Yvetta Simonová a její osudoví muži
Pavel Vrba
Už čtvrtou generaci provází životem ojedinělý hlas Yvetty Simonové, legendy české populární písničky. Jejího životního příběhu se na přání zpěvačky před lety ujal Pavel Vrba, jeden z nejprestižnějších autorů písňových textů, které naše hudební scéna měla. Sám pro Yvettu téměř nepsal – věnoval se jiným žánrům, ale celou českou hudební scénu dobře znal a mezi hudebníky všech generací a stylů měl řadu přátel. Proto mohl jejím životním peripetiím, které prožila s „Osudovými muži“, rozumět a popsat je se zvláštní citlivostí a z neobvyklých úhlů pohledu.... celý text
Přidat komentář
Také jedna z knih "pro pamětníky", která přibližuje dobu, kdy Yvetta spolu s Milanem byli hvězdy a jejich duety vlastně neměly konkurenci. Ale paní Simonová měla i problémy a docela se mi líbilo, když popisovala reakci na její vystupování s Milanem Chladilem. Maminka jí vyčítala, že se na něho nedívá dost "zamilovaně", když zpívají milostný duet, ale to by se zase nelíbilo Yvettiným manželům, takže bezvýchodná situace ...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1996 | Yvetta Simonová a její osudoví muži |
2003 | Můj Ahasver |
2003 | Jasná zpráva - Texty písní a něco navíc |
1992 | Krkonoše |
1998 | ...A prošlo tu 66 + 6 andělů |
Yvettu Simonovou považuji za opravdovou ikonu československé populární hudby a moc si jí vážím, ale kniha o ní a jejích ,,osudových mužích" mi nepřišla dost dobrá.
Možná že si v sobě kóduji prvky své generace, že nemám ráda zbytečné řeči okolo věci, která je jasně stanovená. U knihy mi chyběla fakta - většinu tvořily náhodné informace, polemizace autora a - to mi přišlo opravdu nejzbytečnější - astronomické předpovědi, či co to mělo být.
O Simonové, Chladilovi, Spurném a Vomáčkovi jsem se dozvěděla minimum, o Vlachovi nepatrně víc, ale kdyby mi knihu někdo podal bez obálky, možná bych ani nepoznala, o čem má přesně být. Možná nedomyšleným deníkem autora.
-komentář upravím, potřebovala jsem zachytit myšlenky bezprostředně po dočtení-