Za humny nejsou lvi
Milena Holcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60412/bmid_za-humny-nejsou-lvi-Pce-60412.jpg
4
45
45
Eseje o cestách napříč kontinenty, náboženstvím a kulturou. Autorka v knize glosuje své zážitky a zkušenosti z cest. Atmosféra místa, lidé a jejich způsob života pro ni nejsou turistickou atrakcí, ale výzvou k proniknutí za „zeď“ zvyků, tradic i jednotlivých lidských osudů z různých koutů současného světa. Hledá paralely v podobném chování lidí různých kultur a s nadhledem srovnává „cizí“ svět s tradičním západoevropským pojetím výchovy, rodiny, práce a společnosti vůbec. Jednotlivé eseje se zabývají tématy: víra, autorita, demokracie, rodina a výchova, svoboda, jinakost, civilizace a civilizovanost.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Občas si půjčím knihu, o které vážně nic nevím, ale něčím mě na první pohled zaujme. Todle byl trochu úkrok stranou. Paní se snaží popsat stylem "všude jsem byla a všechno znám" jejích x cestovních zážitků z čehož v konečném důsledku vzniká jen mix nějakých náhodných plků o několika kulturních zvycích..., todle se hodí maximálně tak do statusu na facebook nebo maximálně blog. Uf, "cestopisné knihy" se píšou prostě jinak, a o takovýchto názorech lze mluvit jen s kamarádkou u kafíčka... Stačilo by to. Paní se prostě na 200 stránkách snaží popsat povrchně asi 100 problémů, které jsou v roce 2020 už mnohem závažnější (kniha z roku 2003). Chvíli plácat o Talibanu, chvíli o lenosti a nudě, chvíli o situaci ve Rwandě nedává bez dalších souvislostí moc smysl. Možná jsem moc kritická, ale nechápu tolik pozitivního hodnocení.
Kniha plná myšlenek, za kterými je spousta zkušeností a cestovatelských zážitků. Nutí k přemýšlení a zároveň je vtipná.
Skvělá kniha, moje nejoblíbenější od této autorky. Je nabitá mnoha zajímavými postřehy a velkou moudrostí. Jen tu obálku by si zasloužila hezčí.
Spousta chytrých postřehů a závěrů zkušené cestovatelky, která se umí dívat a provádět syntézu zjištěného. Paní Holcová díky této knize v mých očích značně stoupla. Příběh, na který si často vzpomenu - o africké ženě, s níž si autorka chtěla vyměnit šaty. Ačkoli se Afričanka moc neumývala, autorka si šaty přesto oblékla. Afričanka si na sebe její šaty vzít odmítla, protože se jich štítila (přestože byly čisté). :-)
Tato kniha mě moc příjemně překvapila.Skvěle napsané postřehy i moudra,nahlížení pod pokličku různých národů i náboženstev.Opravdu člověk je donucen se zamyslet nakonec i sám nad sebou.
Tahle kniha mě změnila. Tím nadhledem, tolerancí, jinakostí... Je moc pravdivá, prolog skvěle napsaný!
Pro mě má tato knížka velikou hodnotu. Autorka zde na základě svých cest a pozorování porovnává vztahy ve společnosti, tradice a mentalitu různých národů. Navíc toto podává velmi příjemnou formou a s nadhledem vlastním ženě, jež zcestovala celý svět.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Babky na divoko |
| 1995 |  Nech tu děti a zmiz |
| 2010 | Romance na tři doby |
| 2014 | Láska v moll |
| 1999 | Orinokem k přechodu |
Cestopis z toho výborného autorčina úhlu, na který jsem se moc těšila, a těch situací a různých lidských nátur je tu opět spousta. Ale přišlo mi to často takové celé povýšené: Nebojte, ovečky, jsem tu a všechno vám vysvětlím.
Radši bez dalších odboček dočtu trilogii Lidi (1.díl mi přišel takový milejší, tam mám pocit, že jsme všechny národy na jedné lodi.)