Will Grayson, Will Grayson
David Levithan , John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/292973/bmid_will-grayson-will-grayson-EzR-292973.jpg
4
1167
1167
Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude… Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Yoli (ČR)Originální název:
Will Grayson, Will Grayson, 2010
více info...
Přidat komentář
Děj knihy je jak na horské dráze… Šílenost, která mě bavila číst. Užívala jsem si pocit, že nevím co přijde v dalším odstavci, natož kapitole. Asi v polovině jsem se už v knížce orientovala a dokázala ji nějakým způsobem předpovědět. Hlavní postavy byly zajímavé a hned od začátku jsme s nimi sympatizovala. Styly psaní se měnili díky dvou osobitým autorům, což knížku dělalo ještě zajímavější. Na čtivosti ji to určitě neubralo. Vše podtrhovalo nejdůležitější téma přátelství a já jsem byla spokojená. Určitě doporučuju.
Kniha se mi svým způsobem líbila, ale rozhodně ji řadím k nejslabším Greenovkám. Každopádně se mi moc líbí, že se střídají kapitoli autorů a tedy i Willů Graysonů. Je to velmi nápadité.
První greenovka, kde mi dlouho trvalo se začíst. A vlastně za to nemůže ani tak samotný Green, jako spíš spoluautor, jehož úvodní kapitoly za depresivního gay Willa Graysona jsou dost na pěst. Jeho pubertální rádoby drsňáctví mi moc nesedlo, stejně tak jako neustálé zmiňování jeho orientace snad v každé druhé větě. Zlom přišel asi až ve třetině knížky, po velkém zvratu, který svede postavy dohromady. Najednou se forma uklidnila, příběh trochu zvážněl a rozjely se hezky napsané romance - jedna gay, druhá straight. Otázky točící se okolo budoucnosti, vlastní identity, lásky i kamarádství jsou zpracovány pěkně. Tahle young adult psychologie Greenovi prostě jde a s kolegou se nakonec dokázali příjemně sladit. Když ale knihu porovnám třeba s Hledáním Aljašky, tak tomu ději prostě něco chybělo. Je to jen další greenovka v řadě - velmi podobná těm předchozím a tentokrát navíc místy zbytečně přepálená a nepřirozená (hlavně konec, byť hezký a vypointovaný).
Rozhodně moje nejoblíbenější polo-Greenovka! Přečetla jsem jí na jeden zátah. :)
Ze začátku na vás dýchne klasický Green, a tak jsem byla při čtení druhé kapitoly trochu v šoku - styl nebo snad spíše postava Levithana je syrovější a drsnější, než Greenova část, a chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykla. Postupem času se ale obě části měnily k sobě a ke konci už v náladě kapitol nebyl skoro žádný rozdíl. Za mě naprosto kompatibilní dvojice pro psaní románů ze dvou úhlů pohledu, doporučila bych tak na tisíc procent!
První třetina knihy byla průměrná, ale vtipná a rychle ubíhala, takže jsem si nemohla stěžovat. Prostřední třetina knihy byla ještě lepší a konečně se začalo něco skutečně dít a já si příběh užívala. Ovšem poslední třetina byla velké zklamání. Chtěla jsem knihu ke konci odložit, protože už se vlastně vše odehrálo a sice příběh byl napsán hezky, ovšem nedělo se nic, co by za tolik stránek stálo. V celku to byla fajn kniha, ale asi bych nedoporučila a nepřečtu si znovu. Pokud chcete nenáročnou knihu na den k vodě, tak čtěte, ale za pár měsíců si k ní nebudete nejspíš nic pamatovat.
Dokážu pochopit, že mnohým přijde kniha zmatená, ale mě přišlo fajn..., občas se pozastavit: "Počkej, tenhle je kterej?" :) Líbilo se mi uvědomění - jsem gay a hned je o kousek líp, a moc se mi líbilo vykreslené přátelství. Je jedno, jestli mezi klukem a holkou, klukem a klukem gayem, nebo oběma gayi. To bylo milé a pěkně napsané...
Já jsem z této knihy tak moc zmatená. Do teď vlastně nevím, co jsem to sakra přečetla. V knize se střídají kapitoly obou Willů ( budu je označovat Will1, Will2), které se v jedné třetině knihy začnou prolínat, takže se vám pak stává, že vlastně nevíte, o kterém z Willů právě čtete. Kapitoly z pohledu Willa2 mě bavili asi tak do poloviny knihy pak to začalo být takové zmatené a moc nereálné. Kapitoly Willa1 mě nebavili vůbec, takže se mi celá kniha četla dost pomalu. Hodně mi vadila logika postav, protože žádnou neměli. Situace v knize jsou dosti nereálné a konec knihy je nejen nereálný, ale i neskutečně nudný. Pozitiva knihy jsou konverzace, které měl Will2, občasný humor a délka celého příběhu. Knize dávám 2,5/5 a za mě je tohle ne.
Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst už po vydání, ale dostala jsem ji na Vánoce minulý rok. Bohužel mě kniha zklamala. Za mě je to nejslabší autorova kniha. Některé pasáže byly skvělé, jiné tápaly. Ztrácela jsem se v tom kdo je kdo a nějaké fráze už byly přehnané. Avšak v knize se mi nejvíce líbilo zpracování téma přátelství.
Byla jsem zklamaná. John Green normálně píše krásně a já ho vždy četla ráda, ale příběh byl podivně zamotaný a málo čtivý.
Asi první kniha s LGBT tématikou, kterou jsem četla. Velkou roli v příběhu hraje především přátelství. První Will mi strašně lezl na nervy. Nevěděl, co chce, stále fňukal, že má na krku svého kamaráda. Postava Drobka mi přišla trochu ulítlá, i když je to možná jen tím, jak jsem si představila jeho vzhled a hlas. Druhý Will mě zaujal víc, ale trvalo mi, než jsem si zvykla na jeho psaní bez velkých písmen. Naopak se mi líbilo, že dialogy zapisovat do podoby dramatu.
První kniha od autora, kterou jsem četla. Byla mezi pár knihami, které jsem dostala minulý rok k Vánocům.
Je to takové pohodové čtení. Řekla bych až odpočinkové, což se mi zrovna hodilo. Námět je zajímavý a ještě jsem se s tím nikdy nesetkala, takže podle mě i originální, že se sejdou takhle dvě náhodné osoby, které spojuje akorát stejné jméno.
Postavy jsou také fajn. Je to taková kniha, která neurazí, ale ani nijak extra nenadchne. Ale jako víkendové čtení na odpočinek úplně ideální.
Po nějaké době jsem se odhodlala k další knize od Johna Greena. A jsem za to ráda, bavila mě, ale na zadek jsem si zní nesedla. Každopádně je to jedna z těch jeho lepších, Hvězdy nám nepřály stále vedou.
Na knihu Will Grayson, Will Grayson jsem se poměrně těšila, přestože s Johnem Greenem nemám nejpozitivnější vztah. Žádná z jeho knih mi zatím úplně nesedla a měla jsem z nich hodně rozpačité pocity.
Líbil se mi nápad, kdy se dvě postavy se stejnými jmény náhodně potkají. To je super originální námět, který mě donutil si knihu přečíst.
Kniha je vyprávěna z dvou pohledů. První Will mi byl sympatický, líbilo se mi, jak ho autoři zasadili do prostředí střední školy, i jakou měl osobnost. Druhý Will mi byl ale trochu bližší a na jeho příběh jsem se vždycky těšila o něco víc. Další postava, kterou jsem si moc oblíbila byl Tiny! Líbilo se mi, jaká energie čišela z jeho hlášek a myšlenek. Bez něj bych se z knihy asi zbláznila. Proč? Prostě a jednoduše na mě z knihy přešla neuvěřitelně depresivní nálada a ten den, co jsem ji četla, jsem byla téměř nepoužitelná. To ale považuji za obrovké plus. Hodně si užívám, když na mě mají knihy výrazný dopad.
Se styly psaní autorů jsem u této knihy neměla problém. Myslím, že to bylo hlavně díky tomu, že Greena zde skvěle doplňuje David Levithan a taky proto, že jsem knihu četla v originále.
Ze začátku jsem si říkala, jak se bude příběh vyvíjet, ale po setkání hlavních hrdinů jsem byla do knihy naplno začtená! Bohužel musím přiznat, že mě dost zklamal konec. Čekala jsem obrovské vyvrcholení s nečekaným gestem, ale bylo to spíš nijaké.
Moc jsem si ale užívala, jak byl do příběhu zapojen muzikál.
Co se týče romantické linky, z nějakého pohledu byla možná klišé, ale určitě nebyla příliš přeslazená a nereálná.
Celkově můžu knihu určitě doporučit!
Dobrý příběh. Ani špatný , ale ani ten nejlepší. Něco mezi.. ale moc se mi líbil autorův humor, který ve svých knihách používá! Jinak od autora jsem už četla i lepší
Knihu jsem začala číst, aniž bych o ní více věděla, takže mi pár stránek trvalo přijít na to, že to vypráví oba Willové. Nevadí. Jakmile jsem se přes tuto obtíž dostala, kniha se četla skoro sama. Přiznám se, že mám radši toho sarkastického a věčně nenaloženého Willa o trochu radši, a když jsem si zvykla na styl psaní, tak se mi i lépe četl. Mrzí mě, že se Maura nedstala více ke slovu, protože i přes to co udělala, jsem si jí oblíbila. Sečteno podtrženo, vcelku milá jednohubka, se zajímavým stylem a osobnostmi.
Ze začátku jsem byla zmatená a myslela jsem si, že pořád čtu o jednom Willu Graysonovi, kdy svůj osobní život mimo školu popisuje bez velkých písmen, jako něco osobitějšího. Pak mi došlo, že je to úplně jinak a všechno se vysvětlilo kolem sté stránky a oba Graysonové se potkají a začne se něco dít. Chci říct, nebylo to špatné, ale nejsem fanynka těchto gay románků. Ale myslím si, že oba autoři zpracovali téma o přátelství velice dobře.