Woodstock
Walter Scott
Kniha je zasazena do období těsně po skončení anglické občanské války a byla inspirována legendou o dobrém ďáblu z Woodstocku, který v roce 1649 údajně mučil parlamentní komisaře, kteří se zmocnili královské rezidence ve Woodstocku v Oxfordshiru. Samotný příběh pojednává o útěku Karla II. v roce 1652, během období Anglické republiky, a jeho triumfálním návratu do Londýna 29. května 1660.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1936 , Josef R. VilímekOriginální název:
Woodstock, or The Cavalier. A Tale of the Year Sixteen Hundred and Fifty-one, 1826
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
Stuartovci Oliver Cromwell, 1599–1658 Karel II., 1630-1685, anglický král
Autorovy další knížky
1969 | Ivanhoe |
1962 | Waverley aneb Před šedesáti lety |
1935 | Rob Roy |
1985 | Nevěsta z Lammermooru |
1947 | Talisman |
Patrně nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že zdaleka nejsem jediným, kdo o Scottově románu Woodstock doposud neslyšel. A po přečtení knihy se divím, proč je toto dílo tak opomíjeno, ba až zcela přehlíženo. Při nejmenším v našich poměrech, o čemž může svědčit, že nejmladší vydání je z roku 1936. Na okraj ještě dodám, že jsem trochu s knihou zápasil, nikoli snad pro obsah, ale podání. Jakkoliv jsem zvyklý na starou češtinu, překlad Pavly Moudré (kouzelné jméno) mi dal zabrat. Zda pro formulaci vět, jejich slovosled, těžko říct.
On to není úplně typický Scottův román, podle toho, co již od něj znám. Hlavně proto, že Scott pojal děj celkem minimalisticky, jak do počtu postav, tak prostředí, kdy se celý děj a jeho vesmír soustředí do zámku Woodstocku, jeho temných zákoutí, tajných chodeb a velmi blízkého okolí, kde se odehrává všechno důležité. Jako obvykle se však autor nebál velikých postav, takže se tu setkáme jak s prostopášným, ale dobrodušným Karlem II., který se skrývá před samotným Oliverem Cromwellem, jehož postava patří mezi nejsilnější momenty knihy. Vojácký, hrozivý, zároveň lehce podlézavý, nábožensky fanatický, povýšený nad jakoukoli jinou možnou autoritu, respektující, tak trochu bojující s pozicí, v níž se ocitl, udělující rozkazy i náboženská kázání. Zároveň je až komický projevem, kdy sledovat jeho myšlenky budiž občas záhadou čtenáři i jeho nejbližším stoupencům. Pearson o tom věděl své.
Na druhé straně jsou tu i veselejší postavičky, ať už věrná Phoebe; dobrácký, mlčenlivý, ale dostatek úderný Joceline; či především kavalír v převlečení, který striktně dodržuje veliký a do několika dávek rozdělený jediný pohár denně, Wildrake, věčně působící potíže a horké chvíle svému ochránci Marku Everardovi. Tihle dva jako by byly předobrazem oněch dvojic kombinující vážnost s komikou.
Jelikož se začínám v myšlenkách ztrácet jako Cromwell či Shakespeara milující sir Henry Lee nemající potuchy, co se děje pod jeho střechou, zakončím zopakováním, že je opravdu škoda, že se Woodstocku nedostává větší pozornosti. Na malém pódiu skotský bard rozehrál velké divadlo plné intrik, napětí, ale i romance, morálky, přetvářky, zábavy a trochu poučení o době, kdy anglické království bylo republikou. Zámek Woodstock sice toto období nepřežil, ale mnohé z té doby přece.