• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih David Levithan

Dvanáct dní Dashe & Lily

„Spousta hodnotila knížku dost skoupě a na jendu stranu rozumím, na druhou - je to škoda. Líbí se mi, že tato knížka začíná v momentě, kdy všechno není růžové a v tomto duchu pokračuje až do svého konce. A jako běžný vztah dvou lidí je to jedna horská dráha- kde je nahoru, tam musí být i dolů. A ani Dash ani Lily v tom nejsou profíci a snaží se. Ano, někdy vás trošku frustruje, že by to mohlo být vyřešené rychleji, kdyby si to prostě řekli, ale o to uvěřitelněji obě postavy působí - málokdo dokáže být sám sobě vztahovým poradcem a řídit se přesně dle doporučení a nechtít čas od času po tom druhém nemožné. A opět mě pokračování nalákalo zpět k prvnímu dílu, který byl kouzelný. Druhý díl je taky mco hezký, jen o něco málo méně pohádkový, ale na druhou stranu je to připomenutí, že o šťastný konec se musíte přičinit a že budování vztahu není nikdy u konce :D (jediné velké mínus je ta měkká vazba upřímně xDDDD)“... celý text
— Kikulka97

---

Dash & Lily: Kniha přání

„Zbývá pár dnů do Vánoc, když šestnáctiletý Dash najde ve svém oblíbeném antikvariátu červený deník. Je v něm několik šifer, které ho dovedou ke stejně staré Lily. Prostřednictvím zápisů do deníku, plnění úkolů a předávání si ho mezi sebou, ač se nepotkají, se postupně poznávají. Stačí ale jeden obyčejný deník na to, aby měli jistotu, že našli svou spřízněnou duši? Co když je realita všedních dnů nakonec zklame? Kniha je vyprávěna v ich formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Bylo to čtivé a nápad s šiframi a úkoly mě okamžitě dokázal vtáhnout a upoutat. To, že hlavním hrdinům už věkem nedokážu konkurovat, ničemu nevadilo, abych si první polovinu knihy nadmíru užila. Pak ale přišel klasický zlom, který už tak slabší druhou polovinu, nezachránil. První polovina knihy měla drive, napětí a humor. Užívala jsem si jejich zápisy v deníku a plnění, někdy až zákeřných úkolů, co jeden na druhého vymysleli a zkoušeli své vzájemné hranice. Kdyby v tomto duchu byla celá kniha a jen kvůli nepřízni osudu by se ti dva potkali až na konci s velkolepým happyendem, byla bych nadšená. Pak ale přišla zápletka s Edgarem a Sofií, která to pro mě zkazila. Navíc děj nijak neposunula a charakter postav, který jsem si do té doby oblíbila, nelogicky změnila. I proto druhá polovina, kdy už se poznávali reálně, neměla takové kouzlo. Plus to, jak se stali "slavnými" mi také nepřišlo jako něco, co bych tam potřebovala. Ten prostor bych raději věnovala vztahům v jejich rodinách. Ať už se jednalo o Dashovy rodiče, kteří nevěděli, jak si jejich syn zařídil Vánoce po svém nebo Lilyino stěhování. Samotný konec byl také otevřený, což by mi nevadilo, ale byl napsaný tak, že jsem vlastně nepostřehla, že už nastal. Měla jsem pocit, jak kdyby mě o něj autoři připravili. Vím, že je i pokračování, do kterého se ale pouštět nebudu, protože mě zklamalo, že takový originální nápad nebyl využit natolik, jak mohl být.“... celý text
— adela.hol

---

Dash & Lily: Kniha přání

„Doufala jsem, že tohle hodnocení a kategorii nedočteno nebudu muset nikdy použít, ale bohužel tohle se nedalo a já u čtení knížky končím na straně 125. Od téhle knížky jsem čekala, že to bude příjemná vánoční oddechovka, což se pro mě však nestalo. První dvě tři kapitoly byly celkem fajn, jako nic extra, ale věřila jsem, že se knížka rozjede. Bohužel se tak nestalo. Děj byl pro mě nudný, postavy nudné a Lily mě i trochu vytáčela tím jejím fňukáním a ani deníkové zápisy mi nesedly. Co se týče stylu psaní, tak mi bohužel nevyhovoval. Na knížce byly pozitivní maximálně vedlejší postavy: bratr Lily a Boomer, kamarád Dashe. Mrzí mě hodnocení této knížky, ale je to pro mě opravdu velké zklamání. Věřím, že knížka má své čtenáře, ale já do nich patřit nebudu.“... celý text
— milovnice_knih_

---

---

Jednoho dne

„První díl Den co den jsem četla už nějaký ten pátek zpátky a příiznám se bez mučení, že si moc nepamatuju, kde přešně byla knížka zakončena. Ale vím, že jsem si tehdy řekla "Páni, tu knížku snad i chci mít doma." Pak jsem náhodou zjistila, že je tu třeti díl (bez toho aniž bych četla díl druhý, mezitím jsem zhlédla film) a řekla jsem si, že mě i docela zajímá, co s tím pan Levithan provedl (protože ať této knížce dáte happyend či použijete Deus ex machina.... moc jsem si nedokázala představit, jak by ot mohlo skončit). A tak jsem tedy třetí díl přečetla. První dojmy - mohl to zkrátit, knížka opravdu mohla být poloviční, protože zde natahoval něco, co úplně natahovat smysl nemělo. A kdyby třetí díl ani nebyl, tak by se vlastně ani tolik nestalo. Proč tedy tři hvězdičky? Knížka obsahuje spoustu krásných myšlenek a je zde luxusně napsáná kapitola člověka, co prožívá manickou fázi své deprese. Ta byla hodně dobrá. Jinak nejistého A a v tomto díle už hodně divnou Rhiannon - bez nich bych dokázala žít. Ale asi se vrátím zase k prvnímu dílu a dám si re-reading. A film doporučuju. Takže ano - z některých knížek raději nedělat série a toto je za mě ten případ.“... celý text
— Kikulka97

---

Líbali jsme se

„Trochu zdlouhavé monology „pozorovatelů“. Musel jsem se trochu nutit, abych to vůbec dočetl. Ale jinak docela pěkné příběhy a slyšení hodná životní moudra.“... celý text
— Zdrhy