Vzpomínky obchodníka s obrazy
Ambroise Vollard
Ambroise Vollard býval svými přáteli popisován jako neurvalý hrubián, jako člověk, který vám nikdy nepohlédnul do očí. Právě jeho neklidné oko však objevilo opomíjený talent Vincenta Van Gogha, Paula Cézanna, Augusta Renoira nebo Pabla Picassa. Vollardovy vzpomínky se však netýkají jen velkých jmen výtvarníků. Úvahy o umění jsou bohatě kořeněny klípky a historkami z mondénní společnosti přelomu století, kdy bohémská Paříž usínala až k ránu.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 1959 , NČSVU - Nakladatelství československých výtvarných umělcůOriginální název:
Souvenirs d\'un marchand de tableaux
více info...
Přidat komentář
Pokud vás zajímá Francie na přelomu 19. a 20 století, pokud vás zajímají malíři a jiní umělci té doby, rozhodně neuděláte chybu, když po knize sáhnete. Staré vydání, které vlastním, obsahuje velkou spoustu maleb a fotografií, takže člověk si vyprávěné historky zařadí ke konkrétním věcem či tvářím. Nemusel jsem tak neustále na mobilu ladit wikiart, abych si zobrazil zrovna zmiňované obrazy, což potěší. Pasáže o malířích a handlování s obrazy mě bavilo moc, když se však kniha začala překlápět ke svému konci, měl Vollard tendenci vyprávět výhradně o sobě a své činnosti, což mě bavilo méně. Ale to autorovi nemůžu vyčítat. Když někdo píše o sobě knihu, tak mám předpokládat, že bude psát zejména o sobě, to dá rozum. Přesto musím knize v celkovém hodnocení uříznout jedno ucho, zabalit do kapesníku a věnovat ho prostitutce Rachel. A mezi hluchými staniž se jednouchý král.
Text je poněkud neuspořádaný, Vollard není úplně nejlepší vypravěč. Ale jeho text umožňuje nahlédnout do kouzelného světa francouzského malířství (především impresionismu) na přelomu 19. a 20. století.
Život velikánů malířského plátna, jejich přátelství, jejich žárlivost a boj o trochu místa na této planetě tím, že si někdo jejich výtvory koupí. Ano, sběratel věděl mnohé a někteří se žel své slávy dočkali až po své smrti. Ach, ta Paříž se svými tajemstvími, zákoutími a galeriemi, škoda, že se tam už asi nepodívám.
sehnala jsem ji v antikvariátě a četla jako čerstvá gymnasistka už někdy kolem r. 1970; a bylo to pro mě zjevení - nádherná kniha o nádherných věcech, Paříži, bohémském životě;
skvělá kniha plná vzpomínek jednoho šťastného člověka, který se mohl setkat a přátelit s vynikajícími umělci. Je sice pravda, že na styl si musíte chvilku zvykat, ale určitě stojí za to se prokousat na začátku těmi krkolomněji napsanými větami a dozvíte se věci a zajímavosti a vtipné historky, že budete toužit po dalším svědectví rodáka z Réunionu.
Žánr naučná literatura o umění rozhodně sedí. Kniha je určena vyloženě pro milovníky impresionismu, kdo o tom nemá potuchy zřejmě zalíbení nenalezne.
Zaujímavý vstup do Paríža na prelome storočí s komentármi súčasníka impresionistických maliarov. Nenárokuje si na pohľad znalca umenia, ale pohľad človeka, ktorý bol priateľom všetkých velikánov vtedajšieho parížskeho umeleckého sveta.
Autorovy další knížky
2011 | Vzpomínky obchodníka s obrazy |
1964 | Počúval som Cézanna, Degasa, Renoira |
1924 | Renoir |
Nečekejte žádný uspořádaný chronologický životopis, spíš si s Vollardem sednete na kafe a on vám povypráví. Pobavila jsem se, trochu zase poučila a došla k názoru, že se Vollard narodil na všechny svoje nápady moc brzy.