Flotila útočí
William R. Forstchen
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/2938/mid_wing-commander-flotila-utoci-Pln-2938.jpg
4
37
37
Wing Commander série
< 2. díl >
Lidská Konfederace už víc jak 30 let bojuje s Kilrathskou říší. Ztráty na životech na obou stranách jsou obrovské a bojová linie se jen posouvá nepatrně sem a tam. Kilrathti sice mají početní převahu, ale konfederace má malý náskok v technice a hlavně strategii rychlých vpádů do nitra Kilrathské říše, kde ničí zásobovací lodě a loděnice. Právě díky této strategii začínají mít lidé navrch. Pak přišlo něco co nikdo nečekal: Kilrathská říše chce uzavřít mír. Tito kočkovitým šelmám podobní mimozemšťané žijí válkou a najednou nabízejí mír? Pod tlakem unaveného civilního obyvatelstva a propagandy je mír uzavřen. Konfederace přestává být ve střehu a vojenské jednotky jsou rušeny. Někteří ale tuší. Někteří nevěří a hledají pravdu. Tajná výstavba Kilrathské flotily nových lodí bude brzy dokončena. Začíná zápas o přežití lidstva.... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2001 , Klub Julese VerneaOriginální název:
Fleet Action, 1994
více info...
Přidat komentář
Druhý díl jsem si opět užil, ale s výstražně zvednutým prstem. Demokracie se nechala kočičáky ukolébat a politické špičky Konfederace se genderově vyváženě a politicky korektně rozhodly, že chtějí za každou cenu věřit dlouholetému nesmiřitelnému nepříteli. Jak to dopadlo, to neprozradím. Ale dávám všechny hvězdy.
Kdo by netoužil po míru, zvláště když válka s Kilrathy trvá už více než třicet let? Jenže Kilrathi nikdy neměli v plánu podmínky mírové smlouvy dodržet. Vojáci se tak musejí znovu chopit zbraní a postavit se na obranu Země, která se stává cílem mohutné ofenzívy. Na rozdíl od předchozí knihy série Wing Commander si tentokrát William R. Forstchen nikoho ke spolupráci nepřizval, a tak všechny zásluhy za vítězství či prohry jdou na jeho vrub. Děj se rozvíjí zvolna, neboť příměří sebralo dramatickým scénám vítr z plachet. Díky tomu se můžeme více podívat do hlubin Kilrathské říše, ale také na fungování pozemské Konfederace. Hrdina předchozího dílu, Jason „Medvěd“ Bondarevskij ustoupil lehce do pozadí, čímž dal vyniknout ostatním pilotům, velitelům, ale také těm nejvyšším šaržím. A stejné je to i na druhé straně, kde se do popředí dere outsider, baron Džukaga. V polovině románu se ospalé tempo začne lámat a nastupuje dechberoucí smršť adrenalinových scén, vrcholících závěrečným bojem na život a na smrt ve Sluneční soustavě. Tady už nejde o souboj lodě proti lodi, stíhače proti stíhači, tady se anihilují celé roje a umírá se po tisícovkách. Tohle finále je opravdu něco a já před ním v úctě smekám klobouk, protože se povedlo na jedničku s hvězdičkou.
Rád jsem se znovu vrátil do světa Wing Commanderu. Je to taková ideální prázdninová oddechovka.
Bezva. Je to skoro jako cist knihy pribehu letcu RAF, ci Bigglese. Rozdil je vlastne jen ten, ze se pohybujeme nekde ve vesmiru na sci-fi strojich + se nam do toho obcas micha i nejaka ta meziplanetarni politika.
(SPOILER) V dějově třetím, jinak druhém díle této space opery je osud lidstva vložen do rukou ne moc početné skupiny vojáků a pilotů, kteří přes snahu neschopných, zkorumpovaných a zbabělých politiků ( co mi to jenom připomíná ) nadále vzdorují neúprosnému nepříteli, je to vlastně taková paralela na Bitvu o Anglii ve druhé světové válce.
V této knize se mi mimo postav z předešlých dílů nejvíc líbil vůdce Landreichu Kruger, který je mezi politiky ta pověstná výjimka z pravidel. Nezbývá než hodnotit za plný počet.