Z lásky oheň pohřební

19.03.2023

Již v úvodu jsem došel k názoru, že pisálek Wall snad kapelu nenávidí. V údobí prvních 3 let kapely ubral a spíše chválil růst aktivních Doors. Od 68 roku však demonstruje strmý pád se smrtelným dopadem. V podstatě lze souhlasit, že za zánik může alkoholismus zpěváka, který už vzhledově nepřipomínal sexsymbol i proto se chtěl zaměřit na poezii a být básník. Stejně musel zůstat ve Francii jinak by v USA musel na několik let do basy. Moc na výběr neměl, tak kalil a kupoval si štamgasty za tantiémy, ale i to nešlo do nekonečna a on to věděl.

12.06.2021

Zajímavá kniha, škoda, že autor až příliš časti sklouzává do laciného bulváru.

10.08.2019

Knihu mám rozečtenou od 10.6. a stále se nemohu dokopat jí přečíst. Mezitím jsem přečetla již 19 jiných knížek. Čím to je?
The Doors miluji. Jejich hudba mě provází od malička, protože táta i máma byli jejich fanoušci, takže od mala jsem znala Jima Morrisona a v pubertě podlehla jeho šarmu. Ale jak jsem tak rostla a četla další a další biografie, knihy o skupině, viděla různé dokumenty a dozvídala jsem se víc a i můj rozum se s věkem a zkušenostmi vyvíjel, oprostila jsem se od nekritického milování a přemýšlela spíše nad smyslem toho, co nám chtěl básník říci a proč se nedokázal posunout dál od všech pochlebovačů a nedokázal si udělat v sobě pořádek, i když to bylo vlastně to jediné, co od života chtěl...
Styl psaní této knihy mi přijde špatný. Mám pocit, že čtu knihu od člověka, který nesnáší celou skupinu a chce jí to dát sežrat. A i když už nejsem nekritický obdivovatel, přeci jen si myslím, že ne vše, co tam autor píše, by se mělo tak bagatelizovat a zjednodušovat a posmívat se charakterům Jima, Robbieho, Raye a Johna. Nevím, jestli se autor snaží být pouze vtipný, nebo doopravdy skupinu nemusí, ale některé věci už jsou podle mě za hranou. Anebo je to doopravdy jen můj pocit? Možná špatný překlad? Nevím.

13.07.2019

Další pohled na skupinu The Doors a opět trochu jiný. Mick Wall nejde ve své biografii tolik do hloubky hudebních dějin a historii skupiny spíš zasazuje do kontextu doby, především ale zkoumá život Jima Morrisona. Přináší trochu komplexnější náhled na jeho existenci a popisuje ho jako člověka, o němž by se dnes řeklo, že trpí bipolární poruchou, byl ve své geniálnosti a schopnosti psát verše o věcech, o nichž by nikdo nepsal, zcela nezvladatelný, náladový a nesnesitelný. Kniha je určena těm, kteří o skupině a Morrisonovi něco vědí, protože Wall se nezabývá přílišnými fakty jako spíš souvislostmi a milníky v kariéře Morrisona a kapely. Kniha není psána nijak čtivě a svižně a čte se spíš pomalu, proto vyžaduje trpělivějšího čtenáře, jemuž se ale na druhou stranu odvděčí několika novými informacemi a částečným srovnáním dalších biografií kapely. Jak odhaluje překladatel knihy, autor si někdy protiřečí a jeho údaje úplně nekorespondují s jinými údaji z oficiálních stránek o kapele, ale to jsou jen drobnosti. Jelikož nejsem hardcore fanoušek kapely, nejsem schopen posoudit, kolik nového se tito z knihy dozvědí, obyčejnému čtenáři ale kniha přináší další fascinující pohled na fascinující osobnost člověka, který úplně zastínil svou kapelu, nechápal svět a ten nechápal jeho. Ve druhé linii pak knihou prosvítá to, jak Morrison nechtěl být slavný, s popularitou těžce bojoval a nikdy nepochopil, že bez ní to zkrátka nejde, pokud chcete mluvit k množství lidí. Z lásky oheň pohřební je zajímavá kniha, k níž se sice čtenář asi nebude moc vracet, ale dozví se v ní další informace, na něž může navázat v dalších biografiích, o nichž se tu mluví. 70 %

03.07.2018

Hluboká sonda do života kontroverzního a fascinujícího člověka, kterým Jim bezesporu byl. Autor se s tím nepárá a "nakládá" Jimovi i zbytku kapely, přestože sám není o nic méně fascinován Jimovou osobou. Nebylo to špatné čtení, ale kultovní Hopkinsovo Nikdo to tu nepřežije ve mně zanechalo daleko větší dojem.