Z příčin nikoli přirozených
P. D. James (p)
Adam Dalgliesh série
< 3. díl >
Maurice Seton byl slavným autorem detektivek – ale žádná z vražd, které vykreslila jeho představivost, se nevyrovná hrůznosti jeho vlastní smrti. Když je Setonovo tělo nalezeno na dně plující loďky, začne se mezi jeho podivnými sousedy šířit děs... Teď je na superintendantovi Dalglieshovi a jeho výstřední tetě, aby odhalili šokující pravdu o Setonově minulosti. Jenže pak nastane nečekaný obrat v podobě další vraždy...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , MottoOriginální název:
Unnatural Causes, 1967
více info...
Přidat komentář
Poměrně brzy za sebou jsem si pro přečtení vybrala další detektivku s Adamem Dalglieshem, který je mi opravdu sympatický. A nebyla jsem zklamaná, protože je to dobrá kniha, kde se klasicky vyšetřuje vražda slavného autora detektivek. Jak trefné, viďte? Hezky se mi to četlo, proto za mne pět hvězd.
Klasika - jak se mi to líbí....anglické detektivky mě baví...v půli knihy si říkám, že by snad tohle byl vrah...a ono jo...bavilo mě to.
Hned na začátku knihy dojde ke zdánlivě přirozenému úmrtí slavného autora detektivek Maurice Setona. Ovšem nějaký pachatel zde nutně být musel, protože mu byly useknuty obě ruce. Superintendent Adam Dalgliesh se ovšem nenechá oklamat výsledkem pitvy, protože nějaké podezření tady je ;-). A do případu je také silně zainteresovaná jeho teta Jane, kterou právě přijel navštívit. Dalgliesh tedy nenápadně soukromě vyšetřuje a při té příležitosti cestuje také do Londýna a brzy učiní zajímavý objev. No a potom dojde k druhému úmrtí. Tato smrt, tentokrát již zjevně vražda, dokonale zpochybní výsledek policejního vyšetřování. Adam Dalgliesh je poměrně brzy díky svému psychologickému talentu a vynalézavosti schopen odhalit pachatele. Zároveň se však zdá, že zde došlo k dokonalému zločinu - protože tomuto člověku nic nelze dokázat. Ale Dalgliesh to samozřejmě nevzdá a nakonec i s nasazením vlastního života odhalí celou pravdu...
Autorku musím pochválit za vynikající popis prostředí i jednotlivých postav a vůbec za dokonalé vykreslení atmosféry. Kromě toho zde Adam Dalgliesh řeší i svoje osobní problémy ohledně svého vztahu s Deborah ;-). Víc už ale prozrazovat nebudu, knihu hodnotím plným počtem a na další setkání s nějakou autorčinou detektivkou se budu časem zase určitě moc těšit ;-).
Vichřice, hladové moře a vesnička na konci světa. To je kulisa pro tragický příběh v němž Dalgliesh tentokrát figuruje zpočátku jen jako okrajový účastník a pozorovatel.
Když jsem knihu začala číst, blesklo mi hlavou "Agatha Christie" a "Vraždy v Midsomeru" - zdravící se sousedé, ekvipáž, jízdní kolo, sem tam nějaká bryčka, ale také jaguár nebo porsche, trhy s ovocem a zeleninou, s různými užitnými předměty, literární akce, přátelská gesta a sem tam nějaká drbna. Malé městečko plné dobroty, závisti a nepřejícnosti. Spisovatelka pracuje s vymezeným okruhem osob. Líbí se mi její literární vystižení přírody a krajiny, emocí osob. Veškeré okamžiky jsou zručně a jemně uchopeny. Ta tichost, plíživost, temnota a nutkavost, a příroda tomu jen napomáhá - zpěv ptáků, bouře, vichřice, spadlá větev, příšeří. Druhá vražda byla hnacím motorem, který nastartoval okamžik mé zvědavosti, zda jsem si tipla dobře. Skutečnému vrahovi jsem přisoudila druhé místo. Pěkné oddychové počtení, které doporučuji.
Anglická detektivní klasika. Skvělý popis prostředí a postav, rafinovaná vražda co víc si přát. Bylo to příjemné čtení.
Tak opět výborné čtení, tento příběh mě bavil ještě o kapku víc než první díl Zahalte ji tvář. Opět skvělý popis prostředí, výborně popsány charaktery osob, zajímavý zločin s ještě zajímavějším rozuzlením. Vraha jsem si tentokrát tipla správně, ale to vůbec nesnížilo zážitek ze čtení. Já se bavila.
Čteno jako součást knihy 3x Adam Dalgliesh (z knihobudky samozřejmě :D)
tak - zhrnu - rozhodně lepší, než první z výběru (Případ pro psychiatra)..více mě zaujalo prostředí mysu v odlehlé části Suffolku, moře, slatiny, vřesoviště, pár domků a malá společnost...ve které je ukryt vrah..těsné vztahy, každý vidí sousedovi až do talíře, což vytváří pěkné podhoubí pro vraždu...navíc rafinovaně maskovanou , "vylepšenou" detaily jako useknuté ruce....
vraha jsem tak úplně neodhalila, ale tušila..takové "postavy" se nevyskytnou v detektivce náhodně - žeano...odhalení proběhlo velmi dramaticky - akční scéna v domku zaplavovaném mořem - živě jsem cítila tu vodu na své kůži, pach podkroví, bouři s větrem a deštěm a tu tmu...odhalení pomocí magnetofonové pásky - takový oslí můstek, aby jen nemuseli domýšlet, jak to všchno bylo...
scéna s klubem, Lily Coombsvou a Lukerem - trochu nadbytečné ( autorce to možno přišlo taky tak, proto to zaobalila, že si to vymyslel jeden spoluviník jako "své vylepšení části příběhu")... taky bych dokázala těch pasáží vyškrtnout více, protože se detektiva trochu táhla, celkově ale uspokojivý čtenářský zážitek...
Docela slušná detektivka. Přestože nám autorka sdělí, kdo je vrah až na konci,Dalgliesh na to přijde už mnohem dřív !! A nám zůstává utajeno, jak to vypátral..Nebo jsem to špatně četla ?
Opět skvěle vymyšlený příběh, ovšem opět trochu moc rozvláčný na to, abych mu dal plný počet hvězd.
Moje druhá detektívka od téhle spisovatelky. Příběh se odehráva během několika dní a pomalu, postupně odkrýva větší-menší tajemství lidí obývajícich mys až do strhujíciho rozuzlení vrážd. Kniha se četla opravdu lehce a skvěle vtáhla do děje, ale v některých částech byla kniha až moc roztahaná.
Znovu a znovu obdivuji schopnost P.D.James popsat situaci, člověka, krajinu. Tady přímo vidím pevné anglické domky odolávající větru a dešti na pobřeží Severního moře .Všechny její knihy jsou pro mne mimo děje bravurní hlavně v úžasné schopnosti vtáhnout do prostředí a nálady. Dívala jsem se na překladatele jejích knih, protože i ten ovlivňuje konečnou podobu slov, vět.. Zjstila jsem, že jsou různí, zásluha tedy patří patří opravdu spisovatelce. Nicméně jazyk J.Z.Nováka, který překládal tuto knihu, je mi velmi sympatický.Určitě se k ní právě proto znovu vrátím.
Detektivky nejsou můj oblíbený žánr, a to jednak proto že neoplývám analytickým talentem dostatečně na to, abych mohla sama konstruovat zápletku, a druhak proto, že drtivá většina detektivek, na které jsem prozatím narazila, trpí těmi stejnými neduhy: známou a neobměňovanou dějovou konstrukcí a nezajímavými postavami. „Příčiny“ naproti tomu působí velice svěže, protože se i kvůli zasazení mezi „mistry fikce“ snaží o co nejreálnější průběh (komentáře postav, jak je snadné vyšetřování v detektivkách oproti zdejší situaci, přidávají hodně plusových bodů), postavy jsou výborně vykreslené (na čemž se podílí i to, že víc času autorka věnuje jejich vztahům a osobním problémům než jejich možnému podílu na vraždě) a ačkoli závěrečná vysvětlovací pasáž vrací knížku zpátky do tradičnějších vod, pořád svítí „Příčiny“ v klasickém detektivkovém balastu hodně daleko.
Autorovy další knížky
1986 | Třikrát Adam Dalgliesh |
1991 | Pachuť smrti |
1992 | Černá věž |
2013 | Smrt přichází do Pemberley |
2009 | Soukromá pacientka |
Klasická anglická detektivka, zajímavá, žádný krvák, oddechovka.