Za časů Jeho Milosti
Eyvind Johnson
Historický román z doby Karla Velikého, líčící poslední povstání podrobených Langobardů. Na osudech synů jedné langobardské rodiny se autor s vypravěčským mistrovstvím vyrovnává s problémem způsobu přežití malých národů podrobených velkým impériím a s problémem kolaborace v takové situaci. Otec a synové nenávidí krále, zúčastní se povstání, ale nakonec všichni vstupují do císařských služeb, když je povstání krutě poraženo a všichni potrestáni. Otec a jeden ze synů padnou, druhý syn se vrátí z vězení zlomený a je vděčný za to, že může žít a být tvrdý na jiné. Nejmladší a nejvíce vzdělaný se stane císařským sekretářem a píše svědectví o své době dalším pokolením. Všechny bratry spojuje nenaplněná láska k dceři langobardského vévody.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1977 , SvobodaOriginální název:
Hans nades tid, 1974
více info...
Přidat komentář
Historický román pro mne z neznámého období. Popis úžasný, rozvětvený, ale táhlý a nezáživný. Musela jsem se nutit do dočtení knihy.
Vždy ocením knížku z méně profláknutého období. Navíc mě upoutal autorův styl, nijak snadný na čtení, nicméně o to víc vám uvízne v hlavě. Vím, že ta doba byla HODNĚ tvrdá, ale ani autor se s hrdiny moc nemazal... SPOILER: Nejvíc mi ovšem v paměti utkvěl ten prst hrdinovy lásky - ble - přišlo mi to takové symbolické. Doporučuji.
Četla jsem v říjnu 2010. Podle mých poznámek:
Doba Karla Velikého - cca 770-810. Historické, asi pravdivé. S citáty těch, kdo historii zapisovali.
Tvrdá doba, málo lidí v Evropě, bohatí se znali. Ještě byli otroci. Hrady, tvrze, kláštery. Války, obsazování území, likvidace starého náboženství severu. Rodina hlavních hrdinů přišla ze severu.
Hezké, výpravné, dlouhé, ale hezky se čte.
Citát:
"Na čas člověk nemůže spoléhat, čas ubíhá."
Autorovi nelze v téhle knize upřít výbornou znalost prostředí a doby, do které nevnáší moderní myšlení, postavy jsou propracované, nijak černobílé, a mají svůj vývoj. Jen jedna věc mi chyběla, a to čtivost. Těžko jsem se vracela k rozečtenému příběhu, nedovedl mě připoutat.
Místy až poeticky zachycené osudy kmene Langobardů na pozadí vlády Karla Velikého. Věci, barvy, krajina a v ní tváře, měnící se zvuk hlasů, výkřiky, šepoty, vůně, útrapy a krása dnů i nocí, prolínání se subjektivních pocitů a oficiálních postojů hrdinů, neustálé střídání rovin románu, Autor se drží historických událostí téměř věrně, čímž potěší srdce každého historika. Nové a nové myšlenky vás napadají, když chcete zhodnotit přečtené. Oprávněně Nobelova cena.
Autorovy další knížky
1977 | Za časů Jeho Milosti |
1967 | Břehy a příboj |
1982 | Sny o růžích a ohni |
1969 | Po všechny dny života |
1935 | Čtrnáctý rok |
Od knihy jsem měl velká očekávání, která vzala rychle za své. Pro autora jsou historické události v letech 775 až 809 jen kulisami, ve kterých neskutečně zdlouhavě a rozvláčně popisuje charaktery a osudy členů lombardské rodiny Lupigiů. Jak sám autor píše, jeho hrdinové jsou smyšlení, i když se inspiroval skutečnými osobami. Vadil mi obraz Karla Velikého jako krvavého diktátora. Autor jaksi zapomněl, že v době jeho panování došlo k nebývalému rozkvětu vzdělanosti, výtvarného umění a stavitelství.
Polární noc ve Švédsku trvá asi měsíc, pro četbu románu čas asi ideální, já jsem skončil na straně 100.