Z pekla
Alan Moore
Troufnete si pohlédnout na viktoriánskou Anglii… očima Jacka Rozparovače? Milovníkům teorií spiknutí nabízíme mistrně propracovanou lahůdku kombinující historický román s literaturou faktu a mystikou. Film režisérské dvojice bratří Hughesových, který podle tohoto monumentálního díla vznikl, jen klouže po zamrzlé hladině Moorova děsivého příběhu. Velekněz komiksového žánru Alan Moore, tvůrce kultovních komiksů Strážci, Ztracené dívky a tří svazků Ligy výjimečných, se tentokrát pustil do rozboru nejzáhadnější série vražd v historii. Hrdinou příběhu je lékař William Withey Gull, jenž poslední dobou tráví svůj volný čas trochu zvláštním způsobem, s Listonovým nožem v ruce. Ale co by člověk neudělal pro vlast… Scéna: nerealisticky krásná a mírně přiopilá prostitutka jde ztemnělou ulicí a falešně si prozpěvuje dobovou písničku. Střih, stín muže s cylindrem na hlavě a kabelou v ruce, vržený na studenou, vlhkou zeď. Ona si všimne, že za ní někdo jde. Zrychlí krok, on také, to vše se na dlažebních kostkách dobře rozléhá. Prudce oddechující nevěstka uhne do postranní uličky, vrah za ní. Pak záběr na zvednutý nůž, její tvář, výkřik, vychlístne krev, třeba na plakát muzikálu. Roztmívačka, další záběr na policistu, jak vydechne: „Ach bože,“ a píská na píšťalku. Nuže, to je stereotyp Jacka Rozparovače, jak jej známe z filmu – a nic takového v Moorově románu nenajdeme. Moore nezakrývá, že smrt těch šlapek kdesi v postranní uličce byla hnusná, bídná a nezasloužená. Neumožňuje čtenářům uniknout do pohodlného hororového klišé, naopak, ukazuje příšernou a nepřikrášlenou pravdu. To by ale samo o sobě nestačilo. V románu není důležité, kdo je vrah (to ostatně víme od první stránky), ale jak a proč se to všechno stalo. A tak čtenář stejně jako detektiv Dirk Gently v knihách Douglase Adamse neřeší jen samotný případ, ale doslova celý svět, v němž ke zločinu došlo. Viktoriánský svět se všemi jeho klady a zápory, svět úžasného technického pokroku i ponižující bídy, svět královské rodiny, zbytnělé střední třídy a tajných společností, ovšem i svět nejubožejších z ubohých v londýnském East Endu. Podobně jako Ecovo Jméno růže lze román Z pekla číst několika způsoby: jako netradiční detektivku o královském spiknutí, jako beletrizovanou literaturu faktu (a že je Moorovo řešení Rozparovačova případu přesvědčivé) či jako strhující sociologickou črtu viktoriánské společnosti. Anebo jako portrét výjimečně vzdělaného sériového vraha. Není to četba pro každého. Vstupte pouze na vlastní nebezpečí… Kniha vyšla i v limitované verzi 50 kusů s alternativní obálkou bez přebalu.... celý text
Literatura světová Komiksy Thrillery
Vydáno: 2015 , BB artOriginální název:
From Hell, 1999
více info...
Přidat komentář
Tohle je naprostý unikát. Koupil jsem to sice draze, ale součástí komiksu bylo i CD se soudtrackem k filmu. I když černobíle kreslené, utváří to perfektní tamní atmosféru. Závěrečný epilod si také zaslouží pochvalu, 100%
Zatím asi opravdu nejlepší a zdaleka tedy nejdůležitější comics, který jsem kdy četl. Alan Moore v něm testuje všechny myslitelné čtenářovy emoce, teorie o Jacku Rozparovačovi je najednou jen jedna, a je bezpochyby správná. Dodatky na konci knihy dělají z románu neuvěřitelně zábavnou studii historie Anglie, číst rozhodně vždy jednotlivý dodatek po každé jedné kapitole!
Skvělý komiks, který je zajímavý spíše obsahem než formou, i když ve světle nedávných zjištění je pravděpodobné, že skutečný vrah byl úplně někdo jiný než je zde předkládáno.
Wooow! Některé komiksy bezpochyby mají vysokou uměleckou hodnotu, ale pouze tento bych bez rozpaků postavil mezi díla nejuznávanějších literárních klasiků jako třeba Dickens, Orwell a podobní. Napínavý temný historický román o Jacku Rozparovačovi je především dílem OHROMUJÍCÍ myšlenkové komplexnosti ve finále s nečekaným téměř metafyzickým přesahem - činy Krvavého Jacka zanechávají své otisky v naší budoucnosti, ale pronikají zpětně i do nejstarší minulosti lidstva. Kdo si přečte rozsáhlé dodatky k jednotlivým kapitolám, zjistí, že každý druhý nenápadný obrázek nebo komiksová bublina má svůj hlubší důvod, historickou souvislost, atd.
Nejlepší grafický román všech dob.
Dokonalé, Moore přepsal dějiny a z komiksu se stal "Grafický román". Četl jsem to pomaličku, vychutnával jsem si to téměř 10 dní (z vysvětlivkami to ani moc rychleji nejde) a byl to opravdu silný zážitek. Moore může vzít cokoli do ruky a bude z toho pecka. A jako u toho všeho co chytne do ruky jde vidět, jak pečlivě a do hloubky se připravuje, jak moc studuje téma o kterém píše - ale u toho nezůstává a jeho neskutečný rozhled korunuje spoustou drobných i větších přesahů snad do všech žánrů a vědeckých disciplín. Těžko hledat konkurenta. Za knihu jsem dal v antiku 460kč, takže poměr cena-výkon taktéž nepřekonatelný;-)
Výborné závěrečné poznámky doporučuji číst průběžně zároveň s grafickým románem. Na konci je to vydatné a překvapujícně vyčerpávající (i úžasně kontextualizující), budete-li však tenhle hutný dodatek používat spíš jako poznámky pod čarou, dodají dílu na komplexnosti hned (a ne až po jeho dočtení). Moore v současné době (ani v žádné předchozí) holt nemá mezi komiksovými autory konkurenci, je setrvale geniální, svědomitě fundovaný i břitce vtipný. Moore rulez.
výborný film,skvělý temný komiks,jediná pro mě zajímavá temná postava Anglie-JACK ROZPAROVAČ,víc netřeba dodávat..
Jak to bylo doopravdy s Jackem Rozparovačem, to už se dnes nedozvíme, ale Moore si svůj román rozhodně ne zcela vycucal z prstu, jak dosvědčují jeho obsáhlé dodatky. Je úctyhodné, co všechno přečetl a na vlastní oči viděl, než se pustil do psaní. Výsledek je skvělý. K tomu ještě Cambellovy kresby, které dokáží navodit ponurost londýnských ulic a uliček, i když pár kreseb je jen jakýsi chaos beze smyslu. Ale je jich tam jen pár. Co mi vadilo, to bylo nepřeložení rozhovoru Aloise a Kláry Hitlerových po dokončené souloži, při níž byl počat Adolf. Německy neumím, takže jsem pochytil jen pár slov. Ale ono to nebylo pro samotný příběh zase až tak důležité. Ponechání textu v cizím jazyce mě ještě víc zarazilo ve dvojce 100 nábojů. Tam mi to ale nevadilo, protože to bylo francouzsky. Dokážu si ale představit, že tím spousta čtenářů nebyla zrovna nadšena, zvlášť když přeložit si něco z FJ se slovníkem není zrovna jednoduché.
Neuvěřitelně poutavé. Příběh z pera Alana Moorea nepostrádá zhola nic a přesto se drží všech možných dostupných faktů. Finální analýza stránky po stránce je stejně zajímavá jako příběh sám a obsahuje neskutečné množství detailů.
Tak předně jsem Z pekla vnímala spíš jako 'obyčejný' román, než jako komiks. Upřímně řečeno mě zrovna grafická stránka příliš neuchvátila. Naopak obsahově je to skutečně geniální jízda od začátku až do konce. Ty chvíle, kdy jsem nejprve nevěděla, kdo má jaké místo v příběhu vždy zmizely, skutečně je to propracováno do nejjemnějších detailů.
P.S. A ani pátá kapitola plná (pro mě) nudného monologu o zednářství mi knihu jako celek neznechutila.
Při svém pátrání Alan Moore překročil rámec podle mě nejlepšího grafického románu všech dob a udělal z něj hlubokou filozofickou sondu, které dal další rozměr. Asi nezapomenu, jak jsem se tím několik dní prokousával a kolik moc mi to dalo z takového množství aspektů. Nicméně se musím ještě vrátit k jisté drobnosti: nazývání grafických románů komiksem a naopak. Co je komiks jiného než pokleslá zábava, humorná infantilita plná věcí, co mají čtenáře rozptýlit - superhrdinové, nadpřirozeno, akce, dynamika, hlášky, hezké ženy. Ano, čtenáři z toho chtějí mít jednoduše jízdu a zábavu, jako když jdou do kina. V celé své šíři mě tohle bohužel nikdy nefascinovalo, pro svou komercializaci. Přesto jsem už odmalička považoval toto sdělovací médium za nejlepší (jelikož sám umím kreslit), ale co jsem zjistil, tak 98,7% (a to jsem ještě možná moc naivní) komiksové distribuce – to je jen průmyslová blamáž vyflusaná pro masové čtenáře a mě to upřímně nebaví a ani nezajímá. Teprve u Alana Moorea a jeho děl mam jakýsi pocit, že jsou možnosti komiksu a grafických románů využívány správně. kupříkladu Millerovo Sin City je čestnou vyjímkou, pro svoji nadsázku a nostalgickou poklonu noir žánru (a jeho Návrat Temného Rytíře umístěný často na prvním místě nejlepších grafických románů všech dob mírně nechápu) – totéž se dá nalézt i u spousty dalších děl, ale celkově se tito tvůrci dle mě až příliš vzdalují a propadají ke klasickým neduhům typickým pro komiksy. Neměl bych zapomenout zmínit třeba O'Barrovu Vránu, která je rovněž čistoskvoucí art (pokud byste to nevěděli, tak tvůrce komiksu ji dělal deset let jako autoterapii nad ztrátou dívky, kterou miloval, což se významně otisklo do celého příběhu – nezamýšlel to nikdy vydat), ačkoliv mi James coby kreslíř ne tak úplně sedl. Alan Moore je vskutku pozoruhodným zjevem. Narozdíl od běžného komiksového scénáristy se v ničem nepatlá, nesnaží se být "originální" a rozhodně to není ani žádná děvka, což bývá u tohohle zaměstnání nutností k přežití (už jen tím si zaslouží nesmrtelnost). Namísto klišé, co čtenáři chtějí se vyžívá v naturalismu, ať už násilných scén či sexuálních a anarchii, která je dle mě pro něj vším. Z pekla je společně se Strážci bezesporu jeho nejlepším dílem, rozsáhlým, propracovaným, hlubokým, lepší jak mnoho mnoho velmi nadprůměrné beletrie! Je to prostě někde úplně jinde. Sami uvidíte, pokud tomu dáte šanci. Navíc ta cena v poměru k počtu stran (na ČR teda, já platil 600kč, což je skoro koruna za stránku a to je více než slušné, uvážím li, že dnes se kolikrát platí větíš peníze za knihy a text a tady jde o výtvarnou stránku v docela velké formátu) - ani jedna z těch kč není vyhozená zbytečně... ale to je jen můj subjektivní pocit - a taky celosvětové uznání ze strany kritiků. U závěrečných kapitol lapám po dechu.
Z pekla je naprostý klenot mezi komiksy. Alan Moore a Eddie Campbell strávili pěkných pár let na jeho tvorbě a jednoznačně dokázali, proč se komiks může řadit mezi klasickou literaturu.
Na konci knihy jsou rozsáhlé dodatky k jednotlivým pasážím, které jen dokazují, kolik všechno stálo práce a kolik si o tématu Jacka Rozparovače musel A. Moore načíst. Eddie Campbell zase vše podrthl svou jedinečně ponurou kresbou, nad kterou nezbývá než smeknout.
Preciózní scénář u Moora taky již není žádnou novinkou.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno sérioví vrazi svobodní zednáři Jack Rozparovač komiksy grafické romány Whitechapel (Londýn)Autorovy další knížky
2005 | V jako Vendeta |
2005 | Watchmen: Strážci |
2003 | Z pekla |
2019 | Providence |
2008 | Ztracené dívky |
Pro mě ne až taková bomba. Líbilo se mi, jak se Moore popral s tím kdo a za jakým účelem vlastně vraždí, a to je vlastně celé. Kresba je zajímavá, muselo to stát hodně sil i práce, ale občas jsem se do toho trochu zamotával, místy nudil a ke konci si přál, aby to nebylo tak strašně mamutí. Alan Moore u mě zůstává hlavně jako člověk, který napsal V jako vendeta, což Z pekla i když hraje na moji oblíbenou hororovou notu, už nezmění.