• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u knih David Levithan

Will Grayson, Will Grayson

„V knize jsem byla zmatená a nijak moc mě nebavila. Určitě si přečtěte radši jiné knihy od Johna Greena.“
— bobinkova

---

Dash & Lily: Kniha přání

„Příběh dvou teenagerů, kteří se prostřednictvím zápisníku pouštějí do neobvyklých výzev během vánoční sezóny v New Yorku. Lily nechá v knihkupectví Strand červený zápisník plný výzev pro kohokoliv, kdo jej najde a bude ochoten se zapojit do hry. Dash na něj narazí a rozhodne se výzvy splnit. Mezi oběma se tak rozvíjí neobvyklá forma komunikace – prostřednictvím zápisníku, který si vyměňují po celém městě, aniž by se osobně setkali. Tento koncept jim umožňuje odhalovat své myšlenky, obavy a touhy, aniž by byli zatíženi přímým kontaktem. Dash je inteligentní, sarkastický a uzavřený, vyhýbá vánočnímu veselí. Lily je optimistická, výstřední a citlivá dívka, která miluje Vánoce. Moc jsem si oblíbila vedlejší postavy, kteří jim oběma pomáhali. Kniha je psána střídavě z pohledu Dashe a Lily. Dashovy kapitoly jsou plné sarkasmu a intelektuálních odkazů, zatímco Lilyiny jsou hravé a emocionální. Do New Yorku jsem se vždycky chtěla podívat a takhle jsem se mohla alespoň na chvíli podívat na místa jako knihkupectví Strand, Central Park, muzeum apod.. Líbilo se mi, že i když Dash a Lily žijí ve stejném městě, jejich vztah se nejprve rozvíjí čistě přes psaní. Dash a Lily během příběhu objevují, kdo skutečně jsou a co od života chtějí. Vánoční atmosféra je zde taková třešnička na dortu. Kniha měla pomalejší rozjezd. Chvilku mi trvalo, než jsem se ponořila do děje. Na můj vkus byl Dash až moc velký cynik. Pro milovníky knih sarkastického humoru a vánoční atmosféry. Originální a dojemný příběh o lásce a sebepoznání, který stojí za přečtení.“... celý text
— Ann98

---

Dash & Lily: Kniha přání

„Tohle je opravdu oddechová předvánoční romantická knížka pro slečny. Já si to užila“
— ivca79

---

---

Dvanáct dní Dashe & Lily

„Spousta hodnotila knížku dost skoupě a na jendu stranu rozumím, na druhou - je to škoda. Líbí se mi, že tato knížka začíná v momentě, kdy všechno není růžové a v tomto duchu pokračuje až do svého konce. A jako běžný vztah dvou lidí je to jedna horská dráha- kde je nahoru, tam musí být i dolů. A ani Dash ani Lily v tom nejsou profíci a snaží se. Ano, někdy vás trošku frustruje, že by to mohlo být vyřešené rychleji, kdyby si to prostě řekli, ale o to uvěřitelněji obě postavy působí - málokdo dokáže být sám sobě vztahovým poradcem a řídit se přesně dle doporučení a nechtít čas od času po tom druhém nemožné. A opět mě pokračování nalákalo zpět k prvnímu dílu, který byl kouzelný. Druhý díl je taky mco hezký, jen o něco málo méně pohádkový, ale na druhou stranu je to připomenutí, že o šťastný konec se musíte přičinit a že budování vztahu není nikdy u konce :D (jediné velké mínus je ta měkká vazba upřímně xDDDD)“... celý text
— Kikulka97

---

Dash & Lily: Kniha přání

„Zbývá pár dnů do Vánoc, když šestnáctiletý Dash najde ve svém oblíbeném antikvariátu červený deník. Je v něm několik šifer, které ho dovedou ke stejně staré Lily. Prostřednictvím zápisů do deníku, plnění úkolů a předávání si ho mezi sebou, ač se nepotkají, se postupně poznávají. Stačí ale jeden obyčejný deník na to, aby měli jistotu, že našli svou spřízněnou duši? Co když je realita všedních dnů nakonec zklame? Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Bylo to čtivé a nápad s šiframi a úkoly mě okamžitě dokázal vtáhnout a upoutat. To, že hlavním hrdinům už věkem nedokážu konkurovat, ničemu nevadilo, abych si první polovinu knihy nadmíru užila. Pak ale přišel klasický zlom, který už tak slabší druhou polovinu, nezachránil. První polovina knihy měla drive, napětí a humor. Užívala jsem si jejich zápisy v deníku a plnění, někdy až zákeřných úkolů, co jeden na druhého vymysleli a zkoušeli své vzájemné hranice. Kdyby v tomto duchu byla celá kniha a jen kvůli nepřízni osudu by se ti dva potkali až na konci s velkolepým happyendem, byla bych nadšená. Pak ale přišla zápletka s Edgarem a Sofií, která to pro mě zkazila. Navíc děj nijak neposunula a charakter postav, který jsem si do té doby oblíbila, nelogicky změnila. I proto druhá polovina, kdy už se poznávali reálně, neměla takové kouzlo. Plus to, jak se stali "slavnými" mi také nepřišlo jako něco, co bych tam potřebovala. Ten prostor bych raději věnovala vztahům v jejich rodinách. Ať už se jednalo o Dashovy rodiče, kteří nevěděli, jak si jejich syn zařídil Vánoce po svém nebo Lilyino stěhování. Samotný konec byl také otevřený, což by mi nevadilo, ale byl napsaný tak, že jsem vlastně nepostřehla, že už nastal. Měla jsem pocit, jak kdyby mě o něj autoři připravili. Vím, že je i pokračování, do kterého se ale pouštět nebudu, protože mě zklamalo, že takový originální nápad nebyl využit natolik, jak mohl být.“... celý text
— adela.hol