Winter
Marissa Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/339866/mid_winter-mesicni-kroniky-WLy-339866.png
5
1192
1192
Měsíční kroniky série
< 4. díl
Krásná a všemi milovaná princezna Winter je trnem v oku své mocné maceše královně Levaně. Jenže není tak slabá, jak si Levana myslí. Společně s kyborgskou mechaničkou Cinder a jejími spojenci by se jí mohlo podařit rozdmýchat povstání a ukončit dlouhou válku. Dokážou Cinder, Scarlet, Cress a Winter porazit Levanu a dopsat šťastné konce ke svým příběhům? V posledním díle Měsíčních kronik se uzavírá osud všech hrdinů úchvatného dystopického příběhu, který si zamilovali čtenáři na celém světě.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2017
,
Alicanto (Egmont ČR)
Originální název:
Winter, 2015
více info...
Přidat komentář
Tohle bude do konce mého života prostě obrovská srdcovka.
Tahle kniha je plná napětí, zábavy, dobrodružství, sci-fi a fantasy prvků, našich klasických pohádek které nikdy neomrzí a kdybych tu vypisovala všechny ty úžasné věci které byly v této knize zabudované, tak bych tu byla nevím jak dlouho. Tahle kniha pro mě byla takovým mixem disneyovek a Starwars. (Ani nevím proč mi to připomíná Starwars, ale některé ty prvky jsou celkem podobné.)
Ta věta na konci mě naprosto rozdrásala, protože jejich a žili šťastně a spokojeně až do konce svých dní, samozřejmě znamená konec.
Sice mě ještě čekají dvě novely, nebo doplňkové knihy, (nevím jak je nazvat) ale pořad jsem smutná ze série končí.
Ještě něco pro naše skvělé hlavní hrdinky:
Cinder, Scarlet, Cress a Winter, vždycky budete mít v mém srdci místečko, kde budete moct pořád bojovat s Levanou a dalšími zloduchy.
Tahle série si ode mě určitě zaslouží 1000000000000000/10
Celá tahle série je kouzelně pohádková. Autorka vymyslela opravdu originální retelling známých příběhů, které zasadila do skvěle fungujícího světa. Kniha má skoro 800 stránek, ale čte se to úplně samo, až jsem na konci byla smutná, že je konec :D Každá ze čtyř hlavních hrdinek je úplně jiná, každá má svůj vlastní charakter a úlohu v knize. Spousta autorů má problém napsat kvalitní postavu, Meyer dokázala vybudovat čtyři hlavní hrdinky a ještě spoustu vedlejších postav úplně dokonale. Je to moc hezké zakončení celé série. Určitě doporučuji, a tato série se dostala mezi mé nejoblíbenější série vůbec.
Tak tady nastalo obrovské zklamání. Na Winter (jako na tu knihu) jsem se vážně těšila, protože Cress se mi líbila moc, ale akorát jsem si zkazila dojem z celé série.
Těch 750 stránek už bylo příliš. Ne že bych se vyloženě nudila, ale zároveň se tam nedělo nic vyloženě zajímavého, hlavně protože všichni asi víme, jak celý příběh dopadne i bez toho, aniž bychom to museli číst.
Vážně mě štvaly Cindeřiny proslovy. Nedávaly vůbec smysl a mě by vážně nepřescědčily, abych ji následovala a chtěla ji za královnu. Obecně ta věc s ovládáním mysli mi už taky neseděla, přišlo mi to takové nedovysvětlené a možná bych ocenila hlubší náhled do historie Měsíce (kde se tam vzali lidi? Jak vlastně získali schopnost manipulace? Jací byli předchozí vládci? Atd.)
Zároveň chci ale ocenit, že i přes velké množství postav, jež se v knize objevovaly, jsem se v nich neztratila a věděla jsem přesně kdo je kdo.
Další knihy od této autorky už číst nebudu.
Tak dočteno. To teda byl román!! A hodnotím to pozitivně. I když jistou připomínku bych měl, jenže to bych moc prozradil. No, kdyby to asi nebyl román pro děti a mládež, či spíše pro dívky, tak by tam možná byly i nějaké špatné konce. Kdo četl, asi chápe, co tím chci naznačit.
Nádherné ukončení knihy.
Při prvním dílu jsem se bála tolika stran.
Vůbec mi nevadily a přála jsem si jich více.
Strhující konec celé ságy. Celá série je naprosto geniálně napsaná. Všechny postavy vám přirostou k srdci a na konci je vám líto, že je musíte opustit. Možná je to trochu více naivní a až s moc velkým happyendem, ale to si zde asi přejeme. Nechtělo by se mi s nikým loučit. Krásný, originální příběh, který by si měl každý přečíst, pokud už má dost současných YA/NA romaňťáren.
Závěr série mi teda přišel nejslabší. Duševně nemocná princezna Winter alias Sněhurka mě moc neoslovila a celý děj byl zdlouhavě komplikovaný.
Nicméně série jako celek mě bavila a nejvíc Cress a kapitán Thorne. Mám ráda, když je hrdina vtipný a lehce ironický.
Není to série, ke které bych se vracela, ale stála za přečtení. Brousím si zuby ještě na Levanin příběh.
4,5*/5*
Po dvou letech mám Měsíční kroniky konečně dočtené. Byla to jízda plná napětí, emocí i romantiky. Mám doma ještě doplňkové Hvězdy nad hlavou, na které se těším.
Kniha mi ubíhala pod rukama, její délku jsem nepociťovala. Všechny príběhy se sbíhají a dělo se toho hodně a na mnoha frontách. Romantické linky se pěkně uzavřely, nakonec jsem si našla cestu i k mé neoblíbené Scarlet, a Cinder mě uchvátila ještě více.
Stejné hodnocení jako dávám ostatním dílům série, jsem spokojená a Marissa Meyer se i nadále řadí k mým nejmilejším autorům :).
Doporučuji celou sérii teenagerům i dospělým fandům fantasy/sci-fi.
Tak tohle byl závěr, jak se patří! Málem jsem si ukousala všechny prsty při tomto dobrodružství! Děj byl našlapaný, napětí po celý děj a konec, v jaký jsem doufala. Všechny postavy dostály svému happy endu, takže můžu v noci poklidně spát :D Za mě nejlepší díl celé série.
Přiznám se, že se mi do téhle série vůbec nechtělo, protože cokoliv, co i maličko "smrdí" Sci-fi a vesmírem, tak nevyhledávám, ale tady jsem udělala výjimku, protože zbožňuji retellingy a jsem moc ráda!
Příběh je neuvěřitelně čtivě napsaný a postavy jsou popsány tak, že jsem se do nich dokázala lehce vcítit.
Doporučuji
(SPOILER)
Jako první bych chtěla vyzdvihnout opravdu nápadité převyprávění pohádek, s Winter se kruh uzavřel a poslední dílky do sebe zapadnuly. Obávala jsem se počtu stran a to i oprávněně, první dva díly byly opravdu svižné (Scarlet až moc), třetí díl se místy táhnul a tady u posledního už to bylo opravdu natahované. Není nikdo, kdo by se rád loučil s oblíbenými postavamy, ale i tak je důležité vědět, kdy už příběh ukončit.
Winter jako postava je asi moje nejoblíbenější, je dostatečně chytrá na to, aby v jistých okamžicích využila toho jak ji ostatní podceňují, zároveň má laskavé srdce a dynamika s Jacinem byla skvělá. Tady už jsme u toho, že je tu moc postav a zároveň revoluce, není možné se na všechny soustředit stejně, ale o nich bych chtěla číst víc.
K ostatním párům takto ke konci série jen pár slov.
Cinder a Kai - velmi dospělý přístup, jak k jejich vztahu, tak k vládnutí, u nich byl největší posun a růst, což se dá čekat.
Scarlett a Vlk - no, můžu říct že je Scarlett lepší člověk než jsem já, promiň Ze'Eve.
Cress a Thorne - ne, jemu je dvacet a jí šestnáct a dalších bambilion detailů proč to pro mě nefunguje.
Samozřejmě celý příběh a průběh hlavně tohoto poslední dílu doprovází různé neduhy ale pravdou je, že je to psané jednoduše a čtivě, postavy jsem si oblíbila a čtení si užila, takže jsem některé věci prostě vypustila.
Finální díl jednoho z nejúchvatnějších retellingů klasických děsivých grimmovských pohádek. Už celou sérií se nese příběh zlé královny z pohádky o Sněhurce a její posedlost krásou a fóbie ze zrcadel, ale až teprve tady pořádně poznáváme i samotnou Sněhurku. Opět bylo fascinující, jak se autorka poprala s naivitou, křehkostí a dětinskostí typickou pro původní verzi Sněhurky od bratří Grimmů, stejně tak precizně vykreslila povahu lovce a jeho vztah ke královně i Sněhurce. Tento díl se s vervou pustil do náročného tématu psychických poruch, téma vnímání krásy i nevratných změn. Autorka se nebála házet hrdinům pod nohy stále náročnější překážky a zažívat je neúspěchy a bezradnost. Nechyběly kreativně zpracované detaily, od skleněné rakve, přes muže z dolů, smrt nevinného zvířete, otrávené jablko, až po Sněhurčin vztah ke zvířatům a vazbu na sníh a led. V závěrečném vyvrcholení příběhu tu na mne bylo už celkem dost krutostí a zbytečně prodlužovaného utrpení postav, ale celkový dojem z knihy to nijak nesnížilo a stále si zaslouží pět hvězdiček.
(Jen česká obálka je poněkud zavádějící, vzhledem k tomu, že Winter je černoška a hravě si tím autorka pohrála s původním přáním královny z grimmovské verze, že chce "děťátko, které by bylo rudé jako krev, bílé jako sníh a černé jako okenní rám z ebenového dřeva"... nadšencům doporučuji zhlédnout funart obrázky k této sérii)
Hezké zakončení, ale přišlo mi, že se to už celkem natahovalo. Vždycky přišla nějaká komplikace, která poslala hlavní hrdiny o krok vzad a pak najednou bum (doslova) a byl konec. Ale ještě tu je povídková kniha, takže uvidíme. Stejně si ale stojím za tím, že si Levana zasloužila epičtější konec.
Celkově se mi celá série Měsíčních kronik líbila a jsem ráda, že jsem ji po tolika letech dala šanci. Nejlepší byl za mě úplně první díl Cinder a pak Scarlet, poslední dva díly mohli být o dost kratší, hlavně ten poslední. Bavilo mě i speciální vydání o Levaně, kde se dozvíme něco o její minulosti a proč je jaká je. Určitě se podívám i na doplňkovou knížku Hvězdy nad hlavou.
V předchozích dílech jsem si všechny hrdiny zamilovala a tak mi ani nevadil rozsah tohoto závěrečného dílu. Mohla jsem se všemi ještě nějakou dobu být, prožívat dobrodružství, intriky, nebezpečí v exotickém prostředí měsíce. Sněhurka tedy stojí za to :o)) Nebudu prozrazovat, ale moc se mi tam líbilo to propojení s klasickým příběhem. Jablko, skleněná rakev.... Osudy se stále více zamotávají a spějí do finále. Nechtělo se mi zavírat knihu. Celou sérii opravdu doporučuji. I těm, kteří se žánrem nemají tolik zkušeností.
(SPOILER) Udělala jsem chybu. Po divokých zvratech třetího dílu jsem ihned sáhla po posledním, protože jsem byla napnutá, jak to celé dopadne. Měla jsem si nechat trochu odstup. Takhle bylo všeho moc.
Ano, čtvrtý díl Měsíčních kronik má téměř 800 stran, a takový svazek je už opravdu na čtení nepohodlný. Nejsem příznivcem škrtání, ale tady bych vynechávala celé scény. Například další zmutování Vlka. Proč? Iko rozstřílená, roztrhaná, sestavená, opravená, opět rozstřílená, roztrhaná, sestavená… O setrvalém kňourání Cinder ani nemluvě. Vím, že udržet slušnou redaktorskou a korektorskou úroveň tak rozsáhlého textu je prakticky nemožné, ale chyb bylo přespříliš, chybějící slova, dvě stejná hned vedle sebe, špatné tvary a podobně.
Napasování Cindeřina boje o trůn na pohádku o Sněhurce bylo pěkné, ovšem příliš rozvláčné. Ve trojce Cinder s přehledem zlikviduje divotvůrkyni Sybil, ovšem tady se ani jednou nepokusí zaútočit na zloducha Aimeryho. Jeho konec byl spektakulární, palec nahoru, a měl význam pro příběh. Ovšem zase – Cinder se mohla aspoň pokusit.
Přestanu hudrat na přílišnou rozvleklost a zmíním nejhorší problém – revoluce v režii šesti puberťáků. Měli měsíc na dokonalé naplánování, ale nevzali v úvahu jediný kritický bod, nepřipravili si jediný plán B (eventuálně C atd.). Přičemž se ale jejich naivní strategie zhroutí hned v úvodu. V život ohrožujících situacích namísto soustředění a boje flirtují a vyznávají si lásku. Jo, dobrý, taky jsem romantička, ale do dané situace mi to nesedělo ani jednou. S tím souvisí naprostá pasivita a bezzubost všech ostatních pozemských vládců vyjma božského dvacetiletého Kaita. Uf.
Pak už mi lezly na nervy technické problémy jako například zvuk nesoucí se ve vesmíru nebo regulovaná gravitace na planetě. Jo a setrvalé zastrkávání pramenů vlasů za ucho (i u tuhých upnutých účesů).
Nejlepší postavou je rádce Torin. Tímto vzdávám autorce dík za porušení klasického klišé, kdy nejvyšší vezír je vždy ústředním padouchem. Tentokrát naštěstí nikoli.
Slušné zakončení série, ale konec je přeslazený a celý díl příliš ukecaný.