Waldemar Matuška: Snům ostruhy dát
Michal Bystrov
Publikace věnovaná životu a písním Waldemara Matušky vychází v roce nedožitých devadesátin jednoho z nejlepších českých zpěváků. Zasvěcená a objevná kniha mapuje Matuškovy osudy od útlého dětství a přináší nový pohled na jeho poněkud tajemné začátky. Dozvíme se, odkud pocházel, kde trávil mladá léta a jakou spletitou cestou se dostal k angažmá v divadlech Semafor a Rokoko. Projdeme s ním celou tu dlouhou pouť z Košic, kde se narodil, přes Prahu, v níž vyrůstal, až po málo známé období na Karlovarsku, kde se Waldemar Matuška vyučil sklářem. Oživíme dávno zapomenuté roky, během nichž se otrkával v prvních tanečních kapelách. Zlatou érou byla pro charismatického vousáče šedesátá a sedmdesátá léta, kdy spolu s Karlem Gottem kraloval československé populární hudbě. Nová knížka připomíná i jeho mimořádné úspěchy v zahraničí, na které se dosud tak trochu zapomínalo. Matuška postupně dobyl pařížskou Olympii, londýnskou Royal Albert Hall i americký Nashville – a to dávno předtím, než v roce 1986 do USA emigroval. Text doprovází množství fotografií z vyprodaných sálů, divadelních inscenací, v nichž Matuška účinkoval, a filmů, ve kterých zazářil. Knihu doplňují dobové programy, recenze a citace z desítek rozhovorů s Waldemarem i jeho přáteli. Životní příběh a hvězdná kariéra Waldemara Matušky nabývají v knize SNŮM OSTRUHY DÁT zcela nových rozměrů. Autor Michal Bystrov se na základě podrobného studia materiálu detailně zabývá divadelní, filmovou i hudební dráhou oblíbeného zpěváka, tajemstvími spojenými s jeho původem, neslýchaným zákazem, který ho postihl roku 1964, i důvody Matuškovy senzační emigrace v roce 1986. Ve světle málo známých faktů se Matuškův odchod do USA jeví jako nevyhnutelný krok, k němuž vedly desítky ústrků i hodně velkých křivd. Kniha je také pečlivou rekonstrukcí Matuškových putování po světě – od Indie přes Egypt a Velkou Británii až po několik významných cest do Spojených států mezi lety 1969 a 1983.... celý text
Přidat komentář
Kniha je napsána z pohledu fanouška Waldemara Matušky. Rozhodně se tak nedá říct že bysme před sebou měli objektivní životopis. Kniha vyšla až po Matuškově smrti, ale díky manželce Olze máme spoustu informací dá se říct z první ruky. Kniha je tak hezkou ódou a vzpomínkou na jeden zajímavý a naplněný život. Co mě v ní chybělo, či mě přišlo strašně odbyté to jsou události po roce 1989. Je to shrnuto pár stránkami v závěru a je to velká škoda, protože jistě bylo několik zajímavých koncertů a zážitků. Ač nejsem fanouškem Waldemara Matušky tak jsem si knihu poměrně užil.
V knize jsou velmi zajímavé informace. Škoda ovšem je, že je dost nevyvážená. Zatímco šedesátým letům je věnována většina publikace, pozdější období jsou odbyta několika stránkami.
Krátce po sobě jsme si mohli přečíst údajně objektivní biografie našich možná nejlepších zpěváků " své doby". Ani jedna úplně objektivní není. Zatímco autor knihy o Karlu Gottovi dával najevo despekt k objektu svého psaní, autor knihy o Waldemaru Matuškovi nezakrývá své sympatie. Musím napsat, že osobně je mi bližší druhý přístup. Povedlo se tu zřejmě napsat velmi solidní přehled života a díla oblíbeného zpěváka, bohužel ale tak trochu z rychlíku. Čekal jsem (a je mi jasné, že čtenářovo očekávání je pouze jeho věc), že vyprávění bude poněkud podrobnější a že se dovím více. Nešlo mi přitom o drby, ale hlavně o to dílo. O tom, jak vznikala a jednotlivá alba, více o největších hitech atd. Takže jsem sice rád, že jsem si mohl přečíst docela povedenou knihu, ale jsem také trochu zklamaný.
Už když se objevila tahle kniha o životní pouti "Košičana s českou krví" v nabídce nových knih, věděl jsem, že mé pozornosti neunikne. Waldemara Matušku jsem měl vždycky docela rád ( a ani s přibývajícím věkem se na tom nic nemění, možná spíš naopak), už několik knih jsem od něho či o něm četl, tak jsem si zase rád rozšířil obzory.
Autor tu mapuje jeho život jak profesní, tak osobní, od samého jeho počátku přes léta učňovská, jeho první hudební pokusy, přes které se dostal k začátkům profesionálním. Tedy začátky v Semaforu, Rokoku, za zmínku jistě stojí i to, že se poměrně často objevoval v rolích divadelních či televizních. Oběma těmto částem je věnována také poměrně velká pozornost, prolínající se vlastně celou knihou. Následovala spolupráce s kapelou Mefisto, orchestrem V. Hybše a posléze s KTO a v posledních dvou kapitolách následná emigrace a objasnění toho, co k ní Matušku vedlo a stručný popis zpěvákova začátku za oceánem.
To vše a o mnoho více je v knize rozebíráno poměrně dopodrobna, já osobně jsem si rád připomněl některé jeho méně známé skladby či písničky zcela neznámé, prakticky zapomenuté, stejně jako jeho role filmové.
Četl jsem na knihu několik názorů. Ty se různí... koneckonců i se zde uvedenou recenzí A. Palána v něčem souhlasím, v něčem ne. Je pravdou, že místy se autor projevuje docela nekritickým obdivem (hned první věta knihy - "pocta jednomu z nejlepších zpěváků všech dob" - je možná trochu přehnané tvrzení), něco mohlo být zpracováno podrobněji, něco jinak či lépe, na druhou stranu je pravda, že si s knihou autor dal jistě hodně práce, dozvěděl jsem se zase několik nových věcí. Dále je třeba si uvědomit, že Walda byl člověk vždycky trochu svérázný, který za minulého režimu byl asi mnohým trnem v oku a v těchto souvislostech je asi dost možné to, že některá svá tajemství si prostě vzal s sebou tam nahoru.
Osobně jsem s hodnocením trochu váhal mezi 4 a 5 *. Nakonec ale dávám hodnocení plné. A sice proto, že se mi ta knížka tak na poctivé 4* líbila jak svým obsahem, a ta pátá, tak ta je za grafickou úpravu, množství fotodokumentace, a v neposlední řadě zde musím pochválit i absenci pravopisných chyb a překlepů, to dneska zdaleka není samozřejmé, jak zjišťuji docela často.
Za mě knížka, ke které se někdy rád vrátím, a zcela nepochybně do ní občas nahlédnu, když budu chtít najít něco konkrétního.
Portrét jednoho z nejznámějších zpěváků populární hudby socialistické éry, sice notně vyžehlený a vyhlazený (hádal bych, že s vydatným přispěním jeho třetí ženy), ale i tak stojí za to si jej přečíst a projít si bohatý obrazový doprovod, minimálně z těch šedesátých let. Počátkem sedmdesátých let pak následuje nečekaně razantní zpěvákův obrat, kdy se ze samorostlého bouřliváka stává estrádní normalizační ikona, která končí až po stále těžce pochopitelné a mnohými zazlívané zpěvákově emigraci s následnými „úspěšnými“ americkými šňůrami po krajanských sokolovnách. Ač je zde zjevně mnoho zamlčeno, zamlženo či nezmíněno, přesto kniha obsahuje dostatek zajímavých informací. Škoda jen naprosto nekritického přístupu autora.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2014 | Nech ten mech |
2022 | Waldemar Matuška: Snům ostruhy dát |
2009 | Příběhy písní |
2020 | Michal Prokop: Ztráty a návraty |
2003 | Almanach 2003 |
Kniha, která na trhu s biografiemi chyběla. Jednak proto, že před tím žádná taková nebyla, za druhé proto, že publicista Bystrov je známý tím, jak neúnavně se pídí po faktech, včetně těch neznámých a zapomenutých, a trpělivě je dává dohromady. Což ví každý, kdo zná jeho dílo a ví, jak přistupuje ke své práci, a čehož dokonalým příkladem jsou například Příběhy písní. A právě proto, jak trpělivý a poctivý při práci s fakty Bystrov je, jsou nakonec ochotni se s ním bavit i lidé, kteří třeba jinak informace běžně neposkytují, v tomto případě paní Matušková. Díky tomu se pak my, čtenáři, dozvíme, co bychom se jinak nedozvěděli.