Kámen rozluky
Tad Williams (p)
Vzpomínka, Žal a Trn série
< 2. díl >
Ineluki – Král Bouří ovládá východní Ard. Teprve tehdy, když se celá země ocitá pod vlivem Inelukiho, tak se zbytky kdysi obdivuhodné armády lidí vydávají hledat poslední svatyni a současně místo setkání – Kámen rozluky, místo, které je od pradávných časů zahaleno rouškou tajemství. A po celé zemi roztroušení členové Bratrstva Svitku se za každou cenu snaží splnit uloženou misi… Putují ze zničených lidských tvrzí k ukrytým horským jeskyním trollů Qanucu… Smrtelník poprvé navštíví tajemné město Sithů, kteří se budou muset rozhodnout, zda se spojí s lidmi v posledním boji proti bytostem jejich vlastní rasy…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2018 , Laser-books (Laser)Originální název:
Memory, Sorrow and Thorn 2: Stone Of Farewell, 1990
více info...
Přidat komentář
![Pazďa Pazďa](https://www.databazeknih.cz/img/users/13_/135572/m_pazda.jpg?v=1719498637)
![3.5 z 5 3.5 z 5](img/content/ratings/35.png)
Druhá kniha "trilogie" je plná velmi klasických sydromů druhé knihy trilogie. Naši hrdinové jsou rozděleni, každý něco hledá, každý někam putuje.
To ovšem není špatné, protože dostáváme mnohem lepší představu po světě a našel ansámblu hrdinů. První kniha se zaměřovala z 90% na Simonovo POV, Kámen Rozluky ho má asi 40-50%. Velký svět se nám otevírá, politika nabírá spád a magické tajemství se pomaličku rozuzluje. Občas trošku až moc pomaličku, ale stejně jako u první knihy, je to aspekt se kterým jsem počítal, a nevadí mi.
Ovšem jako je to většinou u knih s mnoha POV charaktery, něco vás holt baví více a něco méně. Mým překvapením bylo, že postavy, které mi přišly velmi nadějné v první knize - Isgrimmur a Eolair - měly v Kameni Rozluky pramálo co na práci.
Ale to se snad zlepší se závěrem trilogie. Kámen rozluky má moc uapokojivý konec, nekončí ale jako klasická mezikapitola trilogie. Něco mi říká, že ještě hodně cestování a shledávání se stojí na bedrech masivní finální dvojknihy.
![bleekemolen bleekemolen](https://www.databazeknih.cz/img/users/31_/31927/m_bleekemolen-1Hs.jpg?v=1617267802)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Moje váhavé nadšení z prvního dílu značně graduje. Děj se tříští do dlouhe řady dějových linek (bez výjimky každá skvělá a famózně (ne-)zakončená).
Popis jednotlivých scenérií a charakterů již nekopíruje německou větnou skladbu (to nejpodstatnější na konci) - což mě značně rušilo při čtení prvního dílu.
Nemám rád básně a různé pokusy o písně v rámci románů. Ať už pro jejich velmi spornou kvalitativní úroveň, tak především z toho důvodu, že mne to nebaví. A zde je jejich výskyt značně omezen ve srovnání s prvním dílem.
A příběh je náramně zábavný! I když jsem to nečekal, kniha zaznamenala kvalitativní posun ve srovnání s prvním dílem. Jdu na další.
![cryingPickle cryingPickle](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4.5 z 5 4.5 z 5](img/content/ratings/45.png)
Toto je prvá kniha pri ktorej som pociťoval takzvaný "middle book syndrome". Písané to bolo fakt pekne, ani dej nebol zlý, ale z celej knihy som mal pocit ako keby som nalial vodu do hrnca a čakal kým zovrie(pri najmenšej teplote).
![R47 R47](https://www.databazeknih.cz/img/users/34_/344555/m_r47-mOB.png?v=1692792170)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Oceňuju, že někdo dokáže napsat epickou fantasy s propracovaným světem. Mně ale pořád vadí ta jasná inspirace Tolkienem, jak v podání fikčního světa, tak v tom, co se děje (putování odněkud někam, s epizodickými dibrodružstvími). Tady zase trvalo skoro 250 stran, než se něco začalo dít, pak to ale zase šlo svižně. Hlavní postava mi pořád není moc sympatická, pořád k ní asi nemám ten vutah, který bych měl mít, a "hrůzostrašné" pasáže na mě nefungují. Přesto jsem knihu dočetl a chystám se číst dál... Myslím, že je tu i kasně patrná inspirace pro Martinovu Píseň ledu a ohně.
![Deia Deia](https://www.databazeknih.cz/img/users/96_/96146/m_deia-ptM.jpg?v=1577974891)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Tak túto časť by som nazvala pochmúrnou. Od začiatku mi prišlo, že sa hrdinom veľmi nedarí, do cesty im je kladená jedna prekážka za druhou, či už šlo o malú družina princa Jošui alebo o ešte menšiu družinu, v ktorej sa nachádzal Simon spolu s Binabikom. Čo ma tiež dosť prekvapilo je celkom veľa úmrtí a tým tá kniha dostala, aspoň pre mňa, trošku iný ráz - začala som sa o postavy vážne celkom báť a dúfala som, že väčšina z nich to do cieľa zvládne. Prevažná časť knihy ma skutočne bavila (aj keď je to opäť kopa a kopa strán), ale potom mi prišlo, že to trošku stráca rytmus. Tých prekážok po ceste postáv mi prišlo už vážne veľa, akonáhle to vyzeralo, že sa im začína dariť, tak im bolo hodené pod nohy ďalšie poleno a čím viac som sa blížila ku koncu, tým mi tá kniha prišla viac a viac rozťahanejšia, tentokrát to bola Simonova linka, ktorá ma väčšinu času veľmi nebavila. Ale ináč je celý ten svet neskutočne fascinujúci, väčšina postáv má zaujímavé príbehy a to hlavne tie, ktoré sa tam nevyskytujú až tak často, napríklad Maegwin či Isgrimmnur. Som veľmi zvedavá ako tento spletitý príbeh bude pokračovať, aj keď pred pustením sa do ďalšej časti si dám od neho trošku pauzu :).
Autorovy další knížky
1996 | ![]() |
2021 | ![]() |
1998 | ![]() |
2019 | ![]() |
1998 | ![]() |
Kámen rozluky je čistokrevná putovačka, díl, který si ve všech směrech připravuje nitky pro svůj velkolepý závěr. Je ještě o stupínek temnější a Tolkien v něm stále vykukuje se stejnou mírou. Williams tentokrát o něco víc vsadil na střídání postav. Tam, kde se jednička jevila jako Simonova, díky delšímu setrvání na Hayholtu, je dvojka všech. Krok, který mi konečně dovolit nechávat v tom částečky svého srdce. Ještě se sice neprocházím po mapě s očima zavřenýma, ale některá zákoutí už se mi vepisují do mysli.
Konec s příslibem velkých událostí a vztahových peripetií už trochu zabolel.
A já to miluju.