Z duševní dílny Leoše Janáčka

17.08.2024

Když byla na podzim roku 1935 v Zemském muzeu v Brně instalována Janáčkova pracovna, Jan Racek byl u toho. Ba co víc, dostal za úkol utřídit jeho knihovnu…. // V lednu následujícího roku pak sepsal tyto řádky, v nichž představil Janáčka nejen jako tvůrce hudby, ale také jako kritika, cestovatele, sběratele nápěvků, jako čtenáře…, který se intenzivně snažil „dobrat se co nejkonkrétněji všech problémů hudebně-estetických a proniknouti až k samému jádru hudební reprodukce a všech příčin, jež ji spoluvytvářejí.“

Dávám maximální počet hvězdiček a coby první komentující chválím autora za kolegiální přístup, za ono nápadné postrčení k publikacím svých kolegů, ze kterých při psaní sám vycházel. Tak to má být.

Jsou to:
- Osvald Chlubna (1893-1971)
- Václav Kaprál (1889-1947)
- Leoš Firkušný (1905-1950)
- Vladimír Helfert (1886-1945)
- Jan Mikota (1903-1978)
- Josef Černík (1880-1969)