Vzpoura mozků
Václav Šorel
Vzpoura mozků série
1. díl >
V sedmdesátých letech 20. století se v hlavě Václava Šorela začal rodit příběh o vesmírném hvězdoletu Prométheus a jeho odvážné posádce, která pomůže osvobodit Zemi od nadvlády robotů. Ve spolupráci s ilustrátorem Františkem Kobíkem pak vytvořil komiks Vzpoura mozků, jenž se stal doslova kultem. Po více než čtyřiceti letech se Václav Šorel rozhodl příběh rozšířit o drobné nuance a rozvinout ho do podoby románu.... celý text
Přidat komentář
Komiksové zpracování je naprosto špičkové, neexistuje lepší český sci-fi komiks, a to ani po skoro padesáti letech od vzniku. Když jsem jako děcko objevil v antikvariátu ABC speciál 1986 s kompletními 48 díly, a ještě navíc za pár šupů, tak jsem se málem podělal blahem. Románové zpracování mi ale přijde nudné, chaotické a vlastně zbytečné. Uděluji plný počet za komiks, dvě hvězdy za knihu.
Báječně akční jednohubka, která má v dnešní době velmi aktuální téma.
Vždyť vědci po celém světě v poslední době vydávají jedno varování za druhým před umělou inteligencí.
To ale byla jízda! Skoro jako kdysi s komiksem. Autor mohl příběh o robotím útlaku lidstva více rozvést a zkrášlit ale i lehce pozměnit, což naštěstí příběhu neubírá na kráse a nostalgii.
Jako velkého milovníka sci-fi mě románová verze potěšila a určitě nezklamala. Sice původní zpracování bylo geniální, ale i teď po 30 letech od doby, kdy jsem měla v ruce komiks, jsem nadmíru spokojená. Hravě strčí do kapsy některé moderní sci-fi, a uspokojuje co se tempa, příběhu, napětí i jazykového zpracování týče. Udělala jsem si moc hezky :-)
„TADY PRŮZKUMNÝ MODUL EXPEDICE PROMÉTHEUS. PRONÁSLEDUJÍ NÁS ROBOTI. JSME VÁŽNĚ POŠKOZENI. POTŘEBUJEME POMOC!“
Přečteno resp. posloucháno i jako rozhlasová hra díky ČV 2022 Kniha od autora z mého dětství.
Nelze zapomenout na legendární komiks a dychtivé čekání na nové ABC, kde vycházel.
Jelikož jde o první díl trilogie, na který navazuje příběh Galaxia (opět již zveřejněný v komiksové podobě) a závěrečný s názvem Odysseus (který jako komiks nevyšel a je tedy pro mě neznámý), určitě budu ve čtení pokračovat.
"VOLÁ PROMÉTHEUS! VOLÁ PROMÉTHEUS!
ZPRAVA VŠEM LIDEM! OPUSŤTE PROSTOR V OKOLÍ HLAVNÍHO ROBOTA!
OPAKUJI. OPUSŤTE PROSTOR V OKOLÍ HLAVNÍHO ROBOTA!
PROMÉTHEUS ÚTOČÍ!!"
Návrat do dětských let a čekání na nový díl "ábíčka". Kniha je samozřejmě jiná, ne tak zkratkovitá jako komiks, ale i tak není příliš složitá. Příběh je jednoduchý a vyprávěn je přímočaře, vše do sebe zapadá a vše dobře dopadne. Přesto ji chci mít ve své knihovně a pokusím si sehnat i zbylé dva díly, které však nevím, zda vyšly v knižní podobě nebo jen elektronicky.
Původní Vzpoura mozků je pro mě klasika a k ní, Galaxii, nebo Malým bohům (viz první Velká kniha komiksů) se rád vracím. Po audioknize jsem tak sáhl s očekáváním. Jistých změn a rozšíření děje jsem si všiml a do nosu mě cvrnkla hlavně zmínka o novodobém letounu Gripen... No a vida, ona je to aktualizovaná rozšířená verze z roku 2013. Což o to, není to špatné a bavil mě hlas Aleše Procházky, ale i přes zajímavé jádro celého příběhu jsem čekal, že ony doplněné části budou v příběhu hrát nějakou zásadnější roli. A ony jsou to opravdu jen "přílepky".
Dvě poznámky místo závěru:
1) Jsou roboti opravdu jen roboti? Cloumají jimi emoce, bojí se, nelogicky mění rozhodnutí, mají jasnou iniciativu i proti svému naprogramování... Ale pak podle lidí nejsou dostatečně "lidští" a tedy inovativní?
2) V celé knížce je nějak moc náhod (nejen ve smyslu deus ex machina), které to trochu kazí. Zrovna "když", tak "něco"... V komiksu to šlo brát jako zjednodušení rozkouskovaného děje do jednotlivých panelů, tady na sebe ale děj přímo navazuje a ony "náhody" jsou nepřehlédnutelné...
Posádka hvězdné lodi se vrací z dlouhé mezihvězdné cesty a objevuje Zemi pod nadvládou robotů. Zajímavý nápad, první polovina kniha napínavá a zajímavá. Později už je ale děj méně zajímavý a dost předvídatelný.
Asi jediná kniha, kterou jsem ani nedočetla a musím ji hodnotit pěti hvězdami. Zajímalo mne, co si manžel, absolutní nečtenář, pouští do sluchátek, a to tuto audioknihu. No nadšení veliké, manželovo z knihy a mé z jeho zájmu o knížku (i když audio). Tak jsem ji taky testla na sobě, ale opravdu nejsem cílová skupina... :-)
Návrat do dětských let, kdy jsme u kamaráda v jeho prázdninovém pokoji u babičky měli několik kompletních ročníků časopisu ABC a léto co léto jimi listovali stále dokola, pročítali zajímavé články a komiksy na zadních stránkách znali zpaměti obrázek od obrázku a slovo od slova. Ten příběh možná není dokonalý, ale spadá do období, kdy "the grass was greener - the light was brighter". Proto pro mě dokonalý vždycky bude. Mám ho prožitý do hloubky, se všemi detaily a emocemi. Nesmazatelně.
Aj keď autor prezentuje, že táto kniha mu umožnila rozšíriť komixovú predlohu, z môjho uhlu pohľadu to zas tak úžasný pokrok nebol . Ale v audiopodobe to bola celkom chutná jednohubka....
Časopis ABC býval velkým hitem a komiksy v něm uveřejňované tím prvním, co někteří čtenáři (já tedy určitě) četli. Vzpoura mozků měla výborné grafické zpracování a vzhledem k době, kdy vycházela, tedy na samém konci sedmdesátých let, byla i z pohledu vědy a techniky in. Meziplanetární lety, antihmota, umělá inteligence, která se vymkne kontrole, silová pole. Ten komiks se dá číst i po čtyřiceti letech a není v něm nic divného, žádná fyzikální nejasnost. Příběh je jasný, charaktery postav a poselství zrovna tak. Autor v doslovu knihy píše, že chtěl víc vystavět příběh, že mu ten formát komiksu byl těsný, že toho chtěl říct víc. Po opakovaném přečtení mi pořád není jasné, co z toho, co je v knize, muselo být tak moc vyřčeno, až kvůli tomu bylo třeba tvořit.
Objevila se EVA, výkřik starého muže, jakési romantické záchvěvy duše. Všichni ji milovali (což by se jistě stát mohlo, let trval dlouho a co tam taky pořád dělat), ona milovala je a nějakým způsobem, který jsem neodhalila ani při opakovaných pokusech o porozumění, významně přispěla tímto svým láskyplným polidštěním k záchraně celého lidstva? Ksakru čím ale? Tím, že se nějak samozkratovala, když jí hlavní robot vydával nějaké pokyny při příletu do naší sluneční soustavy? Nebo na samém konci, když pomáhala budovat? Tedy převzala roli koule, kterou v komiksu tak marnotratně nezničili? Eva v komiksu přece taky byla a docela to stačilo (lékařka v Jensenově vyprávění). Vztah astronauta a další ženy - Mag, byl v komiksu docela jasný (jeden druhému se líbí, ona ho doprovází, když je zraněný, opatří ho). Těžko říct, proč se z ní v knize stala děsně drsná pilotka, velitelka letky, která dělá z nepochopitelného důvodu hostesku, mrká a usmívá se, nechá si do práce žvanit kdekým (což by velitel komiksové invazní letky Igor rozhodně nepřipustil). Nešťastně to připomínalo Den nezávislosti… Život na Zemi je v knize popsaný samozřejmě podrobněji, ale to snad není posun v příběhu. Roboti se nepohnuli ani o píď (až na Evu, která se vyvíjela samovolně a osaměle), což vneslo do děje nostalgickou vzpomínku: „Promiň, ó pane, mé obvody jsou čisté. Nedávno jsem byl kontrolován“, bývala hláška, kterou jsme provokovali učitele, kteří si o to říkali.
Závěrečná bitva rovněž naznala změny, která ale znovu příběh nikam neposouvá. To, že po vítězné bitvě musí dojít k NĚJAKÉ změně je logické, ale to, že se změnou atmosféry přijde změna počasí, nepokládám za sdělení tak zásadní, že by muselo být popsáno. To si snad domyslí i žák sedmé třídy. Že se lidstvo musí domnožit a sídla dosídlit, také není nutné sdělit. Největší změna spočívala v tom, že silové pole bylo tentokrát modré, v komiksu se jednalo o ohnivou stěnu, což ovšem nic nemění na tom, že to bylo pořád pole, tedy forma hmoty. Proč na něj bylo třeba vysílat svazky částic antihmoty OPAKOVANĚ (to je ta změna), aby to zabralo, těžko říct. Úloha invazních jednotek byla nulová (další změna), protože Prométheus zničil všechno, co se zničit dalo, takže se oproti komiksu invazní jednotky nevěnovaly invazi, ale ošetřování raněných (dlouze). Komiks se dá po těch letech číst pořád a nijak nevadí, že je mi o čtyřicet víc. Knihu dospělý člověk číst nemůže a svým žákům bych se ji, na rozdíl od komiksu, doporučit zdráhala, abych si (oprávněně) nevysloužila nějakou hlášku…
Komiks jsem neznal, ale z knihy ( i z pokračování) mám pocit, že vznikla jen jako popsání okýnek s bublinami textu - neexistují rozhovory, ale jen promluvy jednotlivých hrdinů A to je na poutavý román málo. A vadila mi absence jakékoli dramatické křivky, hrdinům se prostě bez logiky dějí věci postupně za sebou (opět asi pozůstatek z komiksu, vycházejícího na pokračování).
Nejdříve k hodnocení - 4/5 pátá * z nostalgie ke komiksu.
Pár dílů komiksu jsem viděl jako dítě školou povinné v časopisu ABC,
na rozdíl od Galaxie (2. díl) jsem to nikdy neviděl celé.
Knížka se mi dějově líbila, doplnění Evy jako ženské postavy mi nevadilo
a možná i ději ve finále trochu pomohlo. Modrovlasé Mag to slušelo
jak v komiksu tak v knížce. Roboti působili v komiksu trochu děsivější
než v knížce. Těším se na další dva díly.
Trochu technicky "nereálně" na mě zapůsobila závěrečná bitva Prométhea a
robotů. Myslel jsem, že při styku antihmoty s jakoukoliv formou hmoty dojde
k "anihilaci" tj ke zlikvidování čehokoliv. Při průletu růžovým silovým polem
okolo země to tak fungovalo. Ale na modrém ochranném poli okolo hlavního
robota (koule) zabral až druhý zásah :-O :-(
Autorovy další knížky
2001 | Velká kniha komiksů #1 |
2002 | Velká kniha komiksů #3 |
2011 | Zlatá kniha komiksů – Václav Šorel |
2014 | Vzpoura mozků |
2014 | Galaxia |
Oproti komiksu z 80. let je literární podoba téhle klasiky průměrné sci-fi s naivními technickými popisy. Cílová skupina je jako u komiksu náctiletá mládež, ale co u kreslených políček ve zkratce fungovalo, v románu katastrofálně skřípe.