Z Paříže...
Jan Šmíd
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39157/bmid_z-parize-TMW-39157.jpg
5
41
41
Asi je to trochu jiná Paříž, než jakou znáte. Na Eiffelovku jsem se za čtyři roky svého zpravodajského působení ve francouzské metropoli dostal jen jednou - a to ještě náhodou, na Montmartru jsem byl stejně často a v Sacré Coeur jsem se ani nezastavil. A kdybych občas nechodil do televizního studia, které se nachází kousek za Vítězným obloukem, abych odtud dělal živé vstupy pro Českou televizi, téměř bych zapomněl, že Paříž má Champs Elysées - údajně nejkrásnější ulici světa. Jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu jsem poznal trochu jinou Paříž. Mohl jsem si vyzkoušet, jak se v romantickém městě nad Seinou vlastně žije a pracuje. Rád bych se s vámi v této knize podělil o své dojmy a zkušenosti ze života v tomto krásném městě, poodhalil zákulisí francouzské politiky, prozradil, co dnes dělají Jean-Paul Belmondo a Brigitte Bardotová, kde můžete potkat Milana Kunderu či proč je tady gastronomie tak důležitou součástí života. Především bych vám ale chtěl vyprávět o "své" Paříži.... celý text
Přidat komentář
Reportáže pana Šmída miluji, jeho velmi příjemný has a kultivovaný projev je vždy pohlazením. Stejně tak jeho knížka o Paříži. Před pár lety jsem měla tu možnost chvíli v Latinské čtvrti pobývat a díky jeho milým řádkům jsem se vrátila zpět. 100% doporučuji a více takových knih prosím.
Hezky napsané a přístupné. Oceňuji, že obsahuje tipy na různá místa, díla a události. Vřele doporučuji všem jako oddechovou knížku na rychlé zhltnutí před cestou do Francie. Zároveň je zajímavé sledovat, jakým způsobem a o čem píše Jan Šmíd před deseti lety a ukazuje to, jak jsme se jako společnost posunuli.
Doporučuji doplnit Stephenem Clarkem a jeho Obnaženou Paříží a Merde! Rok v Paříži.
Tohle bylo nevšední čtení, knížka se mi moc líbila, až na pasáže o fotbalu, ale to zase svědčí o tom, že každý si v knížce najde své. Hlavně mě motivovala v tom zase trochu oprášit francouzštinu, za to autorovi moc děkuji!
Myslela jsem, že knížka má jiné zaměření, ale vůbec mi nevadilo, že je na jiné téma, než jsem očekávala. Je zde spoustu informací o novinářské činnosti autora, ať z oblasti politiky, kultury, sportu nebo gastronomie. Je to novinář na svém místě a vyzná se dobře ve své práci. V knížce je znát, že ho ta práce baví.
Plno foto, plno krátkých "skečů", většinou kulturně zaměřených. Podrobnosti z Paříže. Autora mám ráda, ale dnes jsem hledala něco jiného, než o čem píše - hledala jsem celkový dojem, genius loci.
Nebylo to klasické vyprávění o Paříži, ale o to víc mě bavilo. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací z různých oborů, ke kterým bych se asi jinak nedostala. To vše v příjemném doprovodu fotografií, které jednotlivé příběhy oživily. Cestování s Janem Šmídem nejen po Paříži se mi moc líbilo a určitě si to brzy prostřednictvím některé jeho další knížky zopakuji.
Každému milovníkovi Francie, potažmo Paříže knížky Jana Šmída vřele doporučuji. Číší z nich láska k této zemi. Nasajete atmosféru, nakouknete do zákulisí mnoha oborů..
Tuhle knížku jsem dostal v devatenácti, když jsem opouštěl intr "Za vzorné služby Domovu mládeže" (rozumnějte za 4 roky pomoci se správou a údržbou wifi sítě). Šlo tak trochu o lokální patriotismus, protože Jan Šmíd pochází z našeho okresního města Pelhřimova a už na základní škole k nám jezdil na besedy, i když my se ho tehdy víc než na cestování ptali na Jardu Jágra. Tehdy jsem ji začal číst, ale po prvních pěti kapitolách jsem ji zase odložil, povídání o Paříži a o tom, kde to měl jako reportér rád a co jako reportér zažil, mě tehdy moc nebralo. Letos, tedy po cca pěti letech, jsem na Z Paříže... docela náhodou narazil, když jsem hledal, co bych mohl začít (znovu) číst a napadlo mě, že bych té knížce mohl dát druhou šanci. No a knížka své druhé šance naplno využila a zaujala mě natolik, že jsem ji s chutí dočetl do konce. Líbil se mi osobitý styl pana Šmída a pohled na Paříž a Francii z méně známých úhlů pohledu a nejednou jsem se nahlas zasmál vyústění komických situací. V některých kapitolách mě jen trochu mátlo to přeskakování z vyprávění vzpomínek k vyprávění, jak balí věci a odjíždí z Paříže, a vůbec nepořádek na chronologické ose vyprávění, často jsem si také říkal: "aha a teď jsem z čashového hlediska kde?" Nicméně stylem, jakým jsem knížku četl - jednu až dvě kapitolky ve dvě hodiny ráno před spaním skoro každý den - jsem tato mírná zmatení eliminoval. Takže teď mohu knížku Z Paříže... Jan Šmíd jedině doporučit.
Velice čtivé, vůbec bych to do tohoto žánru neřekla, ale autor píše opravdu poutavě.
Z Paříže ... je zajímavé čtení především pro to, že je napsáno osobitě a založeno na zkušenostech a zážitcích, což většina cestopisů nabídnout nemůže. Jan Šmíd je zajímavá osobnost a až na kapitoly o tenise (který není zrovna můj šálek čaje) jsem tuto knížku přečetla jedním dechem.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Jaromír Jágr - Vlastní životopis |
| 2001 | Jaromír Jágr: Z Kladna do Ameriky |
| 2001 | Obrázky z Provence |
| 1998 | Tenkrát v Americe - Ze zápisníku zahraničního zpravodaje v USA |
| 2005 | Obrázky z Paříže |
Více se mi líbil jeho novější cestopis - Paříž - Co v průvodci nenajdete, zdál se mi o dost zajímavější, lépe tematicky zaměřený. Ale, ani tohle nebyl špatný náhled na Paříž. Jak on sám píše, je to jeho pohled, pohled novináře. A kdo už pár cestopisů přečetl, ten jistě uvítá trochu odlišný pohled na toto město. Mě se to líbilo, zase jsem se dozvěděla o trochu jiných místech, o nichž se v běžných průvodcích nepíše. Nahlédnete i trochu do práce novináře, jako takové. Určitě je to jeden z těch lepších cestopisů o tomto milovaném městě. Takže pokud váháte, jděte do toho...