil na dalsi a dalsi stranky...
Dlouho jsem hloubal nad tím, jestli jsem četl v poslední době četl něco ambicióznějšího, inspirativnějšího a čtivějšího než je Vzpomínka na Zemi. Samozřejmě jsou zde klasiky od Clarka a Asimova, kterými se Liou inspiroval, ale ty měly jednu velkou nevýhodu. Byly zaseklé ve svém čase, limitováni poznatky té doby. Spekulativní sci-fi se v druhém tisíciletí měla posunout do další dimenze, ale zůstávala poměrně konzervativní a vstoupit do ní se podařilo až této trilogii, jejíž závěr překonává nejdivočejší sny. Znovu šel skutečný svět do pozadí, abych mohl sledovat poslední špatné rozhodnutí zástupce lidského druhu. Temný les končí a my s ním.
Už zanedlho po tom, ako som vzala knihu do rúk, mi spadla sánka a tak aj zostala, kým som čítala. Zakaždým. V tej knihe je toľko prekvapujúcich zvratov, toľko informácií, že je veľmi ťažké k tomu čokoľvek napísať bez toho, aby ste nespoilerovali dej. Od začiatku do konca netušíte, ako sa situácia vyvinie. Jednu chvíľu som musela túrovať svoju slabú technickú predstavivosť na maximum, v ďalšiu sa cezo mňa prehnal emocionálny uragán, ktorý hneď vystriedali zimomriavky z čírej hrôzy. Popritom je celá trilógia prešpikovaná poznatkami snáď zo všetkých vedných odborov, a to nijak povrchne. Náročné čítanie po každej stránke, ale napriek tomu, či práve preto, som si na ňom skvelo pochutnala.
Kniha, ktorej vydanie som mala v telefóne ako pripomienku, pretože celá táto séria má v sebe presne to, čo v sci-fi knihách hľadám. Neviem to presne pomenovať, nie je to ani literárne vyžitie, ani poučenie, ani zábava, ani strach, ani napätie a dokonca ani únik z reality. Je to proste také to zvláštne šteklenie vzadu v mozgu, ktoré považujem za kognitívny ekvivalent toho, čo robí vaše srdce, keď na ulici stretnete svoju platonickú lásku.
Takže hoci má Vzpomínka na Zemi ďaleko od dokonalosti, ja jej dávam 5 hviezdičiek za všetky tie "iné" dimenzie, za kvantové chvenie van Goghových obrazov, za minulosť mimo čas, za chýbajúcu hmotu, za rok s ôsmymi ciframi, za zníženie najvyššej povolenej rýchlosti vo vesmíre, za vizuálne (view spoiler) a za to, že je pre mňa tým, čím pre mňa Asimove ani Clarkove knihy nikdy nebudú môcť byť.
Rozhovor s autorom
http://blogs.nature.com/futureconditional/2016/08/19/the-three-body-problem-and-beyond-a-qa-with-liu-cixin/
"I work at a state-owned power plant..."
- On to písal popri práci??? Ja popri práci nestíham ani...pracovať.
Iný rozhovor s autorom
https://futurism.media/in-the-authors-universe-interview-with-sci-fi-author-cixin-liu
"Characters...are more like some kind of signs or symbols and their character development is mainly dictated by the need of the story."
...explains a lot
Ano, Vzpomínka na Zemi převyšuje oba předchozí díly takřka ve všem a je důstojným završení příběhu lidské a nejen lidské, rasy , který započal v Problému tří těles. Kniha je napsána velmi poutavě a četl jsem ji jedním dechem, snad bych našel výhrady, v tuto chvíli mě ale žádné významné nenapadají. Snad jen , a to nemusí nutně pro každého být zápor, že v některých pasážích působí kniha extrémně depresivně a bezútěšně. Jenže co dělat, když takový vesmír možná přece jen je? Strhující zážitek od tradičně lehce rozvleklé expozice, které zde ovšem netrvá nijak dlouho, až po konec, přičemž od druhé třetiny knihu již nedokážete odložit.
Štítky knihy
Čína čínská literatura budoucnost mimozemské civilizace hard sci-fi mimozemšťané mimozemská invaze
Autorovy další knížky
| 2017 |  Problém tří těles |
| 2017 | Temný les |
| 2018 | Vzpomínka na Zemi |
| 2020 |  Věk supernovy |
| 2019 |  Kulový blesk |
Po dočtení druhého dílu jsem si již další pokračování ani nepřála, ale jak je vesmír nekonečný (nebo ne?), tak i tady se vyloupl další úžasný vhled do vesmíru. Panu (ano, "panu") spisovateli náleží můj velký obdiv. Fyzika není moje doména, natož astrofyzika, ale i tak mne celá sága nadchla, pohltila mne jako černá díra a já se ani nebránila. Zasloužených pět hvězd, což bych u někoho z Číny nikdy nepředpokládala.