Yankee z Connecticutu na dvore kráľa Artuša
Samuel Langhorne Clemens
Román Marka Twaina o mladíkovi pochádzajúcom z Ameriky konca 19. storočia, ktorý sa ocitne na dvore kráľa Artuša v Anglicku, v 6. storočí. Zo začiatku bude musieť bojovať o svoj život, no s využitím svojej inteligencie a znalostí si postupne získava úctu a snaží sa zlepšiť pomery v krajine.
Přidat komentář
Zatím mám přečteno pouze ušima z rozhlasového zpracování, tedy kratší verzi, ale rozhodně mě to naladilo i na četbu papírové knihy. Možná proto, že na rozdíl od části níže komentujících klasické Artušovy příběhy neznám, mně ten jiný pohled na 6. století bavil. Twainův humor byl tady celkem jemný a dokázal odlehčit těžkou atmosféru nespravedlnosti a dojemné příběhy hlavních i vedlejších postav. Uvidíme, zda změním názor po přečtení celé knihy, ale dvanáctidílný poslech (po půlhodinkách) byl příjemný.
Zábavná demonstrace toho, jak je dějepis ošemetný školní předmět, protože na svět se dá dívat z různých úhlů pohledu a interpretace událostí může vypadat hodně různě. Podnikavý a sebevědomý Američan, technický pokrokář má co dělat, aby rozdýchal móresy šestého století a svým razantně neomaleným způsobem přináší svému okolí změnu, o kterou nemusí hned každý stát. Četlo se to krásně a bavila jsem se výborně.
Mám ráda krále Artuše a legendy kulatého stolu. Mám ráda Marka Twaina. Kolem knihy Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše jsem chodila hodně dlouho. Asi dvakrát jsem ji otevřela, ale nikdy se nezačetla. Když se objevila na ČRo jako četba na pokračování, tak jsem ji pustila a byla jsem moc mile překvapena. Svěží, oddechové dílko, chvílemi naprosto postavné na hlavu, ale vlastně mi to vůbec nevadilo.
Oddechovka, pohádka pro dospělé s inspirací k zamyšlení, jako audio kniha to nemělo chybu.
Dočteno až na druhý pokus a i tak to bylo o chlup. Nějak mě to nenadchlo. Mám ráda artušovské legendy, takže i to přispělo k mé nechuti. Nicméně mise splněna a teď kniha poputuje do dalších rukou.
Mark Twain je pro mě zárukou dobré četby a nezklamal ani tentokrát. Životní osudy amerického mladíka z 19.století, který se náhle ocitne v Anglii v době ranního středověku, jsou vylíčeny s notnou dávkou humoru a břitké satiry. Autor se opět projevil jako velký humanista, odpůrce církevních dogmat, kritik otrokářství a feudální šlechty. Zásluhu na celkovém vyznění knihy má i výborný překlad, který vynikl zejména v mluvě soukmenovců krále Artuše.
Jedna z nejlepších knih od jednoho z mých nejoblíbenjších autorů. Toto je vyloženě výplod geniální mysli. Není co vytknout. Zlatá pokladnice světové literatury.
Humorné vyprávění o tom, co by se stalo, kdyby se inteligentní a podnikavý Američan 19. století ocitnul v době krále Artuše. Pod vrstvou humoru a dobrodružství se však line jako červená nit oslava demokracie a lidského rozumu (asi podobně jako Neználek ve Slunečním městě a ještě více na Měsíci je oslavou komunismu). Román je to každopádně čtivý a ve svém závěru smutně dojemný.
Neodporúčam pre milovníkov pôvodných artušovských príbehov. Autor z toho spravil kritiku feudálneho systému.
Ačkoli Mark Twain byl američan, je tato kniha plná inteligentního anglického humoru. Americký yankee, který je se svými vědomostmi vržen do šestého století musí nutně působit jako největší divotvůrce. Jde ale také o vylíčení doby, kdy bylo běžné otroctví, absolutní vláda církve a šlechty a Twainova kritika těchto věcí nadčasově přesahuje až do dnešní doby. Nanejvýš uspokojivé.
Možná Vás zaujalo kolik Mark Twain předvádí v této knize odborných znalosti techniky, elektřiny atd. Přestože byl Twain jistě nadaný tak s technickými záležitostmi mu pomáhal sám Nicola Tesla. Ovšem pasáže, kdy Hank Morgan, hrdina románu a kapitalista tělem i duší, začíná používat zbroje a štíty rytířů jako reklamní plochy jsou výhradně Twainovy :-)
Mark Twain jde přímo na věc, a proto se pořád něco děje, svůj román nijak uměle nenafukuje (a že je obsáhlý!) - inu, mistr!
Tvrdá kritika monarchistické společnosti a moci církve.Hank Morgan se octne v šestém století na dvoře krále Artuše a rozhodne se využít znalostí "svého" devatenáctého století k tomu aby zemi vytrhl ze spárů církve, otrokářů, králů a všeobecné nevzdělanosti.Jako správný američan ví, že toho lze dosáhnout pouze nastolením demokratického řežimu.Touto myšlenkou je kniha velice aktuální.Je zřejmě posedlostí každého američana šířit demokracii a svobodu všude a za každou cenu a že o ni nestojíte? Ke zdi s vámi.(Američané v Iráku,Afghánistánu) V knize je mnoho vtipných momentů a dost mě tedy na konci překvapilo povraždění třicetitisícové rytířské armády naším hrdinou.
Satirická kniha, plná vynikajícího humoru se smutným podtextem. Mladík, který se řízením osudu nedobrovolně ocitne na dvoře krále Artuše, napřed bojuje o svůj život a využívá k tomu svou inteligenci a znalosti, o kterých v tehdejší Anglii neměli ponětí. Postupně získává úctu i postavení a snaží se poměry v zemi zlepšit. Jeho snaha ale často připomíná boj s větrnými mlýny.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1964 | Dobrodružství Toma Sawyera |
1961 | Tajemný cizinec |
1999 | Princ a chuďas |
1965 | Dobrodružství Huckleberryho Finna |
1970 | Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna |
Chvílemi je to Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha postavený na hlavu. A chvílemi pan Brouček Svatopluka Čecha na své cestě 15. stoletím. Chvílemi máte pocit, že hlavní hrdina je jediný, kdo má zdravý rozum a všichni ostatní jsou quijotové žijící ve svých rytířských příbězích. A chvílemi máte pocit, že si autor ze svého hrdiny utahuje. A z toho taky plyne moje hodnocení. Autor se nemůže rozhodnout, kterým směrem jeho satira míří, jestli na moderního člověka nebo na tu historii, a tak to vyznívá do ztracena. Navíc ten hrdina, který jako MacGyver nebo Verneův Sirius Smith udělá z pšouku telegraf, vydavatelství i zbrojovku, je prostě dneska už něco úplně mimo.