Zloděj luridia
Bobbie Peers
William Wenton série
1. díl >
William Wenton si uvědomuje, že není jako všichni ostatní. Nikdo mu nikdy neprozradil, proč jeho rodina používá krycí jméno. A proč je tak neuvěřitelně dobrý v luštění šifer. A proč jeho dědeček před osmi lety beze stopy zmizel v londýnském metru. Když teď vyluští Nemožnost, nejsložitější šifru na světě, rodiče ho pošlou do londýnského Centra posthumánního výzkumu a jeho život nabere nový a nečekaný směr. Pomalu, ale jistě začne odhalovat rodinná tajemství. A najednou je potřeba rychle najít ztraceného dědečka...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Kniha ZlínOriginální název:
Luridiumstyven, 2015
více info...
Přidat komentář
Můj sedmiletý vnuk byl nadšen a pokaždé si vydyndal přečtení jedné kapitoly nad plán – no, já zas tak úplně spokojený nebyl, vadily mně občasné příběhové kostrbatosti a nelogičnosti, kterými si autor pomáhal v okamžicích, kdy zjevně nevěděl, jak dál, a především jsem po celou dobu večerního předčítání trpěl neodbytným pocitem nevyužitého námětového potencionálu, ale k čemu jsou nadmíru spokojenému dětskému čtenáři dědkovské akademické pindy, když JIM se knížka líbí. Ostatně i já musel ocenit mnohé vtipné scifíčkovské vychytávky a nápady (všichni ti robůtci, kybernetická botanická zahrada s nebezpečnými rostlinami v klecích ap.), stejně jako skvěle dávkované napětí, respektive trvalou „napínavost“ celého příběhu.
Určitě půjdeme do dalších dílů.
Zbojník dává za pět, já, vzhledem k dospěláckým výtkám, výslednou známku zaokrouhluji na čtyři.
Četl jsem to jen protože to syn měl jako četbu do školy tak jsem to přečetl taky když už to bylo doma je to hlavně kniha pro děti ty to rozhodně bude bavit.
Kniha popisuje dobrodružný život malého Williama. Není to jen tak nějaký obyčejný kluk - je nadaný, luští šifry a jak se ukazuje, jeho rodina používá krycí jméno. Proč? To se dozvíte v této bombastické knize plné akce, napínavých scén, ale i krásného příběhu.
Tohle bylo milé, svižné, napínavé a vtipné. Myslím, že jsem našla dalšího dětského hrdinu, kterého jsem si oblíbila.
Příjemná oddychovka pro děti, se vším všudy.
Ale i v té by se mělo myslet na uvěřitelnost v rámci fiktivního světa a tak mi třeba vadilo, že v nejvyspělejším technickém institutu nemají budovu zabezpečenou proti vniknutí a krádeži jinak, než jednoduchým zámkem.
Poměrně dost mě iritovalo, jak hlavní hrdina neustále opakuje otázky, které dostane.
Robůtci byli děsně fajn :)
společné čtení se synem (11)
Byla jsem nadšená a užívala si příběh s ním. Velmi zajímavý a napínavý příběh. Už čteme pokračování.
I přes fakt, že z dětských let jsem dávno odrostl, je kniha napsaná líbivě.
Mladým se musí číst skoro sama. Je tam napětí, příběh, ale najdou se i místa, nad kterými jsem přemýšlel.
Doporučuji.
Z profesionálních důvodů si udržuji přehled v oblasti literatury pro děti a občas mi to přijde jako řehole. Například při četbě této knihy. Něco tak zbytečného, aby pohledal! Mimořádně nadaný vnuk mimořádně nadaného děda a zcela nenadaných rodičů, se ocitne v tísni, protože je mimořádně nadaný. Jeho nadání spočívá v tom, že mu před očima defilují číslice, občas to celé udělá cvak a hoch postoupí do dalšího kola, bez ztráty desítky, přičemž není jasné proč a zač a nač. Inu, jestliže máte nadané dítě, anebo v to doufáte, snad zkuste raději E=mc(na druhou), lásko moje, neboť i přes věkovitost této knihy, je to paráda, na rozdíl tady od toho.
Přečetla jsem ji na žádost dcery, aby měla s kým konzultovat text do čtenářského deníku a byla jsem mile překvapená, jak je to výborná a čtivá knížka.
Četl jsem a četl jsem a četl a nemohl se od knížky odtrhnout. Chtěl bych být ve Williamově světě robotů a chtěl bych mít roboty doma. Nejvíc se mi v knížce líbily elektronické masožravé rostliny. Taky bych chtěl umět luštit šifry. Už vím, kdo ukradl luridium, ale to už si přečtěte sami. Taky se moc těším na další díl.
Zlákala mě zmínka o šifrách. Ale v tomto směru jsem nijaké uspokojení nenalezla.
Na s. 94 jsem si kladla otázku, jaké má rohy kulatá místnost. A na s. 115-116 jsem našla zajímavou výzvu - je tu psáno, že na rozsvícení jedné žárovky stačí dvě brambory, ale není tu popsáno, jak se toho dosáhne.
Co bylo dobré - je to napsáno tak, že jsem v podstatě před sebou neustále viděla akční film. Co mě neuspokojilo - nějakou hlubší myšlenku bych musela dost pracně vydolovat. Snad jen jakési varování před přílišnou technikou, na což upozorňoval už Karel Čapek, tady ovšem dosti skryté.
Autorovy další knížky
2016 | Zloděj luridia |
2018 | Kryptoportál |
2018 | Agent orbulátoru |
2023 | Stroj na žužu |
2022 | Papagájoptéra |
Připojuji se ke komentáři, kterým mě přítel marlowe vlastně nalákal k přečtení této knihy :-).
Doplním - je to opravdu kniha pro děti, vůbec ne špatná, děje se v ní velká spousta věcí, ale dospělá čtenářka prostě nepřehlédne určité nelogičnosti a oslí můstky.
Být dítětem... kterým už dávno nejsem... hltala bych stránku za stránkou a osmiletý hlavní hrdina, který ale působí o dost starším dojmem, by se stal mým favoritem :-)!
Když pomyslím na mnohé rozečtené knihy, které jsem opustila bez výčitek svědomí, tak tady tato mě nenápadně donutila přečíst ji až do konce. :-)