Z Čech až na konec světa
Alois Jirásek
Historická povídka líčí dobrodružnou pouť, kterou ve službách Jiřího z Poděbrad podnikl pan Lev z Rožmitálu se svou družinou do západní Evropy.
Přidat komentář
Taková kniha, která nenadchne, neurazí, zkrátka takový starodávný cestopis. To je tak vše, co se k tomu dá napsat.
Rychlovka, jazykově celkem v pohodě, dějově slabší. Putování je doplněno velmi stručnými popisky krajiny (zbytečně strohými) a jedním vítězstvím v turnajích za druhým. Čtenář se moc nedozví, ale ani se neurazí, že strávil pár hodinek s touto útlou knížečkou.
Knížku jsem našla v knihovně na veřejné poličce, četla jsem ji neb se mě hodila do výzvy. Musím říct že mě velice zaujala svým vyprávěním i řečí.
Ó jak jsem jako klukovský čtenář fandil panu Bořitovi z Martínic když v turnajích suverénně porážel soupeře, kteří v cizích zemích Čechy považovali za ousidery...
Knihu jsem objevila u rodičů v knihovně a jen tak namátkou otevřela, protože Jiráska mám moc ráda, na Filozofské historii jsem jako -náctiletá ujížděla fest. Po 40 letech jsem se tedy pustila zpět do Jiráska . Nad jeho češtinou a evidentní lásce k zemi české jsem trochu jihla , jeho vyprávění je jedinečné, protkané citlivým a nerušitelným popisem cizích krajů a zvyků, přesto se autor neustále vrací, byť jen náznakem k nám, do své domoviny, do rodné země, kterou velice miloval. Milé, pohodové čtení, které rozhodně stojí za to. Samozřejmě, že Jirásek umí psát dramatičtěji , ale tahle kniha určitě není nudná, spíše takový pohodový výlet do historie s očekávaným návratem domů, k nám, sem, do České země.
Kniha je oddechovkou, připomínající vedle historických událostí a zeměpisných záležitostí také vztah prarodičů a vnoučat. Ten je posilován barvitým vyprávěním.
Co k tomu napsat. Prostě kniha poplatná době, typická pro Jiráska. Čte se to však stále dobře.
Milé, poučné a přeplněné Jiráskovou láskou k vlasti a odkazu bohaté české historie. Navíc jde o knihu útlou, takže by mohla oslovit i ty, kteří se bojí mnohastránkových děl.
Cenné je i vylíčení evropského světa 15. století na nejrůznějších šlechtických dvorech nebo případy otrokářství v Portugalsku - zajímavý je případ českého šlechtice odvlečeného do otroctví (!) nebo vylíčení Španělů jako nepřátelských lidí. A co teprve překročení hranic rakouských, kde výprava nenarazila na nikoho, kdo by neměl vole :-) Vřele doporučuji.
Na Jiráskovi se mi líbí jeho láska k vlasti, která se proplétá mezi řádky jako červená nit. To, že k ní nabádá čtenáře, je chvályhodné a mě osobně mrzí, že se takto v dnešních dětech nepěstuje, ba naopak. Vyprávění rytíře Václava Šaška, jako jednoho z průvodců královského vyslance Lva z Rožmitálu, je příjemně stručné, možná si ještě přečtu originál, podle kterého Jirásek tohle dílo určené dětem stvořil. Je pravda, že mi v knize chybí dostatečné vysvětlení téhle cesty, a sice to, že český král Jiří z Poděbrad už tehdy usiloval o jistou "evropskou unii", a proto vyslal na cestu mírové poselstvo.
Jirásek - od útlého mládí můj milovaný spisovatel. Jeho knihy pro mně byly velkým objevem a postupem času i moji stálicí. Pěkné a velice zajímavé, čtivé dílo, které se ovšem nemusí zamlouvat všem. Jiráskovi je třeba přijít na chuť a poznat ho. Pak je již na každém, zda budou mít jeho knihy čestné místo v knihovně.
Můj třetí Jirásek. Po fantastické Filosofské historii a trochu slabším, ale stále krásném Pokladu, je tohle sešup dolů. Místo bouření proti němčině a pro český národ a jeho kulturu, je tu lehce naivní vyprávění, jak dokonalí Češi cestují po světě, vyhrají každý zápas a o cizině se nedozvíte téměř nic. Zatímco Filosofská historie skvěle funguje i dnes, Z Čech až na konec světa už nemá co nabídnout.
Moc hezké a poutavé vyprávění Václava Šaška z Mezihoří o putování se skupinou Lva z Rožmitálu po Evropě a jejich dobrodružstvích. Děj vyprávění začíná v druhé polovině 15. století za vlády Jiřího z Poděbrad. Kdo má rád historii a nevadí mu archaická čeština, bude to pro něj jednohubka.
Jednoduše moc pěkné. Myslím, že to, co Lojzik pro českou literaturu i obrození udělal, ho i po těch letech řadí na čelné místo mezi našimi spisovateli.
Takové čisté a lidsky opravdové vyprávění z časů, kdy si ještě rodina poseděla spolu a vyprávěla si, kdy se cenila poctivost, čest, láska k vlasti a zodpovědnost k národu.
Klasika mezi českou literární tvorbou.
Pro mě trochu krkolomná staročeština, ale patří to k té době a navíc je to pro mě ukázka nádhery a oduševnělosti českého jazyka.
Povinná četba, ale není to tak strašné. Dá se přečíst a ukazuje, že Jirásek stále ještě má co říct i dnešním generacím.
Cestopisy nejsou zrovna můj šálek, ale tento docela potěšil. Sem tam jsem musela přemýšlet co které slovo znamená, ale o to to bylo zajímavější. A jako třešnička na dortu krásné ilustrace Mikoláše Alše. Přečteno v rámci letošní výzvy.
Štítky knihy
Prácheňsko Jiří z Poděbrad, český král, 1420-1471 středověké cestopisy Lev z Rožmitálu, asi 1425-1486
Autorovy další knížky
1970 | Staré pověsti české |
1951 | Psohlavci |
1965 | F. L. Věk I. |
2000 | Temno |
1955 | Z Čech až na konec světa |
Mám ráda historické knihy v tomto titulu nás autor více seznamuje s Jiřím z Poděbrad. V aknize jsem se seznámila s dřívější kulturou, zvyky a tradicemi. Příjemná oddychová kniha.