Z Čecha Švédem aneb integrace na jedničku
Jiří Puš
Před více než padesáti lety jsem přišel do Švédska z tehdejšího Československa. Budu vám vyprávět vzrušující, zábavný a pravdivý příběh o tom, jak se jeden obyčejný Čech úspěšně integroval do prostředí nové země. Tuto knihu jsem napsal zejména s ohledem na dnešní sociální problémy spojené s integrací přistěhovalců ve Švédsku. Chci ukázat, jak by integrace přistěhovalců měla vypadat, aby se z nich stali řádní noví občané. Chci také vyprávět o tom, že Čech se ve světě nikdy neztratí. Ale nezačalo to tak, jak jsem si maloval…: „Všechno bylo tak černé jak noc, nedá se to ani popsat. Žádné peníze, ukradené auto (i s řidičským průkazem), čili pryč všechno, co jsem vydělal za celé léto. Daleko od švédského velvyslanectví, bez práce, kterou jsem opustil, bez bydliště a zima na krku! Tomu říkám zoufalství!!! No, ale přesto nebudu skákat do řeky nebo se věšet. Například bych se mohl koneckonců vrátit do Československa. „Ale – odtud až potud!“ řekl jsem si. Musím najít náhradní plán…“... celý text
Přidat komentář
Životní příběh Jiřího Puše je bezesporu zajímavý a možná by vydal i na víc než na jednu útlou knihu. Ovšem musel by se ho chopit spisovatel. Tato kniha je bohužel důkazem, že do psaní se nemá pouštět každý, a to i když má co vyprávět.
Nejzajímavější částí byla pro mě první část knihy a autorovo líčení, jak fungovaly emigrační tábory ve Vídni. I u tohoto jsem ovšem těžko trávila styl a sloh vyprávnění. Samotná adaptace ve Švédsku, na kterou jsem se těšila, a kterou slibuje podtitul knihy, však byla velkým zklamáním. Ani avizovaného humoru jsem se nedočkala - ano, vtipné momenty tu byly, ale bohužel opět utrpěly díky literární formě.
Nemůžu se ubránit dojmu, že v celém vyprávění převážila jakási ješitnost. Škoda.
(Je ale možné, že se kniha jen nesetkala s mým osobním očekáváním, a proto si velmi ráda přečtu vaše osobní komentáře!)
Mně se kniha líbila, sice jsem očekávala více, ale přečetla jsem se zájmem. Je pravda, že první půlka byla čtivější, druhá už méně, ale protože to ve Švédsku znám, tak mě nic nepřekvapilo a trochu humoru taky bylo.