Will Grayson, Will Grayson
David Levithan , John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/292973/bmid_will-grayson-will-grayson-EzR-292973.jpg
4
1167
1167
Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude… Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Yoli (ČR)Originální název:
Will Grayson, Will Grayson, 2010
více info...
Přidat komentář
No. Ty. Jo. Will Grayson a Will Grayson. Jeden mi byl děsně nesympatický, druhý byl děsně ukňučený!
"Mám deprese a všichni si mě všímejte! Já jsem homosexuál a mám deprese!" - aneb takto bych shrnula celých 270 stránek.
Neoblíbila jsem si jedinou postavu v knížce, nepochopila jsem, proč byla vždy jedna kapitola psaná bez velkých písmen a uvozovek? Aby čtenář poznal, že kapitolu vypráví t.d.w.g.? Vážně?
Jednu hvězdičku dávám z důvodu, že i přesto, že mě kniha neoslovila, dočetla jsem ji docela rychle dokonce:) A druhá hvězdička patří krásně modré obálce! :)
Miluju Greena a jeho filosofické myšlení! Super kniha!
Jen se mi o něco více libil styl Levithanův...určitě bych si od něj ráda něco přečetla :)
Bohužel musím říct, že se mi líbil více Levithanův styl psaní-bohužel, protože jsem si knížku koupila kvůli Johnovi. Knížka se ale dobře četla. Johnův Will byl nepříjemný, neměla jsem ho ráda, byl to člověk, kterého bych za svého kamaráda rozhodně nechtěla a konec nedopadl vůbec tak, jak jsem chtěla nebo očekávala. Přesto je to krásná knížka, a jsem ráda, zež ji mám ve své knihovně.
Ačkoliv se oba Willové jmenují stejně, jsou naprosto diametrálně odlišní. Jeden - ten Greenův - je zabalený do hezkých slov a činů, jak už to tak u Greenových hlavních hrdinů bývá. Ten druhý - Levithanův - je uvězněný v surově syrovém (nebo syrově surovém?) stylu psaní, trpí těžkými depresemi a nenávidí všechno a všechny... Kromě Izáka, samozřejmě. Jsou jako dva jiné světy, jejichž kolize je sice teoreticky možná, ale prakticky naprosto nepředstavitelná. A přesto se to stalo!
Příběh je místy smutný, místy úsměvný a místy opravdu vtipný. Ačkoliv český čtenář si možná při přípravách Drobkova tance (nebo Drž mě pevně, chcete-li) vzpomene na Amatéry (první díl Básníků, chcete-li :D ), rozhodně se knížce nedá odepřít hodně velká dávka originality.
A ještě jedno obrovské plus: Je to další bestseller s LGBT+ tématikou! Svět se mění k lepšímu! :-)
Nečekala jsem, že se od Greena dočkám klišé, ale stalo se. Čtivý Will Grayson je, ale čekala jsem víc.
Zprvu mi přišlo hodně složité ohodnotit tuto knihu. Nakonec jsem se však rozhodla přidělit jen 4*. Kniha je čtivá, lehce se dá ponořit do děje a celý příběh je mi sympatický, ale zarazilo mě, kolik vulgarismů se v ní používá. Je zřejmé, že každý někdy kleje, ale zde jsou slova v některých situacích příliš vyhrocená.
Avšak v ostatních ohledech nemám knize co vytknout. Děj sice nebyl nijak zvlášť náročný, ale o to víc se mi podařilo zamilovat si postavy, které se zde vyskytovaly. Stejně jako spousta dalších čtenářů, jsem si nejvíce oblíbila Drobka, jehož osobnost mě fascinuje a sama o sobě mě čtení jeho výroků činí veselejší.
Kdybych si měla vybrat, kterého Willa mám raději, vyberu si Willa Graysona :D
Kniha byla fajn a mile mě překvapila vzhledem k některým hodnocením tady. Za sebe knihu doporučuji :)
Stále jsem ještě nepřišla na důvod, proč je Green tolik oblíbený. Tato kniha mi přišla nudná, nezajímavá, akorát jsem se občas našla v jednom či druhém hlavním hrdinovi. Nepatrně lepší mi přišla část, kterou napsal Levithan.
Přiznám se, že jsem se těšila jako malá, až tahle knížka vyjde i u nás, nakonec jsem ve výsledku byla trochu zklamaná. Sice mi od Greena utekly jen dvě knížky, jedna vlastní a jedna ve spolupráci, a zatím byla jeho tvorba vždycky něčím jiná, čtivá, ale začínám krásně pozorovat vzorec, který se v jeho tvorbě postupně opakuje a třeba tady je dost zřetelně vidět, jako by Green neměl ani snahu ho nějak maskovat. Kdyby v knize nebyly části od Davida Levithana, možná by mě Will Grayson ani nebavil. Ano, jak David Levithan, tak John Green píší dobře, má pěkné myšlenky i styl, ale zvlášť u Johna mi přijde, že se jeho příběhy stávají obyčejnými, jakých je všude přehršle.
Kniha byla vtipná, pubertální, prostě klasika od Johna Greena, ale v poslední době už mně tolik Greenovi knihy neberou(všechny jsem četla). Postupem času jsem si je už spíš kupovala kvůli tomu, či už to nebude lepší. Ale tohle byla trochu změna. Jediný co mně fakt opravdu štve je obálka, opravdu se mi nelíbí, ale nikdy se nemá kniha hodnotit podle obalu ale podle obsahu.. :) Knihu bych poradila teď co mají v příbězích rádi zápletky :)
Oproti Hledání Aljašky nebo Papírovým městům, které pro mě spíš byly zklamáním, se mi tahle kniha líbila dokonce víc než Hvězdy nám nepřály. Přišlo mi to spíš jako psaná komedie a v místech, kde Green měl potřebu filosofovat nad životem a láskou, dokázal Levithan pobavit a zase naopak. Prostě skvělá a zábavná kombinace. Navíc se nejednalo o jednu z těch knížek s tou typickou "lovestory", kterých je všude plno.
Rozhodně doporučuji přečíst, jen tak pro pobavení nebo pro zaplnění večerního programu s knihou.
Mě tahle knížka vůbec nebavila, i když tam byly občas nějaké vtipné myšlenky a dialogy. Je to spíš knížka pro teenagery, možná by mě před dvaceti lety bavila víc :-)
Tak trochu kacířsky si dovolím vyjádřit nespokojenost s tímto románem. Přestože mu nelze upřít čtivost, aktuálnost, antihomofobní osvětu, někteří z nás čekají od bestsellerového autora trochu více než jen high-school příběh o trablích s kámošem a láskou. Dialogy vtipné, chytré, občas sprška zajímavých i občas hlubších myšlenkových pochodů(...podobně jako třeba když si Rory Gilmorová povídá se svou mamkou...). Děj se závěrečným rozuzlením mě ale příliš nenadchl, nejvíc mě pobavil až rozhovor autorů v doslovu. Text se podle mě velmi líbit bude young-adulterům, pro mě osobně je to však jen průměrná oddechovka.
Milá kniha, příjemně počtení, kdy opravdu člověk pomalými krůčky dojde k pocity, že přátelství je někdy víc než láska... :) více v recenzi :)
Díky vám, milé plakátovací plochy v metru! Odhalila jsem knihu, nad kterou jsem litovala, že čtu tak rychle. Potřebovala jsem nutně zpomalit, abych si vychutnala jednotlivé věty - nepřeberné množství vtipných postřehů, moudrých myšlenek i prostého konstatování důležitých skutečností, nad nimiž máme sklon máchnout rukou pro jejich nedůležitost. Ocenila jsem popis rodičovské lásky (porovnání jachty a vlastního syna), opravdu hluboce mě zasáhlo otevřené vyjádření faktu, že rozpad přátelství je stejně bolestivý jako milenecký rozchod. Kniha se mi tak moc líbila, že autorům odpouštím i přehnaně patetický závěr a literární zločin, kdy do hodiny nacpete (na papíře) aktivitu, která se v časové dotaci reálně naprosto nedá stihnout.
Za mě určitě nepatří mezi oblíbené knihy od Johna,ale něco se mi na tom líbilo. Přesně nevím co, byla strašně těžká na pochopení, ale když jsem se vcítila do toho, co chtějí spisovatelé vyjádřit, byla jsem moc mile překvapená.
Pasáže Johna Greena - úžasné, pasáže Davida Levithana - dost depresivní, nevěděla jsem jaký z toho mám mít pocit ze začátku, ale po pár kapitolách se to zlepšilo Will Grayson měl pro koho žít! :D Po ne příliš zajímavé Přiliš mnoho Kateřin přichází bomba! Bavilo mě to, ten námět a samotná myšlenka byla super, nová. Kluci stejného jména ve stejném věku se potkají, to se nečte tak často, k tomu ultragay Drobek, prostě skvělé, vtipné a čtivé. Doporučuji!
Bože, jak já nesnáším takovéto konce! :)
Ale i přes rozpačitý začátek, kdy jsem si říkala, že knihy pro mladé už nejsou nic pro mě, jsem pak hltala už každé slovo. (Mimochodem mě zrovna téma homosexuality na knize zaujalo nejvíce, jinak bych po knize od těchto autorů nesáhla.)
Moc doporučuji. Snad Vám kniha něco předá a i kdyby ne, pobaví Vás určitě!
Vážím si tě, Drobku Coopere!
Já prostě miluju Johna Greena!!! A když se k němu přidá David Levithan, tak to musí stát rozhodně za to!!!
Styl psaní kapitol s Willem, který trpí depresemi, k němu krásně seděl. Úplně jsem si připadala, jako že mě pustil do své hlavy. Bez jakýchkoli velkých písmen, vždyť na nich nezáleží – stejně se jimi nic nezmění. Tenhle Will byl hodně temný, zklamaný životem, všemi věcmi, které se mu staly.
Opravdu styl psaní těchto kapitol je skvělý. Ani vám po několika stránkách nepřijde, že je tam absolutní absence velkých písmen, protože to skvěle do psychiky Willa zapadá. Ale neříkám, že jsem se zpočátku nad tím nepozastavila: „Cože? Bez velkých písmen? No dobře.“
Na druhou stranu Will číslo 2 od Johna Greena byl typický kluk, který „drží hubu a krok“. Neříká své názory nahlas, na ničem mu nesmí záležet. Má dvě pravidla, kterých se drží, až nakonec zjistí, že o tom přece život není. A to je dobře =).
Ale co je na knize to nejlepší? … Není vlastně vůbec o nich! Je o přátelství a lásce. Dá se v ní najít tolik hezkého, ale i temného.
„JSEM, CO JSEM, A TO JE SKVĚLÝ!“
V závěru se mi líbil rozhovor Johna s Davidem o knize =). Bylo to krásné zpestření.
Za mě je to určitě 5 hvězdiček, protože jsem si čtení maximálně užila, zasmála jsem se a hodně jsem vzpomínala na své hlášky ze střední a kamarády. Je skvělý kolem sebe mít ty nejlepší lidi =).
Moc pěkné napsaná knížka. Nejdřív jsem si nemohla zvyknout na styl psaní bez velkých písmen, ale po pár kapitolách už to šlo a četlo se to samo :).
Zajímavý počin od dvou oblíbených autorů... Greenův Will je normální kluk, který se snaží nevyčnívat a mlčet. Levithanův Will je gay, který trpí depresemi a pořádně neví, co si s životem počít, na ničem mu nezáleží. Nejlepší postava je Drobek, toho má myslím každý čtenář rád, má hodně do sebe. Kniha o lásce, homosexualitě, ale hlavně o přátelství. O přátelství, které je někdy víc než láska.