Willy Messerschmitt
Frank Vann
V lidech, kteří žili a bojovali za druhé světové války, vzbuzuje jméno Messerschmitt nepříjemné pocity a obavy. Kdo však byl Willy Messerschmitt? Čtenáři se v této knize mohou poprvé setkat s bohatým příběhem Willyho Messerschmitta, který navrhl, sestrojil a pojmenoval smrtonosné vzdušné stroje. Setkají se s příběhem průkopnického génia, jehož pokrokové myšlení, bohužel ovlivněné špatným vedením z nejvyšších míst, mohlo znamenat zcela jiný konec války nejen v Evropě. Willy Messerschmitt je kniha, která čtenáře uchvátí a představí mu život podivuhodného člověka.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1997 , Laser-books (Laser)Originální název:
Willy Messerschmitt First Full Biography of an Aeronautical Genius, 1993
více info...
Přidat komentář
Byl to sice fašista, ale jeho píle a schopnost dotahovat projekty do konce i s minimálními prostředky byla obdivuhodná. Jeho názory na práci studentů postgraduálního studia ve strojírenství by byly aktuální i dnes a to nepočítám, že jeho diplomová práce byl kluzák-myslím tím skutečný a ne jen nakreslený.
Rozporuplná biografie W. Messerschmitta. Na jedné straně člen NSDAP, přesvědčený nacista s úvahami sestrojit letadlo s dlouhým doletem na bombardování USA, člověk využívající k práci nuceně nasazené a válečné zajatce, který vůbec neuvažoval o tom, že Němci zahájili brutální dobyvačnou válku a jsou to oni, kdo jsou agresoři.
Na druhé straně geniální, rozhodný a pedantický konstruktér, který už během studií, kdy neexistoval žádný specializovaný obor letectví, konstruoval skutečné kluzáky se slabými motory, zaměřoval se na aerodynamiku, lekhkou a pevnou konstrukci a neustále hledal nové podněty a nápady, které posouvaly jeho představy vpřed. Některé úspěšně, jiné vedly do slepé uličky. Jeho dvě nejslavnější letadla tehdy předběhla dobu (Bf 109 se vyrobilo cca 30 - 35 tis. kusů, Me 262 proudový stíhací letoun).
Snad kdyby Messerschmitt konstruoval letadla v mírových dobách, dosáhl by více úspěchu než kontraverze. Jenže byla válka a zejména poslední dva roky války byly z jeho pohledu válkou s byrokraty, nedostatkem materiálů, bezradností ministerstva letectví a celkové chybějících vizí lidí, kteří o leteckém průmyslu rozhodovali. Proudový letoun byl vymyšlen už před válkou, ale reálně zasáhl až v době, kdy už byla válka prohraná (pro zbytek světa dobrá zpráva).
Za zmínku stojí i fakt, že letadlům a práci věnoval naprosto všechno, ženil se až před padesátkou, neměl děti a i po válce konstruoval letadla nejdříve pro Španělsko, pak pro Egypt a nakonec zase pro Německo. Ale jeho projekty už více končily na papíře než na letecké ploše.