Z krvi a popola
Jennifer L. Armentrout
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486413/bmid_z-krvi-a-popola-jhm-486413.jpg
4
1562
1562
Z krve a popela / Z krvi a popola série
1. díl >
Z krvi a popola je podmanivý, akciou nabitý, sexi, návykový a nepredvídateľný príbeh, dokonalá fantasy kniha pre fanúšikov Sarah J. Maasovej a Laury Thalassovej. Nepoškvrnená... Poppy, od narodenia predurčená viesť kráľovstvo do novej éry, nikdy nebola sama sebe paňou. Život nepoškvrnenej je osamelý. Nik sa jej nesmie dotknúť. Nik na ňu nesmie pozrieť, ani k nej prehovoriť. Nikdy nesmie zažiť potešenie. Čaká na povýšenie a radšej by so strážcami bojovala proti zlu, ktoré ju pripravilo o rodinu, než sa pripravovala na získanie božej priazne. Lenže ona o tom nikdy nerozhodovala. Povinnosť... Budúcnosť celého kráľovstva leží na Poppiných pleciach, nikdy si však nebola celkom istá, či to naozaj chce. Aj nepoškvrnená má predsa srdce. Dušu. Aj túžby. A keď jej do života vstúpi Hawke, strážca so zlatými očami poverený jej ochranou až do povýšenia, osud a povinnosť sa prepletú s túžbou a potrebami. Vzbudí jej hnev a donúti ju spochybniť všetko, čomu verila... Pokúša ju zakázaným ovocím. Kráľovstvo... Padlé kráľovstvo, ktoré bohovia opustili a smrteľníci sa ho desia, znova povstane, odhodlané násilím a pomstou si vziať všetko, čo mu podľa jeho presvedčenia prináleží. A keď sa tieň prekliatych priblíži, hranica medzi zakázaným a správnym sa rozostrí. Poppy môže každú chvíľu stratiť nielen srdce a priazeň bohov, ale aj život, keď sa začne rozmotávať každé zakrvavené vlákno, ktoré drží jej život pohromade.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2021
,
Zelený Kocúr
Originální název:
From Blood and Ash, 2020
více info...
Přidat komentář
Převládají u mě rozporuplné pocity. Autorka přináší zajímavý svět, se kterým nás však seznamuje až bolestně pomalu. Poppy je Panna, Vyvolená, to se dozvíme téměř na každé stránce, ale co to znamená vlastně ani skutečně nezjistíme. Mnohem víc času je věnováno popisu nového strážce Hawkea, který je podle Poppy po všech stránkách úžasný. Proto zřejmě přehlíží pro čtenáře do očí bijící nápovědy, že asi nebude tím, za koho ho má. Poslední čtvrtina však nabere pořádné obrátky a závěr vás donutí chtít další díl. Takže kdyby autorka ubrala na rozvleklém popisu Poppyiných emocí, dočkali bychom se svižného napínavého příběhu. Takto to vypadá jako červená knihovna obohacená fantasy prvky. K tomu podstatnému se musíte prokousat. Jsem zvědavá, jak to bude v druhém díle.
No tak toto teda nie. Ako prvé musím zmieniť, že ten kto toto dielo prirovnáva k Sarah J. Mass evidentne nikdy žiadne knihy od nej nečítal. To je akoby niekto prirovnal Twilight k Pánovi prsteňov. (Nemyslite si svojho času som bola veľkou fanúšičkou twilightu.) Proste nemám rada prirovnávania k iným dielam.
Ale späť ku knihe. Proste nie. Ja viem nie som cielovka uz dobrých 10 rokov ale nie. Viem o 3 možno 4 knihách ktoré autorka vybrakovala.
Poppy mi liezla na nervy ake chápem keď bola vychovávaná tak ako bola, musela byť naivná až až. Čo sa mi teda tiež nepáčilo bol Hawke, ktorý absolútne nebral do úvahy čo poppy chce a čo nie. A neviem či je to zrovna dobrá predloha pre mladé baby. Ale budiž každý by mal mať svoju platonický lásku v podobe Bad guy.
V knihe sa podstate nič nedialo az niekedy do 3/4 knihy. Totálne predvídateľné. Nemôžem povedať ze nič nebolo prekvapivé ale nuž málo.
Takto ak chcete u knihy vypnúť a naozaj nepremýšľať (lebo vas u tejto knihy z tiho rozbolí hlava) tak prečo nie. Ale ak chcete plnohodnotný dej s postavami ktoré maju charakter a aspoň sa vyvíjajú, akciu strieda napätie a podobne tak vás kniha sklame.
Od autorky si radšej vezmite Polibek bez duše. Ten má aspoň nápaditý dej.
Knihu jsem dlouho odkládala protože fantasy není moc můj šálek kávy co se čtení týče (filmy mám ráda) a taky co si budem je to pěkná bichlička . Od příběhu jsem nečekala vůbec nic a dostalo se mi všeho . Napětí střídalo radost, smích, smutek a lásku. Mockrát jsem se do příběhu vžila a zapomněla na čas kolem sebe. Hlavní hrdinku Poppy jsem si zamilovala už od začátku a svou nebojácností mi připomínala Katniss z Hunger games. Hawke byl boží ale už od začátku mi na něm něco nesedělo a čekala jsem nějaké to ale které přišlo ve velkém až na konci knihy. Upřímně mě občas už štvali neustálé zmínky o tom, že je Poppy vyvolená Panna ale to je jediné co knize můžu vytknout. Moc se mi líbil svět, ve kterém se příběh odehrává a doufám, že se dočkáme i kvalitního filmového zpracování. Příběh úplně změnil můj pohled na knižní fantasy a další díl rozhodně odkládat nebudu .
Nečekala jsem moc a díky tomu jsem nebyla zklamaná! Bylo to dost jednoduché, takže rychlé na pochopení a rychlé čtení. Ti co vám řeknou, že je to jen o sexu lžou, protože jsem ho hledala už na začátku a dočkala jsem se až na 390 straně. Ale konec jsem nečekala.
(SPOILER)
Na knihu jsem se neskutečně těšila, protože ji je vidět všude, je to taková “must read” záležitost a hodně se v souvislosti s ní skloňuje jméno Sarah J. Maas. Protože miluju Dvory tuhle knihu jsem musela mít! Navíc jsem si autorčiny knihy moc oblíbila.
Z krve a popela ale nevidím tak růžově. Mě popravdě kniha na prvních přibližně 100 stranách nebavila, Poppy mi nebyla vůbec sympatická (to se po celou dobu nezměnilo), její chování 5 letého dítěte mi lezlo na nervy, vztah s Hawkem mě nebavil ani mi nepřišel nijak zajímavý. Neříkám, že je kniha nějak hrozná, ale mně nesedla ani trochu a bavit mě začala možná někde v poslední čtvrtině. V tomto případě mě srovnání s Dvory až uráží, ale sérii rozhodně dám ještě šanci.
Tuhle knizku jsem v podstate vdechla a kdybych nemela jine povinnosti tak ctu bez prestavky. Pravem srovnavane s Maasovou. Bylo tam vsechno podle meho gusta :)
Tak jsem ráda, že jsem knihu dočetla, protože to byla bichle. Ubrala bych 200 stran, některé kapitoly mě nudily. Asi na dvousté stránce jsem se zasekla a myslela jsem, že to nedočtu. Prostě kniha má podle mě dost hluchých míst, některé věci se tam neustále opakovaly. Dost mi vadilo i opakující se - drazí bohové, ale pak jsem si zvykla.
Nechci knihu jen proklínat. Druhá polovina mě bavila mnohem víc, odkrývala se pravda a byla akčnější, také se prohluboval vztah mezi hlavními hrdiny. Hawke mi byl sympatický i když autorka furt přehnaně zdůrazňovala jeho dolíčky( asi jsem na to stará :-)). No a Poppy prostě byla mladičká, takže to chování odpovídá.
Asi jsem očekávala pecku, podle recenzí, za mě průměr, mnohem více mě chytla kniha Polibek bez duše.
Tohle bylo takové...já nevím. Nevěděla jsem co čekat, ale i tak byly určité zvraty předvídatelné aka za vším hledej vypočítavého pokřiveného hezouna. Odhalení fantasy linky jako takové až za polovinou, kdy tedy některé věci zapadnou na své místo. Tak uvidíme co další díl.
Moje hodnocení je tak půl na půl.. kniha se četla velmi dobře, ale všechno bylo hrozně předvídatelný. Určitě zkusím i druhý díl, ale jsem vůči tomu skeptická. No uvidíme.
Tak tohle byl můj šálek kávy! Rozhodně bych u této autorky ubrala na přirovnání k tvorbě Sarah J. Maasové. Každá z autorek má poměrně odlišný styl psaní a musím říct, že co se popisu světa/ prostředí knihy týče, tak pro mě byly srozumitelnější knihy od Sarah a lépe popsané. Z toho důvodu jsem se první cca 100 stran v knize Z krve a popela dost ztrácela a říkala jsem si chvílemi "co to sakra je" a proč jsou z toho všichni tak vyndaní. Dlouho mi trvalo, než jsem si v tom udělala trochu pořádek a lépe porozuměla tomu, kdo je Povznesený a kdo Atlanťan. Chvílemi mi i přišlo, že je to stále o jednom a tom samém dokola, že ona je Panna, Vyvolená a čeká ji povznesení a zas a znovu. Jenže pak se vše poměrně rychle rozjelo. Hodně tomu pomohla neskutečná chemie, která byla hned od začátku mezi hrdiny Poppy a Hawkem. Jejich vzájemné popichování všemu dodávalo grády a v knize tak nenastala žádná vyloženě hluchá místa v ději. Líbilo se mi, jak byla Poppy vykreslena jako taková nevinná panna, ale ve skutečnosti byla neskutečně houževnatá a byla takovým vlkem v rouše beránčím. Líbila se mi i postava Viktera, zato figura lorda Mazeena a vévody mě dokázala rozparádit vzteky do běla! Díky bohu jsem pak měla skvělý pocit zadostiučinění vzhledem k vývoji děje. :) Byť jsem brzy odhalila plot twist knihy, i tak jsem si její čtení ve výsledku neskutečně užila. Takže mé počáteční "ne tuto knihu nepotřebuji" vystřídalo hned "přidat do košíku" o pár hodin později. Kniha měla vše, co jsem od ní ve výsledku očekávala - romantiku, fantasy, intriky, tajemno, překvapivé zvraty a vášeň (na první díl série slušný rozjezd!). V závěru vypíchnu jen naprosto dokonalou stavbu a obálku knihy, hardcover verze a moc hezké grafické zpracování .Ve výsledku ubírám bodík za vlažný rozjezd a zmatečnost prostředí. Ale pro fantasy fandy to řadím do kategorie "MUSTHAVE".
4/5
Uff, z tohoto příběhu mám tolik emocí, bohužel spíše negativních. Doporučuji se knize vyhnout obloukem.
Palec nahoru určitě za královské intriky. Také kolem poloviny pro mě kniha nabrala opravdu spád a děj začal být výjimečně poutavý.
Minusů je bohužel daleko více. Koncem, opakujícími se slovními spojeními i špatným skloňováním jmen na mě kniha působila jako průměrný Wattpad příběh. Vedlejší postavy velmi špatně vykreslené, jejich smrti mě vůbec nezasáhly, byly mi prakticky fuk. Fantasy svět průměrný. Největším kamenem úrazu je za mě hlavní hrdinka. Její smýšlení pro mě většinu knihy bylo naprostou záhadou, jednu chvíli si za něco škube vlasy a na další straně to udělá znovu. Milostná scéna po pokusu o vraždu... proč ne, že. Když už jsme u sexu, ten by se dal také popsat lépe. Daleko lépe.
Na konci nevím, co to bylo za smršť, ale závěr se tedy nepovedl vůbec. Bohužel :(
Tato kniha je přesně můj šálek čaje - fantasy, romantická linka, spousta vášně, intriky, záhady, zvraty a nadpřirozeno. Někteří říkají, že je série ve stylu Sarah J. Maas a dalo by se to tak docela říct, i když se mi kniha nečetla tak plynule, jako je tomu u mé nejoblíbenější autorky. SJM
Námět a svět ve kterém se kniha odehrává je dost zajímavý a nápaditý. Hlavní hrdinka, která je Pannou, má být ostýchavá, tichá a čistá, avšak přitom je v srdci nebojácná, paličatá, drzá, dobrosrdečná a velice zvídavá. Vztah mezi hl. postavami je nebezpečný, zakázaný, nečekaný -- co víc si přát.
Za mě pecka. Kniha se četla sama od úplného začátku, přečetla jsem jedním dechem. A jsem ráda, že mám doma druhý díl a jdu rovnou pokračovat.
Jediné, co mi maličko vadilo, bylo hodně časté opakování slova Panna.
(SPOILER)
Srovnání s Massovou jsem se snažila vyvarovat, protože Massová je pro mě TOP autorka v žánru fantasy. Proto jsem chtěla knihu číst bez předsudků či jiných představ o knize. Knihu hodnotím pozitivně. Na první díl to nebylo vůbec špatné. Knize nechybí napětí a akce. Pořád se v ní něco děje a nejsou v ní žádná hluchá místa.
Jako mínus beru to, že mi trvalo, než jsem pochopila, kdo je vlastně Povznesený a kdo Atlanťan. Autorka si mohla dát trochu víc práce s popisem prostředí. Na začátku knihy jsem byla vážně dost ztracená. Začala jsem se chytat asi v polovině knihy....
Poppy jsem si oblíbila. Mám ráda, když je hlavní hrdinka silná osobnost, která se o sebe umí postarat a nepotřebuje nikoho, aby jí zachraňoval. Poppy byla dost naivní, ale kdo by jí to měl za zlé, když měla zakázáno bavit se s lidmi a musela převážně být u sebe v pokoji. Bylo mi jí líto, že ji takhle omezovali a že neměla svůj život úplně pod kontrolou, když ji věznili v paláci od smrti rodičů.
Hawke byl zatraceně sexy a vzrušující. Od prvního setkání s ním jsem měla v břiše motýlky. Líbí se mi muži s ďolíčky!
Líbilo se mi na něm, že tak rozuměl Poppy. Jejich hádky mě bavily.
Jsem zvědavá, jak bude vypadat jejich vztah ve druhém díle!
(SPOILER)
Já skoro nevěřím, že jsem to skutečně dočetla. Za to ta jedna hvězdička, protože jsem s tím mohla klidně prásknout o zeď a nikdy znova neotevřít (chvílemi jsem nebyla daleko). Popularita neznamená dobré. Celkem jsem ale ztratila víru v YA (NA?) fantasy čtenáře, protože pokud tohle vyhrálo Goodreads awards 2020, tak nás epidemie jménem "žánr Maasová" všechny zničí. A to si prosím nevyložte špatně, fakt toho, že tato úžasnost je srovnávána s tvorbou od Sarah se mi vůči ní zda skoro až urážlivé.
Autorka by měla zůstat u knížek jako byla její tvorba v minulosti, protože ve fantasy můžu říct jenom jedno velké au. Příšerný world-build, při kterém na vás hází informace odnikud nikam a vy se snažíte nějak zorientovat už jenom v tom, kde se vůbec příběh odehrává, protože já stále nevím jestli jsme ve středověku, nebo nějaké šílené utopii.
Vlkodlaci a upíří tady byli několikrát, což nevadí. Zde byla dokonce snaha o nějaké originální pojetí, ten potenciál tam fakt byl, celý ten nápad s vírou jako kult a brutalita toho světa se mi líbila, ale nikdo se nepokoušel s tím více pracovat - potenciál ztracen. Úplně spláchnut pryč.
A teď upřímně. Pamatujete si nějaké postavy mimo ty dvě hlavní? Jelikož i kdyby jo, tak charakteristiku mi nedokáže říct nikdo. Žádná tam totiž nebyla.
To mě teda nutí přesunout se na Poppy a Casteela, neboli Penellaphe (chudák holka) a Hawkea (české skloňování tomuhle jménu skutečně neděla dobrotu).
Poppy a její myšlenkové pochody jsou ukrutně sebelítostivé a celá její osobnost stojí na tom, že se umí sama ubránit - kdybyste si toho nevšimli napoprvé, bylo to pak zmíněno asi trilionkrát. Hlavně si stále dokola i neskutečně protiřečila a každou novou kapitolu se chovala přesně opačně, než tu minulou.
Casteel je další 200 letý muž, který se chová jako nadržený puberťák. Jeho chování a poznámky byly více strašidelné, než romantické, nebo nějak atraktivní. Ale hlavně, že jsem každý druhý odstavec upozorněna jak je krásný a mužný úplně stejnými větami.
Romantická linka mohla být fajn, na začátku jsem mezi nimi cítila nějakou dynamiku, ale od toho začátku se v tom vztahu vlastně nic nerozvinulo. Poppy akorát mluvila o jeho fyzickém vzhledu. Říkala, jak ho zná, a přitom spolu vlastně vůbec neměli plnohodnotnou konverzaci, při které by se skutečně poznat mohli. Měla jsem pocit, že spolu jsou jenom pro ty peprné scénky, kterých jsme se skutečně dočkali, například hned potom, co se Poppy pokusí Casteela zabít, protože ji přece o všem lhal a ona se jím cítí podvedena. Chápu, že jsme tady pro ten toxický vztah, ale ta pasáž mě skutečně zmátla.
Asi jsem až moc vyfrustrovaná na to, abych se dokázala nějak smysluplně vymáčknout, takže na tento celý počin raději zapomenu. Většinou mi to nedá, a i když se mi nelíbí první díly, jsem zvědavá, kam se posunou ty další. Ale tady ne, tady chci skutečně už jenom zapomenout.
Z krve a popela
První díl návykové fantasy ve stylu knih Sarah J. Maas. Takhle zní propagace knihy. Za mě se jedná o velice odvážné tvrzení. Kniha není špatná, ale do zmiňované autorky má ještě kus cesty.
Pokud odhlédnu od tohoto tvrzení a zaměřím se na knihu jako takovou, určitě bych ji doporučila k přečtení. Žánrově bych ji spíše zařadila do fantasy young adult.
Kniha je čtivá a nechybí ji napětí. Zvraty jsou ale lehce předvídatelné. Vyzdvihnout musím romantickou linku. Chemie mezi hlavními hrdiny přímo sála ze stránek a sexuální scény jsou psány stylem, který nepůsobí trapně ani vulgárně. Za mě rozhodně velké plus.
Co hodnotím jako negativní je neustále opakování frází (např. Ty jsi tak arogantní, to je nepatřičné atd.), chtělo by to trošku obměnit.
Postavy jsou zdařile vykreslené a to jak hlavní, tak vedlejší. Na podrobnější detaily se pravděpodobně můžeme těšit v dalším díle.
Knihu určitě doporučuji k přečtení. Obzvlášť´ ženám, které mají rády lehčí fantasy s romantickou linkou.
(SPOILER) Jakmile jsem si přečetla přirovnání knihy k tvorbě mé nejoblíbenější autorky S.J.Maas, tak jsem se čtením dlouho neváhala. Řekla bych, že srovnání nebylo zcela na místě, protože mají obě autorky odlišný styl psaní, avšak kniha mě velice mile překvapila a bavila především svou originalitou. Jiskření mezi hlavních hrdiny Poppy a Hawkea bylo neuvěřitelné. Příběh byl silný, zajímavý, vyvíjel se a opravdu mě pohltil. Líbilo se mi, že postava Poppy byla bojovnice tělem i duší a Hawkea nebo spíš bych měla říct princ Casteel byl zase charismatickým mizerou a dohromady tvořili zajímavé duo. Jsem zvědavá, co dalšího si autorka na čtenáře vymyslí.
Z jedné strany mě kniha nadchla, z druhé strany jsem při jejím čtení zažívala smíšené pocity až frustraci. To, co mě nadchlo je, že po roce a půl vleklé čtenářské krize mě zaujala obálka knihy natolik, že jsem ji nejen otevřela, ale příběh, který se v ní odvíjel, mě opravdu zaujal. Nevadila mi ani naivita hlavní hrdinky, skousla jsem i Hawka (romantické hrdiny nemusím - více se mi líbil až na konci). Ale má frustrace pramenila z opravdu velmi, velmi fušerské práce korektora, který v knize zanechal příliš nadužívané slovo "být" v přítomném tvaru. Posuďte sami.
------ CITACE ------
Zachvěla JSEM se vzrušením, ale než JSEM se začala znepokojovat, zatlačila JSEM tu myšlenku hluboko do své mysli. Pohledem JSEM přelétla zástup lidí, kteří zaplnili Velký sál. Předstírala JSEM, že nehledám jeden určitý obličej, a vůbec mi to nešlo.
Věděla JSEM, že tam Hawke je. Vždycky tam byl, ale dnes JSEM ho ještě nezahlédla.
------ KONEC CITÁTU ------
Pro výběr ukázky ani nebylo nutné v textu nějak moc hledat, tyto perličky jsou opravdu téměř v každé popisné větě... Takže jak již tady někdo píše, že si ze čtení této knihy odnesl alergii na slovo "Panna", já uvedla v klatbu nebohé české "jsem".
Nicméně stopku dalšímu dílu nevystavuji, přece jen když vás něco při čtenářské krizi zaujme natolik, že to přečtete celé a s chutí, asi byste v tom měli pokračovat... :-). Příběhu samotnému dávám tak 3,5 hvězdy (přece jen to byla naivní romantika, i když fantasy), ale práce korektora této knize více uškodila než přispěla. Výsledná za 3 a doufám, že další díl dostane na korekci někdo kvalifikovanější.
Štítky knihy
zlo magie pro dívky bohové prokletí pro dospívající mládež (young adult) království romantasy
Autorovy další knížky
| 2021 |  Z krve a popela |
| 2014 | Počkám na tebe |
| 2014 | Buď se mnou |
| 2015 | Zůstaň se mnou |
| 2014 |  Jako led |
Tak na úvod, přirovnat tohle k tvorbě SJM chce hodně odvahy a dovolím si říct i hlouposti. SJM má jedinečný styl a hlavně talent k vytvoření nádherných světů, dechberoucích situací a dokonale propracovaných postav. Což v knize z Krve a popela nenajdete. Ani jedno ze zmíněných.
*
Postavy jsou tady az neskutečně jednoduché a dost černobílé. Poppy je naivní pipka, Hawke je machistický slizák. Další postavy jsou jedna jako druhá a jejich jedinou úlohou je buď umřít, někoho zabít, nebo jen zaplnit téměř 550 stran.
Když jsem už nakousla ústřední dvojici, zatraceně hodně doufám, že v dalších dílech začnou ti dva aspoň trochu dávat smysl. Protože pokud jde o romantickou linku, která je, bohužel, stavebním kamenem příběhu, vůbec z ní nejsem nadšená. Vlastně mě dost štve.
*
Příběh je zasazen do světa upírů a vlkodlaků, něčeho jako zombíků a pár dalších chuťovek. Díky bohu, že tohle bylo v pořádku. Svět byl zajímavý, jednotlivé rasy, nebo jak to nazvat, celkem dobře zpracované a bylo to prostě fajn.
*
Pokud jde o to, jak to celé ubíhá, opravdovou akci čekejte až tak na posledních 100 něco stranách, jinak je to spíš sled smrtí, zabíjení, máchání kudlou, sundavání závoje, otvírání smyslů a nekonečných myšlenek naivky Poppy.
Ale co mě překvapilo, a furt se tomu divím, četlo se to dobře a byla to rychlovka. Nicméně, a teď možná budu kritizovat spíš překlad než spisovatelské umění autorky, některá slova mě vyloženě štvala. Tak třeba: agresivní, fascinující, dolíček, zachichotat. Kdo četl, asi pochopí.
*
Dávám tomu 3*, a to za fajn svět, ubíhající čtení, a celkově dobrý námět na psaní. A taky proto, že už mám koupený další díl a nedokopala bych se ke čtení pokračování něčeho, co mi nestálo aspoň za ty umolousaný tři hvězdičky.