Arthas: Zrod krále Lichů
Christie Golden
World of WarCraft série
< 6. díl >
Jeho zlo se stalo legendou. Pán nemrtvé Pohromy a nepřítel všech svobodných národů Azerothu, vyzbrojen runovým mečem nazývaným Frostmourne – Mrazivý smutek. Král lichů je bytost s nepředstavitelnou mocí plná zášti a zloby, jaké není nikde rovno. Jeho duši, chladnou jako kus ledu, zcela pohltila touha zničit všechen život na… Ale nebylo tomu vždy tak. Dlouho předtím, než se jeho duše spojila s duší orkského šamana Ner´zhula, býval král lichů Arthasem Menethilem, princem a nástupcem trůnu Lordaeronu a oddaným paladinem řádu Stříbrné ruky. Když začala všechno, co kdy miloval, ohrožovat šířící se morová nákaza měnící lidi na nemrtvé, vydal se Arthas na výpravu s cílem získat meč tak mocný, že měl sám o sobě zachránit celou jeho rodnou zem. Předmět, který hledal, si však nakonec od svého nového pána vyžádal krutou daň a započal jeho hluboký pád končící až v naprostém zatracení. Zavedl Arthase věčně zmrzlými pustinami na severu až k Ledovému trůnu, kde ho čekala nejtemnější část jeho osudu.... celý text
Romány Fantasy
Vydáno: 2010 , Fantom PrintOriginální název:
Arthas: Rise of the Lich King, 2009
více info...
Přidat komentář
Zprvu jsem se bála, že mě příběh z Alliance nezaujme, ale opak byl pravdou. Ze začátku mi trvalo se začíst, ale povedlo se. Ovšem podle mě má autorka i lepší knihy.
No zrod krále Lichů mě velice zajímal ale musím přiznat, že nemusím alianci a klasické lidské příběhy mě moc neberou..Takže začátek nic moc až v polovině knihy sem si řekla no konečně něco zajímavého. Takže za mne 3 z 5.
Pro fanoušky Warcraftu skvělá kniha, pokud ji však srovnám na poli žánru fantasy, jedná se slabší o průměr. Prachsprostý přepis děje ze hry, ale na druhou stranu, autorka dokázala podat příběh Arthase, celkem čtivou formou. Tak vysoké hodnocení příkládám obrovské základně fanoušků Warcraft univerza
Hezká a odpočinková fantasy. V rámci WOW je to pro mě moje knižní premiéra, ale samotný příběh znám samozřejmě z Warcraftu III. Osobně mě moc bavily jednotlivé postavy a motivy záporáků. Ostatně svět, ve kterém se příběh odehrává naskytuje spoustu možností a odboček, které by dále i lecos vysvětlily.
Úžasne a napínavo vyrozprávaný Arthasov príbeh, pre niekoho kto hral Warcraft 3 alebo Wrath of the Lich King ešte o to viac.
Kdybych měl hodnotit knihu jako celek, tak ano. Je poměrně čtivá, navíc Arthasova minulost byla zajímavá, ale přišlo mi to místy moc zkrouhnuté. Já vím, že to není sranda, napsat něco rozsáhlejšího zrovna o této postavě, když už je hodně zachycena ve hře, ale třeba jeho dospívání mohla Christie Golden alespoň trošku víc rozvinout. Ono mi to pak přišlo, že jsem se téměř nic nového nedozvěděl. Navíc jsem se nemohl zbavit jistého srovnání s Vládcem klanů, kdy Thrallova minulost byla napsána opravdu výborně. Přesto je knížka milou připomínkou jedné z nejlépe propracovaných postav, co nám kdy Blizzard nabídl.
Tragéd, frajer, muž dvou tváří. Jestli něco zbožňuji tak to je zákonně dobrý hrdina změnící se v chaotické žádostivé zlo. Ovšem Christie Golden není Knaak a cokoliv jiného než orkové ji zas tak dokonale nejdou.
- Nejhlušší místa ze hry byly stále dost hluché i v knize: obrana Strahnbradu, Arthasova proměna, cesta do Kalimdoru a zpět.
+ Dětství, ač krátce popsané, bylo velmi poutavé a o to poutavější je nešťastný románek s Jainou. Vedlejší postavy jsou víc rozkreslené; Uther, Muradin, Král Terenas, Kael'Thas. Nejvíce mě potěšil vnitřní rozbroj na konci knihy samotné Arthas ctižádostivý x Arthas dobrotivý x Ner'zhul.
Bavilo mě to, rád jsem se k Warcraftu 3 vrátil a užil jsem si i rozvedenější verzi románku (protože to ve hře moc nefungovalo). Co jsem od toho čekal (a nedostal) byla motivace postav. Autorka se naprosto vyhnula popisu zásadních transformací. Hra se v tom moc nebabrala a Arthase prostě změnila. To jsem přežil. U knihy mi to vadí. Například v porovnání s novým Illidanem je to slabší.
Po prvním přečtení jsem byl otrávenej, když jsem zjistil že kniha je skoro jen přepis hry. Když jsem jí vzal teď po čase, tak jsem si vychutnával každou stránku. Sledovat hlavního hrdinu, který by se obětoval pro všechny bezcenný lidi, jak se z něj pomalu stává šílenec je prostě skvělý. Hlavně pohnutky, které ho k tomu vedly, pro mě je zde krásně ukázaný jak lehce může člověk ztratit sám sebe.
Zklamání.
Samé "Ach, och, uch, Arthasi, miláčku!" Povídání dvou čarodějek o minulosti a citech u ohníčku a opět samé "Ach, och, ech, Arthasi, budeme spolu a budeme mít krásné děti!"
Teprve poslední třetina vysloužila knize 2*, ovšem nejde o autorčinu zásluhu. To zajímavé, to, co vás bude nutit číst dál a hltat řádek za řádkem je téměř doslovný přepis herního příběhu z Warcraft 3: Reign of Chaos. Znova se hráčům vybaví Arhasovo putování a jeho rozhodnutí, jež z mladého prince udělají nesmrtelnou postavu světa Warcraft.
Za sebe knihu nedoporučuji. Raději si zahrajte hru!
Kniha je rozhodně skvěle napsnaá a povedená, nechybí zde nic, co bychom se nedozvěděli z her Warcraftu, podrthuje již získané informace a se zájmem nám je podsouvá. Kniha je prostě super :) najdou se zde i nudné části, ale tak už to bývá. Za mě super :)
Nechápu jak tahle kniha může mít jenom 75%.
Já si ji náramně užila. Jakožto WoW hráčka jsem se rozhodla tuto knihu ukrást bratrovi z jeho poličky. Nelituju toho.
Kniha je čtivá a místy i napínavá.
Arthas je prostě moje nejoblíbenější postava z celého Warcraftu a tou i zůstane. Jeho příběh mně prostě ohromil.
Upřímně musím tuhle knížečku doporučit i těm, co svět Warcraftu vůbec neznají. Četla to i moje kamarádka s 0% znalostí a líbilo se jí to. Nedivím se. Určitě dávám 5*.
Jako velký fanda WoW jsem si chtěla něco přečíst o historii. Bohužel tato kniha mě spíše zklamala. Ze začátku dost nudné, chtěla jsem ji i odložit, ale neudělala jsem to protože byla o Arthasovi (jako hráč Death Knighta jsem to prostě nemohla udělat :D). Za mě průměr, možná i horší průměr a také mě to odradilo od čtení dalších knížek od této autorky.
Arthas je takovým Darthem Vaderem tohoto kouzelného světa :) Kniha je čtivá (a skvěle přeložená) a rozhodně nesmí chybět ve sbírce žádného fanouška WoW.
Má víra ve světlo je neochvějná...
Blizzard stvořil pro mě jeden z nejsilnějších fantasy příběhů vůbec. A tím je osud královského syna Arthase, který se při honbě za pomstou stává princem smrti. Někdo zde vytýkal, že kniha kopíruje hru Warcraft 3 a potažmo její datadisk. Já tvrdím, že je to správná volba. Blizzard vynaložil mnoho úsilí a peněz na to, aby jejich produkt byl perfektní a měnit cokoliv na Arthasově příběhu by byl krok zpět.
Fanouškům, kteří by si rádi z nostalgie či pro oživení rádi připomněli vše podstatné ze hry, ale nechce se jim strávit dlouhé hodiny klikáním myši, doporučuji shlédnout "filmy" Warcraft 3 (https://www.youtube.com/watch?v=BJiyZt8Npb4) a Warcraft 3 Frozen Throne (https://www.youtube.com/watch?v=mXaV-wv8WdU), které tato kniha vypráví a prohlubuje.
...Mrazivý smutek hladoví.
Spíše zklamání. Více než 90 % zná čtenář ze hry, a až na úplný závěr se v ní nedozví příliš moc nového.
Když jsem knihu vzal do ruky, tak jsem byl připraven na to, že se nejedná o špičkové dílo. Slyšel jsem dost špatných recenzí, ale nechtěl jsem se nechat ovlivnit. Bohužel měli v mnoha případech pravdu. Nejvíce mi však kazil dojem z knihy překlad pana Netoličky. Nedokážu pochopit, jak může slavit se svými překlady takový úspěch, že dostává další tituly, nebo ho za překlad ještě někdo pochválí. Náhodný výběr co se přeloží a co zůstane v původním znění jsem dosud nepochopil a jen se děsím, kdy bude po "podměstí" běhat Sylvanas Větroběžka...
Příběh samotný byl poměrně pěkně napsaný, nevadilo mi, že velká část děje vychází z herní předlohy - to se dalo u titulu se jménem Arthas očekávat. Co mi vadilo, bylo poněkud nevyvážené vyprávění, kde se banlním pasážím věnovaly řady stran a jiné poměrně důležité události, které měly přímý dopad na hrdiny v knize se, buď jen zmínily, nebo zcela přeskočily… Dále působí v knize poměrně zvláštně, když se děj přesune do "současnosti" a změní se ve vyprávění, bohužel osoba, která by měla vyprávět příběh, nemůže znát většinu událostí, které v knize již padly, nebo se naopak stanou v budoucnu. Autorka se k této epizodce naštěstí už nevrací tak jí můžeme pustit z hlavy, možná jen chtěla upozornit, že děj knihy "Kruh Nenávisti" bereme vážně. Druhý podobný prvek je jeden jediný samostatný flash forward který nás přesune v ději zase do "současnosti" pro hráče co příběh znají, nepřinese nic nového a pro nové čtenáře pokazí děj, protože prozradí, jak dopadnou další stránky knihy, kterou se chystáme číst, zejména osud již výše zmíněné Větroběžky.
Určitě nelituji, že jsem si knihu přečetl, ale už se k ní vracet nebudu. Jistá ztráta kvality bohužel jde ruku v ruce s licencí, které se spojují se značkami jako je Warcraft. I tak bych knihu doporučil všem, kteří mají warcraft rádi a chtějí si rozšířit znalost lore a přečíst si něco oddechového. Pro lidi co mají rádi fantasy, chtěli by si přečíst něco nového z jiného světa a k warcraftu ještě nepřičichli bych asi poslal vybrat si jinou knihu na začátek. Mohlo by je to zbytečně odradit.
Štítky knihy
kouzla trpaslíci americká literatura WarCraft fantasy nemrtví podle videohry, podle PC hryAutorovy další knížky
2010 | Zrod Hordy |
2010 | Arthas: Zrod krále Lichů |
2004 | Vládce klanů |
2011 | Za temným portálem |
2016 | Durotan |
Po výtečném Zrodu hordy velké zklamání a dokonalá ukázka toho, jak se dá špatným zpracováním pohřbít skvělý příběh. V první třetině sledujeme Arthasovo dospívání a jeho lásku s Jainou Proudmoore. Absence zápletky je však znát až příliš. Když už se děj rozběhne, uhání kupředu závratnou rychlostí a nedává čtenáři šanci vydechnout. Autorka se křečovitě drží herního příběhu, který je však uzpůsoben potřebám hratelnosti hry. Například: Když v mrazivé pustině uprostřed ničeho narazíte na žoldáky, ve hře se nad tím ani nepozastavíte, v knize to ale bije do očí. Chybu ale udělal už Blizzard, když zadal Christie Golden maximální rozsah. Příběh Warcraftu III (části jehož příběhu je tato kniha adaptací) je tak bohatý a rozvětvený, že zpracovat ho kvalitně na třech stovkách stran snad ani nejde. Spousta důležitých událostí je shrnuta v jednom souvětí a velké bitvy pak na několika stranách, přičemž ta nejvelkolepější část je sfouknuta jednou větou. A co je epická fantasy bez epických bitev? Překlad OK, ale co má proboha znamenat to přechylování ženských jmen? Jaina Proudmoorová nebo Sylvanas Windrunnerová trhá uši...