Wahala
Nikki May
S přáteli je život vždycky veselejší. Jen se do něj nesmí vkrást pomsta. Londýňanky Simi, Ronke a Boo jsou kamarádky na život a na smrt. V restauraci s nigerijskými specialitami, kde to voní domovem, dlouze a hlasitě probírají slasti i strasti svých životů: třeba nejnovější Rončin objev, z něhož se snad konečně nevyklube další nespolehlivý příživník, Booinu frustraci ze zdánlivě dokonalé rodinné idylky, která ji však spíše dusí, nebo Siminu strategii, jak manžela úspěšně přesvědčit o tom, že se snaží o dítě, přestože Simi tuhle snahu tajně sabotuje. Když se k dobře sehranému trojlístku přidá čtvrtá — bohatá, krásná a neohrožená Isobel —, najednou se zdá, že všechny trable mají snadné řešení. Jenže ne nadarmo se Isobel přezdívá Wahala. A wahala, to znamená problémy. Náhle se ukazuje, že každá z kamarádek jich má mnohem víc než dřív. Odkud pramení Isobelina touha hatit štěstí ostatních žen? A kam až je kvůli tomu ochotná zajít?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Závěr byl pro mě strhující, ale cesta k němu lemovaná tolika schůzkami mezi všemi čtyřmi protagonistkami, že mi po chvíli splývaly. To bylo celkem opruzující. Nicméně docela dobře bylo , jak mi všechny lezly na nervy. Tím se kompenzovala ta nuda. Snad od začátku bylo jasné, že je Isobel mrcha a celkem brzy vycházelo najevo, že je nejspíš i psychopat, takže žádné překvápko...
Nejlepší na knize byly bonusy - recepty od Ronke...
Wahala je román o přátelství mezi ženami, o postavení ženy, mateřství, parnerství, touze žít si svůj život po svém, o tom, že každý jsme jiný a soudit někoho je snadné. I když bylo od začátku, kdy mezi Ronke, Simi a Boo vpadla Isobel, jasné, že bude mít toxický vliv na jejich přátelství, tak stejně mě ten příběh bavil. Jednak byl čtivě napsaný, spousta přímé řeči, to pak odsýpá samo, ale hlavně v jednotlivých postavách byl kus pravdy , kus mých vlastních prožitků a zkušeností a najednou nabízel jiný pohled. Stačí být k sobě upřímný a román vám dá mnohem víc než jen příběh jednoho kamarádstaví.
Další z řady "moderních ženských" románů od Hostu, která mě dost baví.
Kniha se mi velmi pěkně četla. I když je fakt, že Simi i Boo mi jako postavy docela lezly krkem. Ale jinak příběh byl dobrý, pěkně to odsýpalo a škoda, že ten konec nedopadl jinak :)
Od knihy jsem dostala trochu něco jiného, než jsem čekala. Upřímně mi úplně nesedla. Hlavní hrdinky mě celkem iritovaly, musela jsem se vyloženě nutit do čtení. Možná to bylo mou tehdejší náladou, nevím, každopádně nejsem schopna úplně specifikovat proč na mě kniha tak působila, protože celkově je to zajímavý příběh (i když s trochu urychleným závěrem). Odpočinková kniha, která nenadchne, neurazí. Je dobře napsaná tak jak to Host umí, jen já jsem asi nebyla cílovým čtenářem.
2,5 hvězdičky
Čekala jsem oddechový, vtipný příběh, který bude svižný a odpočinu si u něj. Upřímně, to se neodehrálo :(
Autorčin styl psaní mi nesedl, knížku jsem na své poměry četla docela dlouho, nezasmála se snad ani jednou a ten konec byl takový zvláštní, až moc hnaný na sílu a děsný wow efekt..
Nicméně abych nebyla jen kritická, všichni hledáme knihu, která v nás vyvolá emoce. Tahle je probudí zaručeně. Ačkoli vesměs negativní. S našimi hrdinkami budete prožívat jejich přátelství plné dramat, tajemství a komplikovaných, až toxických vztahů. Místy je to docela síla..
A teda ta obálka, ta je boží!
Wahala je výraz označující v Nigérii problémy, potíže.
Tři kamarádky, Londýňanky, kterým je třicet pět a mají nigerijský původ, spolu kamarádí od vysoké školy. Každá z nich prožívá trápení i úspěchy kamarádek.
Zubařka Ronke, výborná kuchařka, by se ráda vdala a měla rodinu. Jenomže si vybírá muže, kteří zneužívají její dobrotu a laskavost.
Biochemička Boo má hodného a pozorného manžela a hyperaktivní a rozmazlenou dcerku. Připadá jí, že uvízla v nudě každodenního obyčejného života.
A Simi, pracující v módním průmyslu, má milujícího manžela, který je pracovně v New Yorku. Špatně snáší manželství na dálku, navíc její Martin by rád založil rodinu. A Simi si najednou není jistá, zda se touží stát matkou.
Jednoho dne přivede právě Simi na sraz s kamarádkami Isobel, krásnou a bohatou ženu, s kterou se kamarádila jako dítě v Lagosu. Isobel si Simi vyhledala na internetu. Jenže s Isobel přijdou wahala, potíže.
A od té chvíle se život tři kamarádek začíná hroutit, a navíc jejich přátelství pevné jako skála začíná díky Isobelině manipulaci dostávat trhliny...
Celkově kniha nebyla špatná, ale vadil mi téměř akční závěr a až příliš mnoho náhod.
Ale zase plusem jsou Rončiny recepty na nigerijská jídla, která jsou v knize zmiňovaná.
Hodnotím třemi hvězdičkami.
Příběh přátelství tří kamarádek, nigerijských míšenek žijících v Londýně. Přes stejné kořeny vede každá z nich odlišný život; Ronke se hrdě hlásí ke svému rodišti a jeho bohaté kultuře-je výborná etnická kuchařka, ale muže si vybírá takové, co jsou spíš černí machové než spolehliví životní partneři. Bezdětná Simi si plně užívá výhod nezávislého života s bohatým bílým manželem. A Boo, vdaná, s dítětem, by nejraději vyměnila svou africkou minulost a nudně předvídatelnou evropskou budoucnost za trochu pestřejší život. Kamarádky se pravidelně scházejí, podporují se pochopením, dobrou radou a skleničkou vína. Jako zemětřesení na ně pak dolehne příchod Isobel, až příliš krásné, bohaté a přátelské na to, aby se nezačaly prát o její výlučnou pozornost.
Až moc urychlený turbulentní konec se zbytečně vykonstruovanou zápletkou mi trochu pokazil celkový dojem z jinak příjemně plynoucí oddechové knihy.
(SPOILER) Pokazil mi to příliš šokující konec. To bylo podle mě velmi na sílu.
Ale do té doby mě knížka moc bavila, chápala jsem, co její protagonistky řeší, přišlo mi to hodně aktuální.