Vzpomínky přírodního léčitele
Jan Mikolášek
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210550/mid_vzpominky-prirodniho-lecitele-Nju-210550.jpg
4
28
28
Zejména starší generaci známý přírodní léčitel vzpomíná v této knize na dramatické chvíle svého života, tak zcela odlišného od života většiny lidí. Osud Janu Mikoláškovi určil čerpat z bohatství přírody a pomáhat nemocným. Přes 60 let za ním putovali lidé, kteří v něm viděli často svou "poslední naději". Mladí i staří, vysoce postavení, ale i žebráci, univerzitní profesoři, vědci, lékaři, vysocí hodnostáři, diplomati, ba dokonce i hlavy států. Dočteme se, jak uzdravil mladíka, kterého již pohřbívali, jak u jiného pacienta určil přesně vývoj nemoci i hodinu smrti, kterak uvedl v úžas komisi lékařů, kteří ho podrobili přísné zkoušce.... celý text
Přidat komentář
Musím začít tím, co píše níže cérka: Jan Mikolášek napsal knihu tak, jak chtěl, aby se na něj vzpomínalo. Je psaná jednoduchou formou a ve srovnání s filmem Šarlatán a po nastudování nějakých informací si myslím, že nepodává úplně objektivní obraz této kontroverzní osobnosti. Film se mi líbíl víc. Ale je to příjemné čtení.
První polovina vcelku čtivá. Pořád jsem čekala, že pan Mikolášek využije svůj dar a bude ho chtít předat někomu dalšímu tak, jako se dostalo příležitosti jemu, ale čekala jsem marně. Takže jako osobnost mě dost zklamal. Neměl to lehké, ale bylo cítit v celém textu, že je gay a trochu sobecky nechal své zkušenosti po své smrti prostě odejít. Škoda.
Četla jsem starší vydání knihy. Díky filmu vyšla kniha v novém vydání s novou předmluvou, jinak to byl jen reprint. Na film bych se snad podívala jen díky dvojce Trojanových, ale ještě nevím.
Během víkendu přečteno. Člověk neví, co si o tom myslet. Je to vůbec možné? Asi když něco přesahuje lidské chápání, považuje to člověk za nemožné. Knížka se četla úplně sama. Žádné dlouhé zbytečné popisování. Rozhodně zajímavé a ojedinělé. To podstatné bylo asi řečeno. Vzpomínky končí rokem 1954. Kniha obsahuje fotografie důležitých osob. Jsou zde i herbářové ilustrace několika bylin. Na vnitřní straně přebalu jsou životopisné údaje. Zajímavý je též doslov a pak poznámka jednoho lékaře, jak se na to dívá on. Ze vzpomínek na mě dýchalo to, že pan Mikolášek byl člověk skromný, intuitivní, čestný a střídmý s velkou pokorou k přírodě. V knize se dozvíte, jak se naučil svému "řemeslu" léčitele. Profesí byl zahradník a květiny, byliny, stromy a přírodu vůbec opravdu miloval. Nabádal ke správnému životu v souladu s přírodou a ke zdravému životnímu stylu.
Vzpomínky mohly být vydány až po revoluci, dříve tomu nebylo přáno. Pan Mikolášek požádal svého přítele Jeronyma Lévyho, aby vzpomínky vydal. Žádný diktaturní režim tomuto nepřeje (ze zřejmých důvodů), však to na vlastní kůži pan Mikolášek poznal, ať za protektorátu nebo pak za komoušů poté, co zemřel jeho ochránce Antonín Zápotocký, kterému Mikolášek svým léčením (jako mnoha jiným lidem) zachránil život.
Knihu hodnotím v jejím novějším vydání, které vyšlo s názvem Paměti přírodního léčitele (mé slovní hodnocení naleznete u této knihy).
Bylo velmi obohacující mít možnost číst obě knihy takřka současně, doporučuji si přečíst i oba doslovy a v neposlední řadě shlédnutí filmu "Šarlatán". Já k tomu tedy přidala i strýčka Googla a časem možná přidám i knihu Šarlatán.
Zajímavý, vzácný a zřejmě i nenahraditelný pan Jan Mikolášek, tak jak chtěl abychom na něj vzpomínali.
Štítky knihy
léčitelství přírodní léčitelství
Skrýt reklamy
Vzpomínky přírodního léčitele
Obdivuhodně skromný člověk s velkým darem. Přečetla jsem s velkým zájmem, byl to pěkný výlet do historie.
Nejsem si jistá, že z moči lze číst až takto přesně, ale ta představa se mi nepříčí. Mám ráda knihy o přírodním léčitelství a babkách kořenářkách, takže tohle prostě beru i když to asi nikdy nepochopím. Příroda je mocnější než my, a občas se prostě najde někdo, kdo část z jejích kouzel pozná... Škoda že v knize není více doporučení pro užívání jednotlivých bylin.
Četla jsem samozřejmě i knihu Šarlatán (té knize se po rádoby bombastickém filmu nedalo uniknout a bohužel byla pro mne velkým zklamáním) - ale tahle mě oslovila mnohem víc.