Z vyprávění Šahrazádiných
* antologie , Felix Tauer
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/187041/z-vypraveni-sahrazadinych-187041.jpg
4
6
6
Pohádky ze známého souboru Tisíc a jedna noc, pořízené podle egyptské redakce tohoto souboru a zahrnující ty, které nebyly dosud do češtiny přeloženy. Autorem je Felix Tauer, český orientalista, překladatel a pořadatel četných českých vydání tohoto souboru, například velkého osmidílného v Nakladatelství ČSAV v letech 1958–1963.
Přidat komentář
HTO to určitě nečetl, u Kostěje si fakt nejsem jistý. Já jsem zvládl polovinu knihy. Špatně se to čte a zajímalo by mě, zda je to dáno přístupem překladatele Tauera, dobou překladu nebo to vyplývá z originálního jazyka jako takového. Pak bych se nedivil, že řada Arabů místo vzdělávání se, se raději odpálí.
Ne, vážně. Jazyk je to děsivý (a to jsem myslel, že vrchol ukazovacích zájmen nastal až nyní na počátku 21. století) a především, ty příběhy vůbec nejsou pohádky, natož pro děti. Jsou brutální, sexistické nebo lascivní a hlavně nemají morální ponaučení. Je to lidové vyprávění o velkém štěstí nebo smůle různých postav, přičemž skoro nikdy nenesou za své činy odpovědnost, ale jsou zmítány osudem, tedy samozřejmě - On je vznešený - vedeny Bohem. Beru to jako sondu do jazyka a zcela odlišné kultury. Asi by si to měli přečíst především nekritičtí přívrženci multikulturalismu, čímž ho nijak nechci hodnotit.
Soubor pohádek, které jsou někdy zábavné, někdy méně. Celkem těžko se to četlo vzhledem k datu vydání.
Kostěj to, kolego Harry, skutečně četl :-) a dodnes má knížku v knihovně. I když, pravda, spíš tak trochu jako kuriozitu. Jinak máš ovšem Harry víceméně ve všem, co píšeš ve svém komentáři, pravdu. Skutečně to nejsou pohádky; jde spíš o dochovaný díla lidový slovesnosti a jako takový jsou patřičně zemitý a jadrný. Dětem tohle v žádném případě nedávejte :-).
Co se jazyka týče...Já mám od ranného dětství velkou náklonost k všemožným exotickým jazykovým a vyprávěcím formám, a poetická či prostá próza plynně přecházející do veršů a zase zpátky vyloženě lahodí mýmu vkusu. Dovolím si malou ukázku:
"Potom odhalily Šahrazádu (...) i stala se jakoby vrbovou větvicí anebo gazelou žíznící, hezkou půvabností, dokonalou co do vlastností, jak o ní pravil ten, kdo proslovil v jejím líčením tyto verše:
'V noci štěstí měsíci se podobá,
na bocích je kyprá, pás však úzký má,
zdá se, svém že na líci má hyacint,
oko má, jež krásou lidi poutat zná.
Nad hýžděmi vlní se jí vlasů čerň,
každý ať si pozor na hady v nich dá!
Tvary její měkké jsou, však srdce v ní,
tvrdý kámen přes svou měkkost překoná.'"