Vzpomínky generála
Heinz Guderian
Guderianovy vzpomínky poskytují nezkreslený a dramatický popis vývoje a válečného nasazení obrněných sil, jež spolu s luftwaffe tvořily hlavní potenciál bleskové války. Generál zde také podává nepodbízivý portrét vedoucích osobností Třetí říše, které změnily počáteční vítězství v dlouhou, zničující porážku.
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2009 , JotaOriginální název:
Erinnerungen eines Soldaten, 1951
více info...
Přidat komentář
pre milovnikov tankov a tazkej bojovej techniky su Guderianove spomineky povinnym citanim. podrobne opisuje vyvin a nasadenie tankov v koordinacii s inymi zbranami. Mimo toho samozrejme opisuje priebeh vojny a rozhodne nesetri kritikou na najvyssie velenie a samotneho hitlera, co sa odzrkadlilo na jeho odvolani. no vdaka svojim schopnostiam a vysledkom bol povolany spat.
Subjektivní vyprávění "otce" tankových sil Německa. V knize se dozvíte velmi zajímavá fakta a myšlenky z celého života slavného generála, včetně míst kde působil během války. Zajímavý byl i popis generálova rozporu ohledně toho, že jsi uvědomoval Hitlerův negativní dopad na válečnou strategii wehrmachtu a zároveň chtěl dál pomáhat vlasti. Samozřejmě někdy to působí dost rozpačitě, když známe veškeré hrůzy, které plynuly z 2.sv. války. Na druhou stranu nesouhlasím s tím, že za válečné zločiny mohl jen Hitler a jeho politika. Zde mi přišlo, že se Guderian snaží ospravedlnit sám sebe, ale i zbytek vojenské části třetí říše. Knihu bych rozhodně doporučil.
Skvělá kniha. Hodnocení toho, jak se kdo zachoval ve své době nám nepřísluší. Přehledné, čtivé a mapky pomohou, kde chybí představivost.
Skvělá kniha, pro fanoušky věcí kolem 2.sv. války a stylu vedení bojových operací naprostá nutnost. Celkem věřím, že valná většina vojáků i velitelů skutečně netušila o poměrech v koncentračních táborech. Další otázka, kterou si člověk musí uvědomit při četbě, že vina za válku není na vojácích, ale politicích ...
Úžasné je, když se člověk začte do knihy co všechno měli velitelé za úkol, na co všechno dohlíželi a jak zoufale málo měli času.
Nejrpve jsem se těmito vojájckými memoiry dost těžko prokousával, abych se pak nemohl odtrhnout. I když Guderian často užívá zájmena já a má věty typu, jak to krásně popsal wally, tak mu na druhou stranu nelze upřít zásluhu na prosazení tankové zbraně (podobně De Gaulle ve Francii, byť s poněkud menším úspěchem) a její použití v součinnosti s ostatními složkami armády. Což nebylo úplně přijmuto nikdy, proto tedy to časté "kdyby se to udělalo podle mého". Kdyby ano, porážka by možná nebyla tolik katastrofální. Také mu nelze upřít jeho schopnosti či snaha bojovat za své záměry u Hitlera, potažmo vrchního velení. Čímž se dostal do opozice vůči nejvyšším (to i pak udává tón samotnému textu). Guderian se prezentuje jako voják staré školy s porozuměním pro současné potřeby vedení války, jako hrdý Němec, který se za svou vlast nestydí. Přesto, že bojoval de facto za Hitlera, převažuje motiv němectví nad motivem národně sociálním. Jistě, takovéto paměti mohou být poupraveny, ale i kdyby některé věci byly třeba jen z poloviny pravdou, tak toho člověka obdivuji. Vůbec mi nevadí absence politického balastu, protože jeho zájem ležel v oblasti vojenství, který mu ztěžovali právě politici. A už bych ho vůbec neoznačoval za nacistu. Pokud máte rádi tanky, neváhejte a čtěte.
Proč tak nízké hodnocení? Prvně klady - generál Guderian byl osobnost, své práci rozuměl a v oblasti strategie tankových vojsk je dodnes pojem. Knížka hlavně v druhé polovině je docela čtivá a kladně hodnotím i mapky, které se sem tam v knížce objevují....to je však z těch kladných věcí vše. Zápory - popisy a pozice jednotlivých divizí byly často velice detailní až to vedlo k nepřehlednosti (hlavně v první polovině knihy), mapky často byly v knize vzdáleny od textu, který se k nim vztahoval...to bych ještě přežil, ale co mi knížku hodně znelíbilo byla ta naivita na počátku Hitlerova nástupu a samolibost/sebestřednost s jakou byla kniha psaná.... Tady prostě tak strašně smrděla sebechvála...to bylo pořád ´Kdyby mne bývali poslechli...., Já jediný jsem upozorňoval na nedostatky a chyby..., Já jediný sem byl schopen říci Hitlerovi pravdu do očí...., Jen já sem se staral o své vojáky a oni mne milovali....atd´...jen samé JÁ,JÁ, JÁ....kdyby jen z poloviny Guderiana vedení wehrmachtu poslechlo, tak Německo muselo válku vyhrát.... Jo a samozřejmě o koncentračních táborech nic nevěděl.... Knih s tématikou 2. sv. v. jsem přečetl myslím dost a nějaké povědomí mám....o to víc mne tato kniha zklamala, protože Guderian byl někdo a zajímal mne....
Skvelá kniha o obdivuhodnom človeku. V začiatkoch sa dozvieme ako sa z obyčajného vojaka stal najväčší odborník na použitie tankových divízií v prvej línii. Nasleduje popis aj s mapami ako sa pohybovala fronta počas jeho velenia na fronte. Niekedy to bolo až zarážajúce ako mu hádzali polená pod nohy všetci na čele s Hitlerom. Zostáva však otázkou nakoľko autor písal pravdu, a nakoľko sa iba chcel zriecť hriechov aby zvyšok života nestrávil vo väzení.
Nemám rád paměti, které apriori slouží jako obhajoba vlastní osoby. Faktograficky je tam špatně spousta věcí, ale bohužel takové už jsou poválečné memoáry. Ale je to samozřejmě velice zajímavý náhled na události z pohledu člověka, který se podílel na vzniku taktiky a organizace tankových vojsk.