Z lánského deníku (1929 – 1937)

28.02.2020

Jsou to někdy stručná, někdy rozvláčná líčení, která, jak už to bývá - a to je na nich právě to krásné – často opomíjejí důležité, z učebnic známé události, a naopak ukazují ty nedůležité, až malicherné momenty. Momenty, jež se odehrávají každý den, a které by s jistotou zmizely, kdyby nebyly nadobro chyceny papírem.…

Jak ostatně píše sama autorka dne 29.ledna 1931 (viz str. 58-59):
,,Když se někdy dívám na tyto své popsané stránky, uvědomuju si, co všechno mi uniká. Stává se, že ani zajímavou návštěvu nezaznamenám. Na ty oficiální nemyslím vůbec, ale často se přistihnu, že jsem neměla čas zachytit ani osobní dojem z návštěvy milé a výjimečné. Před Vánoci jsem zapomněla i na sympatického profesora Miljukova. Obědval s námi v Lánech. Po obědě s ním prezident odešel do své pracovny, ale druhý den jsem viděla na lístcích, které mi dal do archivu, zaznamenané hlavní myšlenky dlouhého rozhovoru. Někdy mi utíkají i naše domácí rozhovory. Nestačím je hned zapsat a po několika dnech si už netroufám reprodukovat je věrně.
Rozhovory o denní politice zdají se být tak samozřejmé, že tehdy, když je mám v hlavě, na psaní ani nepomyslím. A ovšem, kolik se právě v tom každodenním hovoru zablýskne perel a perliček, které nedokážu všechny posbírat a ponavlékat.“

…Některé ale přece, a tak můžeme s odstupem sta let objevovat, co se stalo, o kom se mluvilo, jaké knihy byly čteny, kdo přijel, kdo odjel, jaký dojem udělal,… a koneckonců poznávat i pisatelku samotnou. // Asi nepřekvapí, že v zápiscích častěji než ostatní zmiňuje pana prezidenta a jeho dceru Alici. Mnohokrát je zmíněn též Edvard Beneš a Karel Čapek. V ostatních odkazuji na jmenný rejstřík na konci knihy. Nejsou tam všichni, ale je jich tam dost. Může pomoci v dalším pátrání - po dočtení, nebo i v průběhu.

Závěr: Tahle kniha potřebuje jen trochu reklamy, aby se stala žádaným zdrojem informací, takže přidávám štítky a těchto pár vět. Jo, a ještě tohle - místem vzniku zápisků nejsou jen Lány a Pražský hrad. Autorka psala i při svých cestách do Topoľčianek, Tatranské Lomnice, Židlochovic a jinam. // Kdo by při čtení postrádal fotografie, nechť si prostuduje tuto překrásnou mapu - http://tg-masaryk.cz/mapa/

Doporučuji.