Za Fidelem na Kubu
Lenka Procházková
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71689/za-fidelem-na-kubu-71689.jpg
4
11
11
Starý notýsek v hnědých kožených deskách. Stránky popsané osobitým rukopisem už jsou zažloutlé a působí jako deník. Rodina ani po autorově smrti zápisky neprohlíží, ctí soukromí pisatele. Při každém stěhování se notýsek pietně oprašuje a znovu ukládá do krabice mezi alba a dopisy. Teprve v létě roku 2010 nahlédne autorova dcera na první stránku. Když pozná, že nejde o intimní zápisky, ale o postřehy, které si její otec, spisovatel Jan Procházka, před padesáti lety zaznamenával při svém pobytu na Kubě, začte se do rukopisu. Některé pasáže, například svědecká výpověď účastníka boje v Zátoce sviní, ji uchvátí natolik, že o několik týdnů později odlétá se svou kamarádkou fotografkou do Havany. Mají jen turistické vízum, takže cesta k Fidelovi, s nímž chtějí udělat rozhovor, nebude jednoduchá. Kniha, kterou o putování Lenka Procházková napsala, je zároveň reportáží i románem o současné Kubě. Jména postav jsou sice z pochopitelných důvodů změněna, ale děje a prožitky zůstávají zachyceny tak, jak se odehrály…... celý text
Přidat komentář
Souhlasím se Zuzaa, působí to na mě, jakoby autorka slíbila knihu napsat za každou cenu, "uvařit ji z vody", i když v podstatě je to o ničem, a to nemluvím o tom, že hrdinky skoro pořád jen řeší, jak se opít. Možná proto působí celá kniha trapně až přehnaně, i když jsou tam i zajímavé momenty.
Čtení mě hodně bavilo, pohodička.. a šaty "fidelky" ty mi utkvěly v paměti, pocity jako Zuzaa jsem rozhodně z knížky neměla..
Rozporuplné dojmy. Chvilku mě "Za Fidelem na Kubu" bavilo hodně, chvilku jsem si říkala, že by to bylo ucházející jako nějaký cestovatelský blog na netu, ale jako kniha se mi to zdá přehnané. Podobnou cestu zažijí spousty lidí, i já jsem takovýto výlet a Kubu podnikla před rokem a neměla jsem tendenci o tom napsat knihu. Navíc hlavní hrdinky, jsou někdy opravdu marné, když před nastoupením do letadla zazmatkují s pasem, pak ztratí mobil, pak hodinky... říkám si, že bych se raději styděla, než o tom psala knížku. Navíc ta naivní snaha mluvit s Fidelem.. Někdy je to zase milé, slunné povídání, o příjemné cestě, doplněné velmi vtipnými poznámkami. Pointou knihy je, že je lepší cestovat, než o cestách ostatních jen číst.
Výborná kniha, něco mezi reportáží, cestopisem, průvodcem. Přesně charakteristika, která by mě odradila, ale jsem ráda, že jsem se odradit nedala,protože mě to moc bavilo.
Štítky knihy
Kuba cestování cestopisy české cestopisy
Autorovy další knížky
| 2000 |  Beránek |
| 1991 | Oční kapky |
| 1992 | Smolná kniha |
| 1995 |  Růžová dáma |
| 1991 | Přijeď ochutnat |
Poměrně nekvalitně popsaný ničím nezajímavý výlet na Cubu a trošku patetická snaha kontaktovat Fidela. Není to sice taková katastrofa jako Adam Lelek v projektu České televize, ale stejně je za tím cítit snaha o vrácení prostředků z nákladné dovolené prodejem knížky, pro kterou není dost podkladů. Kdo chce vědět něco o cestování po Cubě (nebo spíš o tom, jak vypadalo před současným uvolňováním režimu), ať se raději podívá na cestovatelské blogy na internetu. Kdo si chce přečíst zajímavý cestopis, doporučuji hledat mezi jinými autory.