XY - o mužské identitě

30.08.2023

Škoda, že jde o 30 let starou knihu, protože poslední zdroje, ze kterých autorka vychází jsou z roku 1993. Docela by bylo zajímavé, zda by v současné situaci viděla nějaký posun. Plné zajímavých myšlenek, v době vzniku určitě ještě kontroverznějších než dnes, některé jsou asi daleko aktuálnější teď než v době vzniku (např. polemika s feminismem či směřování k androgynitě).
Ale celkově hodně náročné čtení.

26.10.2018

Muži jsou na tom podle této knihy vlastně hůře, než ženy, protože si stále v duchu tisícileté tradice musí hrát na drsňáky a neustále sobě i okolí dokazovat svoji mužnost, nechtějí-li být ve společnosti "odlišní". Je pravda, že když je žena silná a sebevědomá, tak ji aplaudujeme, ale je-li muž citlivý pacifista a sluníčkář, tak ho společnost dehonestuje, protože pro ni není tak úplně muž ... Muži by měli zkrátka mít stejná práva jako ženy...

24.05.2018

V něčem překonané a řadu závěrů zbytečně opakující, ale v souhrnu velmi užitečné a zejména historií poučené uvedení do některých stěžejních tematických okruhů gender studies. Mimo jiné díky němu pochopíte, proč se tak často říká „buď muž“, zato jen málokdy „buď žena", proč tolika lidem někdy od sedmdesátých let leží v žaludku feminismus nebo z jakého důvodu se muži po staletí považují za nadřazené bytosti. Jak argumentuje Badinterová, muži jsou na ženách závislí minimálně v tom smyslu, že svou identitu zčásti vymezují v opozici vůči nim (ženy jsou tudíž „prvními měřítky lidství"). Nelze pochopit muže, aniž byste chápali ženy, a opačně. Proto autorka věnuje maskulinitě srovnatelnou pozornost jako feminitě a vlastně tím poskytuje servis mužům, kteří mívají vzhledem k preferovanému způsobu výchovy a vlivům společnosti silnější potřebu (a větší problém) ujasnit si, kým vlastně jsou. Na rozdíl od ženy, jejíž identitu zakládá menstruace, musí být podle Badinterové muž vytvořen, což je stále obtížnější kvůli zanikání iniciačních rituálů. Nejde sice o zlomovou publikaci, která by nabízela zcela nové myšlenky a úhly pohledu, ale zájemcům o téma krize maskulinity, kteří nejsou alergičtí na „francouzský“ způsob psaní a teoretizování, ji určitě doporučuji k přečtení.