Z časů dobrých i zlých

05.06.2018

„Dnes jsem tím, čemu básníci doby romantické říkali velebný kmet, ale čemu básníci dnešní doby neromantické říkají plesnivý dědek…“
Takže: Na konci 80. let v USA velebný kmet Drábek popisuje svou pouť 20. stoletím, kterým si prošel tak naplno, jak málokdo jiný. Tedy málokdo jiný, kdo by o tom pak ještě mohl vyprávět. A vyprávět s humorem! Je tam všechno. Je tam krásné Rakousko-Uhersko a předválečná Praha, jsou tam Lórky a plaid. Jsou tam boje s Maďary, první republika. Je tam odboj, Osvětim, Pankrác, Bohnice. Jsou tam dojímavé lidské příběhy - Hans Gall, Zdeněk Dohalský,... Jsou tam úžasná štěstí v neštěstí (např. Drábek by býval popraven za stanného práva, když by se zrovna jeho spis netoulal v Berlíně při procesu s Láďou Rašínem). Je tam soud s K. H. Frankem. Jsou tam hrdinní demokraté a rudí bídáci, krčmaňská aféra, útěk přes hranice. A pak jsou tam české stopy v USA, kde emigrant tráví polovinu svého dlouhého života (a neví, že jen pár měsíců po napsání knihy se bude moci vrátit do vlasti). S některými autorovými postoji jsem nesouhlasila (Beneš ve všech případech bez bázně a hany jen jako oběť událostí a svého zdravotního stavu, sebedůvěra demokratů ve 48), ale koneckonců kdo jiný by měl právo povyprávět svůj osud ze svého pohledu, no ne?