Wellington: Vítěz od Waterloo
Daniel Res
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391242/bmid_wellington-vitez-od-waterloo-i1X-391242.jpg
4
21
21
Strhující životní příběh vévody z Wellingtonu, muže, jenž porazil u Waterloo Napoleona a stal se hrdinou, oslavovaným po celé Evropě. Historik Daniel Res líčí Wellingtonovy osudy čtivou formou propojující pečlivou historickou analýzu bohatě citující dobové prameny s beletristickým stylem psaní, díky čemuž se kniha čte takřka jako román. Dočteme se o Wellingtonově mládí v Irsku, začátcích v politice, získání první slávy v Indii a klíčových střetech s napoleonskou Francií na Pyrenejském poloostrově, odkud se Wellington probojoval roku 1814 až na jih Francie, načež se o rok později utkal s Napoleonem u Waterloo. Wellingtona pak Res představuje nejen jako geniálního vojevůdce, ale i jako člověka a citlivého muže, jenž byl mnohdy zcela zdrcen z hrůz války. Přináší i pohnutý příběh Wellingtonova manželství s Catherine Pakenhamovou, které bývalo současníky přirovnáváno k příběhu Odyssea a Pénelopé a především barvitý, celospolečenský kontext Británie za napoleonských válek. Z hlediska odborného je velkým přínosem knihy nová hypotéza týkající se stavby linií Torres Vedras, které je věnována celá kapitola. V závěru knihy autor stručně popisuje i Wellingtonovu politickou dráhu, během níž se vévoda stal dvakrát ministerským předsedou. Obsáhlou kapitolu věnuje také dění v českých zemích a Rakouském císařství. Zde je představen ku příkladu příběh tzv. Černého sboru vzniklého v českém Náchodě, odkud si probojoval cestu až k Wellingtonovým silám v Portugalsku. Tato výpravná biografie je vytištěna na křídovém papíře a disponuje bohatou obrazovou přílohou.... celý text
Přidat komentář
Velice čtivě napsaná kniha s velkým obsahem skutečně zajímavých informací. Na české literární scéně unikátně se zabívající osobou vévody z Wellingtonu. Vřele doporučuji.
Jedinou výtkou je poměrně chabá editorská práce. Na knihu jinak velké literární kvality se zde nachází nemalé množství překlepů či chyb ve formátování. Zároveň jsem v textu bohužel odhalil dvě vyloženě nepravdivé informace. V knize je uvedeno, že Napoleon se korunoval francouzským císařem v Římě, ačkoliv se tak ve skutečnosti stalo v Paříži v katedrále Notre-Dame a druhá chybná informace říká, že ostrov Svatá Helena (místo Napoleonova posledního vyhnanství) se nachází v Indickém oceánu, ačkoliv se tento ostrov reálně nachází v jižní části oceánu Atlantského. Ohledně ostatních informací z knihy nejsem natolik informován, abych případně další faktické chyby mohl odhalit a rád věřím, že tam žádné další nejsou, ale bohužel tyto dvě vskutku jednoduché chyby vyvolávají pochyby ohledně celkové faktičnosti knihy.
Kniha je jinak ale velice čtivá, obsahuje velké množství informací a nebojím se ji doporučit. Vzhledem ale k výše jmenovaným chybám si spíše myslím, že by se mělo jednat o pouhý vstup k osobě vévody z Wellingtonu a čtenář by měl pokračovat čtením ideálně anglických knih, které sám autor v knize doporučuje.
Po naprosto vyčerpávajícím příspěvku od jadrana mě nenapadá nic co bych mohla přidat.Snad jen že část"Po Waterloo"mi přijde taková pro autora už méně zajímavá ale zase není k Wellingtonovi tak kritická jako jiné prameny což mě těší.Odsoudit je vždy snadné,pochopit je těžší a je možné že to co na bojištích viděl a zažil neproběhlo bez následků na duši.Jistě byl jako velitel rozhodný a sebevědomý ale to asi v situaci kdy rozhodovaly třeba minuty musí být.Myslím že se zrovna o Waterloo říká že tu bitvu rozhodlo 15minut(nebo u Midway dokonce jen pět)
O Wellingtona a Napoleonské války jsem se, stejně jako autor této knihy, začala zajímat při čtení série o Sharpovi, a stejně jako autora mne mrzelo, že knih o Napoleonovi jsou mraky, ale o Wellingtonovi jen kusé informace. Knihu jsem proto přijala s nadšením a jsem ráda, že ji v knihovně mám. Přesto mne trochu zklamala. Fyzicky je moc pěkná, na biografii velice čtivá, ale... co mne hodně rušilo byl občas podivný pravopis (např. ku příkladu se zvlášť nepíše už hódně dlouho) a překvapivě mi tam chybělo pár info, které jsem se dočetla jinde a jsou hodně věrohodné (o manželství i o buzeraci ze strany britské vlády). Také tam mohlo být více informací o W životě po Waterloo. Když životopis, tak kompletní. Proto nakonec dávám jen 4*, i když bych moc ráda dala 5. Doplňkovou kapitolu o našem zapojení ve válkách spíš vítám.
Krásně čtivá biografie o Wellingtonově životě a vojenském působení. Kniha dává zcela novou tvář příběhu o muži, kterému se podařilo definitivně překonat Napoleona v Bitvě u Waterloo. Oceňuji obzvláště podrobné pasáže o Wellingtonově přístupu ke svým vojákům a jeho celkovém přístupu k válce jako nutnému zlu, které si nijak příliš neužíval. Kniha také poskytuje pěkný pohled do Vévodova osobního života a jeho problematických vztahů např. se svou ženou Catherine Wellington. Na první pohled poznáte, že Daniel Res má cit pro psaní a jeho styl se velmi příjemně čte. Vřele doporučuju!
No, na to, jak jsem se na knihu těšil určité zklamání. Adorace často za každou cenu vévody z Wellingtonu ze strany autora knihy opravdu není nutná. Aby bylo jasno, pokládám tohoto muže za největšího britského vojevůdce všech dob, kus před Johnem Churchillem, vévodou z Marlborough, králem Jindřichem V. a Edwardem III. s Černým princem dohromady. A daleko před všemi pozdějšími vojevůdci, ať už v první nebo druhé světové válce a je jedno, jestli se jedná o "řezníka" Haiga či neuvěřitelně přeceňovaného Montgomeryho.
Wellington samozřejmě nebyl psychopat jako Napoleon a ve válce se nevyžíval (ono často citované, že "smutku s prohrané bitvy se nejvíce blíží pocit z bitvy vyhrané" možná nebylo řečeno přímo takto, ale pro vyjádření otřesu z jatek u Waterloo je písemných a autentických dokladů dost), na druhou stranu jeho sebevědomí a jistá sebestřednost mohla vést až ke katastrofě v případě jeho zajetí, smrti či zranění. Jeho generálové (například Hill nebo Picton) nebyli zas takoví neschopové, kteří by si bez jeho vedení nevěděli rady, rozhodně nebyli (jak uvádí autor) jako malé děti, když je nevedl.
Daniel Res spekuluje, jestli Wellington byl skutečně jedním z nikdy neporažených vojevůdců a objevuje tak Ameriku - krátce, byl. Do onoho klubu sedmi prostě patří a porážky, když nevelel celé armádě se prostě nepočítají. Nicméně, co se týče popisu bitev a vlastní "evropské" části Wellingtonovy kariery je daleko lepší to, co napsal pan Kovařík a co se týká vlastního Waterloo lze sáhnout kromě Kovaříkovy knihy i po stejně kvalitní Tarabově populárně naučné práci. Snad nejzajímavější a především méně známá je pasáž o Wellingtonově dětství, mládí a především počínání v Indii.
Ocenit lze Wellingona jako vojáka nejen za jeho strategické myšlení, operační schopnosti a taktickou dovednost, ale i celkem lidský přístup k vojákům (kterými ovšem jako správný anglický aristokrat pohrdal, či spíše si nepřipouštěl, že jsou to stejní lidé jako on) a celkově jeho reálné zhodnocení možností jeho vojáků i vysoká úroveň chápání důležitosti logistiky a zajištěného zázemí. Thin red line byla jeho vynálezem a prokázal jí smysl pro maximální využití palebné síly tehdejších mušket, ale i známých ostrostřeleckých zbraní. Co ovšem v knize zcela chybí, je fakt, jak jeho nepřítomnost nesla jeho rodina, jak jí to ovlivnilo a jaké byly vlastně jeho vztahy s jeho manželkou a dětmi. Nedávno uvedla ČT dokument, kde hovořila tuším jeho prapravnučka a kde se o jeho vztazích s lidmi v blízkém i širším okolí mluvilo mnohem podrobněji a právě ona pravnučka konstatovala, že pro Británii toho ve své době udělal hodně, ale z rodinného hlediska k němu zdaleka tak pozitivní vztah nemá.
Bohužel, tohle jsem se z knihy, která byla prezentována jako pohled do intimnějšího a minimálního komplexního pohledu na jeho osobnost nepoznal. Konec, kdy D. Res píše útržkovitě o jeho stáří a hezkému vztahu k vnoučatům i až násilné vyprávění na téma Wellington a české země je už zcela zbytečný. Wellington byl ve válce proti prvnímu modernímu náckovi a prvnímu totalitnímu státu v moderní Evropě muž v pravou dobu na pravém místě. Bohužel, v knize třeba nejsou prakticky zmínky (kromě Packenhamovy smrti) o skutečnosti, jak se stavěl k válce proti USA v roce 1812, což je problematika dost opomíjená.
Co mi vysloveně vadilo, byly dvě chyby, které neměl asi na svědomí korektor (tomu bych přičetl třeba hrubku typu že francouzský generál Louvois VYBYL portugalskou vesnici...), ale fakt, že onen vévoda, kterého nechal Napoleon unést z německého území do Francie, aby ho nechal ve vykonstruovaném procesu zastřelit byl z d'Enghienu a především, Napoleon necestoval do Říma, aby se dal papežem korunovat na císaře, ale naopak, Pius VII musel za Napoleonem do Paříže a korunovace v Notre Dame je známá mimo jiné díky monstróznímu Davidově obrazu i faktu, že Napoleon sebral Piovi korunu a nasadil si ji sám. A označení sira W. Churchilla jako vojevůdce je až komické, Churchillova válečná kariera kromě indických, afrického a nilského dobrodružství představovala pouze velení regimentu na západní frontě pár měsíců za první světové války. Kniha je na kvalitním (dneska málokdy vídaném) papíře a potěší obrazové přílohy.
Bohužel, kromě prvních kapitol to není zas taková pecka, jak je prezentována, není zde nic objevného (o obraně Portugalska hrabětem Vilémem za sedmileté válce píše už ve své knize o tomto konfliktu František Stellner a hlubokomyslné úvahy, zda jeho historii Wellington znal nebo ne, jsou dávno potvrzeny jinde) a tak musím konstatovat, co jsem již uvedl - chce-li si někdo přečíst opravdu dramatické a komplexní vyprávění o poloostrovní válce a slavném konci Sta dní (podrobnější a barvitější), ať sáhne po knihách od pánů Kovaříka a Taraby no a já asi přečtu jinou knihu o Wellingtonovi od dalšího českého autora - Wellington: Britský buldok s tváří gentlemana od Pavla Benedikta Elbla. Třeba to bude lepší.
Velice čtivá a erudovaná kniha, myslím si, že je skvělá pro každého zájemce o historii. Neseznámí vás pouze s osobou Wellingtona, ale s celou Británií za napoleonských válek.
Když jsem narazil na tuto knihu v knihkupectví, musel jsem si ji koupit. Wellington mě zajímal a to hlavně četbou knih o vojáku Sharpovi. Byl to schopný člověk, protože si dokázal získat spojence, což je viditelné ve válce v Portugalsku a Španělsku. Navíc musel být výborný oraganizátor a politik, aby získal potřebné zdroje pro vedení války.
Doslova strhující monografie. Wellington v sobě snoubí to, co bych nazval gentlemanstvím ve své nejryzejší podobě. Skutečně lidský vojevůdce, jenž měl po ruce vždy nějaký trefný bonmot, a který rozuměl svým vojákům jako málokdo. Kapitola o bitvě u Waterloo mě nadchla svou plasticitou a popisem samotné bitvy, i co následovalo po ní. Daniel Res má skutečně spisovatelský talent, čte se to totiž jako román a to u podobných knih není zvykem. Zároveň je kniha skvěle upravená. Doporučuji.
Úžasně sepsaná a čtivá kniha. Autor popisuje Wellesleyho vojenskou kariéru až po bitvu u Waterloo. Často vkládá trefné citace, ať už z úst Wellingtona nebo jiných účastníků okolního dění, což text oživuje a pomáhá jeho dynamice a někdy i akčnímu či teatrálnímu vyznění (v pozitivním slova smyslu).
Ač se na pohled zdá mohutná, knihu jsem přečetl během pár dní, nemohl jsem se od ní odtrhnout.
Jedinou výtkou by tak mohl být občasný výskyt překlepů, gramatických nesrovnalostí apod., ale celkový dojem z knihy je "nadšení".
Úžasně poutavě napsaná kniha, protkaná historickými citacemi jednotlivých postav, které osvěžují a velice přibližují charaktery a postoje jednotlivých osob. Autor neopomíná opakovat vztahy mezi jednotlivými osobami, což odbouralo problém, který jsem vždy měla při četbě historické literatury s tím, že jsem se začala ztrácet v souvislostech a ději. Všechny bitvy jsou popsány tak, že dostáváme vysvětlení, co ke kterému rozhodnutí Wellingtona vedlo a autor neopomíná vyzdvihnout lidský rozměr Wellingtona. Autor nám též poskytuje možnost seznámit se s jeho vlastním náhledem na situaci v momentech, kdy není zcela jasné z historických pramenů, co se vlastně odehrálo v mysli jednotlivých zúčastněných a co je vedlo k jejich rozhodnutím. Kniha je velmi zdařile zpracována i po grafické stránce, ale co mě nejvíce zaujalo, je zpracování historických faktů autorem formou pro čtenáře v historii se neorientujícího velmi pochopitelnou, čtivou a hlavně naplněnou širokým lidským rozměrem, ze kterého můžeme pochopit, že lidské touhy i strádání jsou stále stejné, a tím autor velmi přibližuje historické události a jejich účastníky soudobému čtenáři. Nemohu jinak, než udělit plý počet hvězdiček.
Štítky knihy
osobnosti Velká Británie napoleonské války vojevůdci, vojenští velitelé přelom 18. a 19. století dějiny Anglie
Wellington: Vítěz od Waterloo
Skvela a velmi ctiva kniha! Doporucuji kazdemu, koho Napoleonske valky alespon malicko zajimaji