Z chlupaté deky: Pohádky nesmyslů zbavené
Aleš Hejna
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/514898/bmid_z-chlupate-deky-pohadky-nesmyslu-zb-hwb-514898.jpg
4
13
13
Kolik kilometrů musí uplavat lední medvěd Miloš, než narazí na kru? Z jak velkého hrnku pije fousatá princezna? Umí žížaly tancovat a komu chutná prapolívka? Soubor deseti moderních českých pohádek s vtipem a pokorou vypravuje o současném světě. Děti i jejich rodiče pobídne k zamyšlení, protože nic není takové, jak se na první pohled zdá. Každý ze souboru deseti příběhů v sobě obsahuje drobný nonsens, který do jinak běžného života vnáší fantastický prvek. Například knoflík v pohádce Chlapec s tlačítkem na čele změní poměry v celé lidské společnosti. Příběhy či spíš moderní pohádky nutí čtenáře být v pozoru, protože pohádkové poučení je často sděleno naruby. Jako v pohádce Lední medvědi na Jadranu, kde medvědi sice docílí, že severní pól zamrzá, ale jen za cenu zaplavení Arktidy starými lednicemi. Většina pohádek se odehrává ve vlídném rodinném prostředí, které je ale náhle narušeno a rodinný poklid se bortí. Což se děje v pohádce Tílková policie, kde babička se stříkací pistolí kontroluje nošení tílek. V pohádkách dostávají na frak rodinná klišé a rodinné rituály. Rodiče jsou za začátečníky a iniciativu přejímají děti. V pohádce O mamince, která místo děkuji říkala no konečně maminka zlobí a dcera ji musí vychovávat. Ve vyprávění se často zvrtávají dobré úmysly a nezamýšlené důsledky přinášejí nečekané rozuzlení děje. Tak jako v pohádce Tajemství úspěchu džudisty Frňálka, kde se Leošek díky zlozvyku stane mistrem světa. Příběhy zohledňují moderní technologie a vědecké poznání, takže v nich není problém narazit na robota, Darwina a půdní bakterie, viz pohádky Prapolívka a Tajný život kompostu. Některé pohádky pohladí, jako pohádka O neposedných nožičkách, které se kamarádí s hebounkou kočkou. Při jiných zamrazí a dají vzpomenout na dávné úzkosti, jako pohádka Ta ti hlavu neukousne. V pohádkách se míhají citace klasické pohádkové literatury. Andersen, Čapek, Svěrák a zejména Macourek by mohli být spokojeni, že jejich odkaz je stále živý.... celý text
Přidat komentář
Hned na začátku bych chtěla poděkovat autorovi této knihy za poskytnutí její audioverze. Jsem mu za to opravdu vděčná a jeho důvěry si vážím. I proto jsem se snažila si ji poslechnout co nejdříve, abych mohla napsat svůj komentář.
Nyní se tak tedy stalo, a proto se dostane i na moje hodnocení. Stejně jako většina ostatních zde mám raději klasické pohádky, ale nebráním se ani těm moderním. Proto se mi líbily i tyto příběhy, u kterých oceňuji hlavně jejich originalitu. Jednotlivě se o nich rozepisovat nebudu, jen namátkou uvedu, že mi například nebyla sympatická maminka, která neuměla říkat tak obyčejné slůvko "děkuji". A ještě o poznání horší byla paní učitelka, která dětem ve škole okusovala hlavy. A tak dále... Pohádky jsou to svým způsobem zároveň výchovné, protože dojde k napravení všech hříšníků, ať už jde o děti nebo dospělé. Některé z těchto příběhů jsou ale jiné, ne tak poučné, jako spíše zábavné - a ty se mi asi líbily nejvíc. Hodnotím tedy poctivými čtyřmi hvězdičkami a knihu doporučuji těm, kdo mají rádi tak trochu jiné moderní pohádky.
Přiznám se, že jsem milovník spíše klasických pohádek, ale chápu, že nová doba si žádá jiný přístup a změnu. Pohádky z chlupaté deky jsou toho příkladem. Vtipné, poučné, originální a někdy až strašidelné pohádkové příběhy, které dětem moderní formou odpoví na spoustu otázek určitě potěší spoustu menších dětí i jejich rodiče. Jsem ráda, že jsem si knihu pořídila a přečetla - teď může putovat k mým synovcům a neteřím :-)
Když mi @aleshejna nabídl, zda se nechci začíst do jeho pohádek Z chlupaté deky (Z chlupaté deky, 2023), nemusela jsem se rozmýšlet. Jednak proto, že mám od malička nutkavou potřebu začíst se do všeho, co je v dosahu (za což mi nadává babička i můj muž). A hlavně proto, že mě zajímalo, co se v té Chlupaté dece vlastně skrývá.
A co že tam tedy je? Spousta smíchu a poučení pro děti a často i pro nás dospělé. Protože o tom, že sami občas máme máslo na hlavě nás s humorem přesvědčí Tílková police nebo O mamince, která místo děkuji říkala no konečně. A taky Prapolívka! V chlupaté dece zjistíte, že princezny nemusí vždycky dostat to, co chtějí. A občas jim z toho až narostou vousy . No a nechybí regulérní horor v pohádce Ta ti hlavu neukousne (pro citlivé předškoláky doporučuji vynechat ). U Tajného životu kompostu si do deky pobrečíte, protože je to jeden z nejdojemnějších příběhů o umírání, jaký jsem četla.
V Chlupaté dece je zkrátka zachumlaná obří dávka emocí. A obří dávka příležitostí, kdy po knize sáhnout. Takže pokud nemáte prostor na deset různých knih o různých tématech, rozhodně mrkněte sem . A přestože je Z chlupaté deky napsaná laskavě a citlivě, určitě si ji nejprve přečtěte sami, ať nejste překvapení právě změnami emocí a témat. Ostatně k tomu nabádá i sám autor. A po společném přečtení může kniha zůstat i v knihovně začínajících čtenářů - s větším písmem, širším řádkováním, krátkými kapitolami a naprosto úžasnými vyšívanými ilustracemi určitě bude skvělým začátkem i pro samostatné čtení.
Dlouho jsem nečetla tak dobrou a originální pohádkovou knížku! Aleš Hejna má neskutečný dar vyprávět, pohádky jsou aktuální, aluzivní, čerpají nejen z lidové tvořivosti, ale především z moderního světa, který mistrně vykreslují, mají pro něj pochopení a zároveň ho umí s pokorou i pěkně zkritizovat. Autorův styl mi připomínal nejen pohádky Karla Čapka, ale také ztřeštěné pohádky Pavla Nováka, navíc má velmi vytříbený jazykový styl plný neologismů, dialektismů či dětského/školního slangu. Oceňuji také poznámky pod čarou, které neznámá slova vysvětlují, případně dávají tipy, jak lze s pohádkami dále pracovat. Za sebe musím nejvíc vyzdvihnout Lední medvědy na Jadranu a Tajný život kompostu, které s lehkou a velmi milou nadsázkou řeší životní prostředí, a i přes své poněkud těžké téma dokážou pohladit po duši.
Zvláštní kapitolou jsou nesmírně originální ilustrace, se kterými jsem se ještě nikde jinde nesetkala. Obrázky má na svědomí Ester Tajrychová, která je vytvořila technikou vyšívání a textilní koláže, jež ve spojení s pohádkami působí přímo úchvatně. Tahle kniha se prostě neskutečně povedla a já doufám, že se brzy dočkáme pokračování :)
Tahle pohádková knížka je bezva. Moc se mi líbí zmínky o výchově rodičů a bezprostřední komunikace mezi dospělými a dětmi, je to tak pravdivé! Především Prapolívka, rázem jsem se ocitla u nás doma :D Nasmáli jsme se, i když tedy Ta ti hlavu neukousne byla fakt síla :D Syn knihu vzal do školy (druhá třída) a vyprávěl dětem všechny pohádky. Smála se kupodivu i paní učitelka (která by byla nejradši, kdyby četli jen to, co jim sama vybere).
Jestli vyjde další sbírka pohádek tohoto autora, rozhodně si ji nenecháme ujít :)
Citace: "Babička se zhluboka nadechla a spustila. Kolikrát mám opakovat, že tílko je základ! Je všeobecně známo, že nošení tílka je zdraví prospěšné. Tílko odvádí pot, tílko izoluje, tílko hřeje. Díky tílku netáhne na záda, díky tílku se nenastydnete. Zvláště nyní v sychravém počasí je spodní tílko vrstva bezpodmínečně nutná. Tílko nosí i v Itálii, kde je mnohem tepleji."
Dnešní pohádkové babičky také používají zaklínadla a opakovaně si nutkavě prověřují, zda stále mají kouzelnou moc a fungují...
V pohádkách se dobří lidé nenaštvou a dobro v nich zvítězí.
Pohádková kniha se mi líbí. Postará se o krytá záda, s ochranným tílkem a veselé barvy ilustrací, prozáří i pochmurný den skvělou náladou.
Pohádky také musí jít s dobou. Doporučuji i těm moderním dát šanci.
Požádat v knihkupectví či svého knihovníka, aby knižní fond rozšířil o nový přírůstek. Jistě vám přání splní a nebude šetřit na nesprávném místě, jak se to děje jinde. Dejte vědět i kde na vás výtisk čekal. Přeji krásné ráno a skvělé počteníčko.
Autorovy další knížky
| 2023 |  Z chlupaté deky: Pohádky nesmyslů zbavené |
| 2016 | 100 zajímavostí z Plzně před rokem 1989 |
| 2015 | Všichni svatí Plzně |
| 2016 | Pomníky a pamětní desky Plzně |
| 2007 | Okolí Plzně - sever |
Tuto knihu pohádek jsme si četly s nejmladší vnučkou a docela se nám líbila. Sice máme raději ty klasické, i když občas zkusíme také ty modernější. Ke knize se už pravděpodobně vracet nebudeme, ale za přečtení určitě stála.