Pod cizí vlajkou
William R. Forstchen
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22450/wing-commander-pod-cizi-vlajkou-22450.jpg
4
18
18
Wing Commander série
< 6. díl
Útok na domovský svět Kilrathi uspěl. Byla zničena celá planeta včetně císaře a jeho válečných lordů. Přeživší Kilrathi, ať na válečných lodích nebo jejich koloniálních světech, byli demoralizováni a žádali o mír. Rasa kočičích válečníků přestala znamenat hrozbu pro Zemi a její kolonie. Třicet pět roků války konečně skončilo a v galaxii zavládl mír. Lidé si to mysleli… Realita však byla jiná. Zůstalo zde dostatek nezávislých kilrathských vojenských vůdců – vládců, kterým zůstal k dispozici stále velký počet válečných lodí a zbraní. Někteří prahli po pomstě na opicích, které zničily jejich posvátný domovský svět, někteří hodlali založit svá vlastní nová impéria a další se jen dali na dráhu pirátů a napadali lidské kolonie dle svého rozmaru. Na Zemi mezitím lidé a jejich vůdci unavení válkou odvraceli sluch od zpráv o vzrůstající kilrathské agresivitě. Raději hleděli do vzdálené mírové a prosperující budoucnosti. Bylo to však jen pouhé zastavení před příchodem nové bouře… -- zdroj: legie.info --... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2005 , Klub Julese VerneaOriginální název:
False Colors, 1999
více info...
Přidat komentář
Tak a celá série dočtena (i když na goodreads vidím více dílů, tak nevím). Děj opět napínavý a po krátkém rozjezdu jede na plný plyn. Fajn zápletka a závěr. Za mě dobrý!
Pod cizí vlajkou názorně ukazuje, jak vyčerpané je Wing Commanderovské téma. Namísto pokračování a rozvíjení příběhu totiž máme před sebou další flashback, další výplň prázdného místa v historii nepříliš utěšených vztahů mezi Kilrathem a Konfederací. Tentokráte nejdeme tak hluboko do minulosti jako v předchozím díle, ale zapasujeme se někam mezi Tygří srdce a Cenu svobody. Válka s Kilrathem skončila, ale velké konfederační spiknutí je zatím pouze v náznacích. Geoff Tolwyn je stále ještě mužem na svém místě a do děje se nám vrací hrdina prvního dílu Jason „Medvěd“ Bondarevskij. Bohužel ani tito dva velikáni nezabránili tomu, že stroj na zábavu začal nebezpečně skřípat. Tam, kde se dříve velelo do boje, se teď sáhodlouze diskutuje o strategických plánech a záměrech, namísto přesně cílené střelby se s puntičkářskou přesností opravuje rozpadající se vrak, a než se piloti wingů dostanou k nějaké akci, stihnete desetkrát usnout. Táhne se to jak med vylévaný ze sklenice, a když konečně ukápne je to jen staré, už několikrát použité a otřískané schéma. Pár věcí tu ještě funguje a září bílým jasem, ale jsou to jen krátké záblesky a dá titánskou práci je ze všeho toho výstražně poblikávajícího marasmu vydolovat.