Z upířích archivů I.
Otto Penzler , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47873/z-upirich-archivu-i-47873.jpg
4
72
72
Z upířích archivů série
1. díl >
Antologie Z upířích archivů předkládá čtenáři desítky povídek, v nichž právě upíři vystupují v hlavní roli. Při putování za nimi navštívíme strašidelné hrady, temná zákoutí, podzemní kobky, prastará pohřebiště i jiná hrůzu nahánějící místa. Našimi průvodci v tomto ponurém labyrintu budou jak ostřílení mistři, například Bram Stoker, sir Arthur Conan Doyle, H. P. Lovecraft, Stephen King či Anne Riceová, tak i autoři méně známí, jejichž příspěvky si ale ve srovnání s jejich slavnějšími kolegy v ničem nezadají. Po přečtení knihy budeme o upírech vědět takřka vše. Příběhy plné napětí, děsu, ale i humoru nám umožní poznat tyto tvory v hávu tradičním i zcela nezvyklém. Poznáme je tak dokonale, že se dozajista budeme moci považovat za experty v tomto oboru.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2010 , PlejádaOriginální název:
The Vampire Archive, 2007
více info...
Přidat komentář
Já ji přečetla skoro na jeden zátah. Sice například povídka o kousance mě nebavila, ale všechny ostatní měly něco do sebe. Nejraději mám asi povídku pes od Lovecrafta. Temná, morbidní, nechutná, děsivá a zvrácená. Nemám slov :)
Jde o velmi rozsáhlou sbírku povídek na upírské téma, čítající celkem 41 položek. Jak píše uživatel encyklopedie, jedná se o první ucelený upírský soubor, který u nás vyšel od roku 1970, kdy se objevilo stejně zaměřené, ale rozsahem daleko menší, dnes už legendární, dílo Rej upírů. Povídky z této nové knihy jsou rozmanité a kvalitativně různorodé. Pro fanoušky upířího fenoménu, mezi které patřím i já, je povinností mít tuto kolekci ve své knihovně.
Nádherná sbírka povídek. Jde vidět jak se od sebe autoři odlišují. Každý je jiný. Každý je unikát. Doporučuji.
Kniha obsahuje několik málo geniálních povídek, ale nevyhneme se ani povídkám podivným, romantickým a také těm odpadním.
Docela objemná kniha, která se nedá přečíst za pár večerů. Je fajn si povídky pročítat mezi čtením jiných knih, aby se upíři "nenahromadili". Pak hrozí, že se vše slije v jedno a efekt zmizí. Prožila jsem hezké večery s kapkou strachu, snažila se každou povídku poctivě "prožít". Určitě přečtu i druhý svazek, ale dám si od upírů na chvíli oraz.
V knize je povídek hodně, některé mě však tolik nebavily a četly se mi hůře, ač byly třeba i krátké (ale to je zcela jistě dáno různými autory, kteří mají jiný styl psaní, či pro mě neatraktivním časovým obdobím odehrávaného děje). Ale našlo se i dost takových, které mě naopak zaujaly a četly se jedním dechem. :)
Tato kniha by neměla chybět ve sbírce milovníků upírů, tajemna či hororu. Myslím, že každý si tu najde to své :)
Povinné čtení pro milovníky upíří tematiky. Obsahuje spoustu neznámých povídek a naleznete autory, které byste nečekali
Táto zbierka poviedok patrí podľa mňa k priemeru - čo stráca na kvalite, vynahrádza kvantitou, len neviem, či to množstvo poviedok je prínosom alebo skôr nevýhodou. Úprimne, bola som rada, keď som ju dočítala, väčšina poviedok ma veľmi nezaujala, možno iba ak veľmi zvláštna, poetická Nekousanka aneb Fleur de Fur. Jediná poviedka, pri ktorej som sa večer fakt bála, bol Pes od H.P.Lovecrafta, strašná, zvrátená a naozaj desivá. Kniha je rozdelená na niekoľko tématických kolekcií, z tých sa mi najviac pozdávali klasické. Upír z Kaldensteina, hoci je zaradený inde, patrí takisto k úplnej stokerovskej klasike. Viac sa mi však páči zbierka Upíri, démoni a spol., poviedok je menej, ale sú starostlivejšie vybraté a také starosvetské, čo ja oceňujem.
Největším negativem knihy je kniha samotná, respektive její rozsah. Nacpat do jedné knihy 41 upírských povídek, to i z té nejlepší povídky na pozici číslo 30 udělá mnohem slabší, protože už, při kontinuálním čtení, bude čtenář otupělý. A to to má ještě jedno pokračování. Tedy cca 1400 stran ve dvou svazcích. Čtyřsvazkové vydání by tomu slušelo mnohem lépe, i by se to lépe četlo. Upírský žánr nepatří k mým oblíbeným a jeden z důvodů představuije právě i tato kniha - jeho zápletky, nápady a náměty jsou omezené a v dnešní době již značně vyčpělé, vycucané a vyždímané. Prakticky již nelze v něm přijít s něčím originálním. Odvážné kroky směrem k akčnímu žánru nebo tupé romantice (neb existuje i netupá upírská romantika, i ta však se již ohání nějakou tou desítkou let), byly spíše krokem zpět, respektive k horšímu. Tedy postupně: LAČNÍ PO KRVI - lehce zprofanované informace (***), UPÍŘÍ ARCHIVY - úvod hodný své knihy (****), VYPUŠTĚNÍ (**), SMUTNÝ PŘÍBĚH UPÍRA (***), PŘÍPAD ÚDAJNÉHO VAMPYRISMU (****), PÁN SÍDLA RAMPING GATE - mé první setkání s tvorbou Anne Rice, opominu-li filmové verze jejích románů, ale okamžitě musím po nějaké knize sáhnout, skvěle napsaný příběh (*****), PES - nevím, nakolik je mistrova povídka upírským příběhem, ale je to dobrý příběh (*****), NEKOUSANKA ANEB FUEUR DE FUR - ne, romantizující fantasy opravdu není žánr pro mne (**), UPÍR Z KALDENSTEINA - nudně a předvídatelně tuctová záležitost, hlavní hrdina až bolestně ignoruje všechny signály nebezpečí (**), EPIZODA Z DĚJIN KATEDRÁLY - mne samotného překvapilo, že něco od M. R. Jamese musím hodnotit tak nízce (*), MÍSTO SETKÁNÍ - úchvatné (*****), SLUŽBA - plný počet bych dal, kdyby měla povídka úplně opačný konec, byla by tak překvapivější a originálnější (****), TÝDEN V NEŽIVOTĚ (***), ČTYŘI DŘEVĚNÉ KŮLY - padesát odstínů šedého průměru (2,5*), DOKTOR PORTHOS (***), HRABĚ MAGNUS - M. R. Jamesovi upířiny prostě nešly (2,5*), PADAJÍCÍ SNÍH - (***), DRÁKULŮV HOST (****), PŘENOS (2,5*), KAMENNÝ POKOJ (***), VAMPÝR - jestli přede mnou ještě někdo řekne, že Češi horror neumí, dostane přes hubu (****), KREV (***), TAŤKA - King to s dětmi prostě umí (*****), VLKODLAK A UPÍR - konečně, konečně příběh, kde tato dvě monstra nestojí proti sobě, nikdy jsem nechápal proč a nelíbilo se mi, že tomu tak je (****), PIJ MOU KREV (****), DENNÍ KREV (***), NÁHRADNÍCI (***), STAŘÍKŮV PŘÍBĚH (***), TOUHA PO KRVI (***), VŮLE (**), MUŽI A ŽENY Z RIVERDALE (***), PŮLNOČNÍ MŠE (****), MRTVÝ PRST - tak krásně to začínalo, a tak hloupě to skončilo (*), OSTATKY (***), UPÍR (**), MARSYAS VE FLANDRÁCH (***), HORLA (****), ŽIVÍ MRTVÍ (***), MEZI MRTVÝMI (***), MUŽ Z PATRA - pokud někdo měl přijít s originálním upírským příběhem, nikdy bych nepochyboval o tom, že to dokáže právě Bradbury (*****), DRÁKULOVA ŽIDLE (***), RODIČKA - jediná povídka knihy, kterou jsem nedočetl, protože to jedna dočíst nešlo a jednak to nebylo nutné, již po prvních šesti odstavcích jsem přesně věděl, jak to bude probíhat a i teď věřím, že jsem schopen s přesností na 60-70% přesně říci, co a jak se odehrává na těch posledních deseti stránkách, které jsem nečetl, taky jediná povídka, která zaslouženě dostává (odpad), MOKŘE, PŘEMOKŘE VLNIL SE MOHUNTÝ MOŘSKÝ PROUD - příběhy vycházející z a odkazující na jiná slavná díla samozřejmě mají své kouzlo, někdy to je ale to jediné, čím zaujmou, asi to je případ i této povídky, která je ale naštěstí zajímavě napsána (2,5*).
co do obsahu autoru k tomuhle žánru určitě pozoruhodná sbírka,kvalita povídek je ale velmi kolísavá...
Zatím (společně s druhým dílem) nejlepší a nejucelenější sbírka povídek o upírech (a nejen těch, kteří se živí krví), jaká u nás vyšla. Pro upírology povinná četba.
Kniha je tvořena obsáhlou sbírkou příběhů o upírech, od jejich počátků až po současnost. Narazíte tu i na takové příběhy, které jste zaručeně nečetli. Pokud máte tuto tématiku rádi, vřele doporučuji.
Část díla
Čtyři dřevěné kůly
Denní krev
1985
Doktor Porthos
Draculův host
1914
Drákulova židle
Podle mého názoru je to velice povedená antologie hororových příběhů, která obsahuje povídky jak z pera mistrů tohoto žánru, tak méně známých autorů. Kniha s upíří tématikou je velmi obsáhlá, ale zároveň se čte sama. Nadšencům do tajemství okolo fenoménu upírů by neměla v knihovně chybět.