Woodstock: Příběh zrodu legendárního festivalu míru a hudby
Michael Lang
Festival ve Woodstocku, jehož první ročník se konal v roce 1969, patřil ke zlomovým okamžikům populární hudby 60. let. V průběhu tří srpnových dnů vystoupila před téměř pěti sty tisíci diváky řada hudebních ikon – Janis Joplin, Jimi Hendrix, Joe Cocker nebo The Who. Mottem celého festivalu se stalo heslo „Tři dny míru, hudby a porozumění“. Micheal Lang, člověk, který celý koncept festivalu vytvořil, vypráví příběh dlouhé cesty k Woodstocku. Složité přípravy, výběr místa a účinkujících, vše se neslo v atmosféře uvolněných šedesátých let. Jeho osobní zážitky doplňují vzpomínky dalších lidí, kteří se na festivalu podíleli – spolupracovníků, hudebníků i pamětníků, kteří festival ve Woodstocku zažili.... celý text
Literatura faktu Umění Hudba a zpěv
Vydáno: 2011 , Mladá frontaOriginální název:
The Road to Woodstock, 2009
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Kniha je báječná. Všichni jim házeli klacky pod nohy, ale oni nakonec dokázali zorganizovat hudební akci pro půl miliónu lidí. Bezpečnostní síly nesměly mít zbraně, navlíkli je do džínů do zvonu a do trička s holubicí a nápisem Mír. Měli ošetřovnu pro lidi na špatném tripu. Měli letadlo shazující z nebe tisíce květin. Akorát že zapomněli postavit oplocení a pokladny na prodej lístků, takže festival skončil finančním propadákem. Při všech sympatiích k Langovi (budiž mu země lehká) mi připadá, že k investici svých obchodních partnerů se zachoval strašně. Lang stvořil kulturní fenomén, symbol 60. let, touhy po míru a květinových dětí – ale za cizí peníze.
Woodstock mně baví vždy. Ať už je to seriál, dokumenty nebo knihy! Vždycky mně to přenese přímo tam.
Jedním slovem DOKONALOST. Můj nickname pro Databáziknih je hippiesak :) Takže něco málo jsem o Woodstocku již slyšel, viděl, ale číst knihu z pohledu přímo Langa, zjistit kolik s tím bylo práce, marné práce, jak to všechno fungovalo na pozadí, prostě paráda. A neubránil jsem se slzám, když jsem četl část "neděle" která začíná proslovem majitele farmy Maxe Yasgura, kde se tento legendární festival konal. Jsou to zkrátka dojemné a krásné slova. Jel jsem přitom v naší brněnské šalině do naprosto nudné a šílené práce, ale myšlenkami jsem byl o 51 let v minulosti a užíval si již po několikáté tyto 3 dny míru a hudby...
Číst tuhle knihu je vážně fantazie. Je nesmírně čtivá a bohatá na informace. Nikde jinde se tolik o tomto významném hudebním festivalu nedozvíte. Filmový dokument o Woodstocku je jeden z nejlepších, co jsem kdy viděl, ale detaily a nadšené vyprávění naleznete pouze zde. Po přečtení této knihy chovám ke všem organizátorům festivalů a festiválků ještě větší respekt, než jsem měl. Na něco takového musí mít člověk opravdu velké srdce, obchodního a strategického ducha, kouzlo osobnosti a chuť dotáhnout to všechno do konce. Klidně může být Woodstocků několik, ale ten z roku 1969 bude navždy jen jeden. A ruku na srdce - je to trochu škoda, nemyslíte?
Michaela Langa obdivuji, že přes všechny problémy dokázal tento festival uspořádat. Knihu jsem přečetla jedním dechem a dlouho o ní vyprávěla svým přátelům. Jsem hudební nadšenec a podívat se pod pokličku pořádání festivalu, byl pro mě zážitek.
Knihu napsal sám hlavní organizátor této historické údálosti, což už samozřejmě svědčí o věrohodnosti a zajímavosti této knihy. V začátcích se věnuje popisu událostí, kterým se věnoval před organizováním Woodstocku (vedení obchodů s věcmi spojenými s hippies érou a uspořádání festivalu Miami Pop festival). Následně pak uvádí jak probíhaly přípravy na onen nejpopulárnější festival v dějinách hudby, které se táhly dlouhou dobu a při nichž se vyskytovalo hodně problémů. V knize se objevuje spousta komentářů a to jak od ostatních organizátorů, tak od hudebníků, kteří vystupovali na samotném festivalu.
Štítky knihy
60. léta 20. století hippies Woodstock hudba a společnost hudební festivaly
Knihu jsem objevila díky čtenářské výzvě a jelikož miluju veškeré knihy, kde se zase něco víc můžu dočíst o hudbě, věděla jsem, že si to chci přečíst. Když jsem poté zjistila, že to má pražská knihovna, tak už jsem měla jasno úplně. Z knihy nejsem zklamaná ani trošku - byla naprosto skvělá. Perfektně sepsané paměti! Oceňuji, že se i kniha věnuje lidem, co dělají v dnešní době a jestli u hudby alespoň trošku zůstali. Doporučuji všem hudebním nadšencům. Jsem naprosto odvařená z toho, jak to mohli zvládnout bez mobilního telefonu a internetu :-D.