Za Idou
Ricardo Piglia
Jak daleko můžeme zajít, abychom skryli pravdu o sobě samých a odhalili tajemství druhých? V polovině devadesátých let opouští spisovatel Emilio Renzi svůj neuspořádaný život v Argentině a přijímá pozici hostujícího profesora na prestižní univerzitě v New Jersey. Zde se sblíží se svou kolegyní, inteligentní a přitažlivou Idou Brownovou. Jejich utajovaný vztah však nepředvídatelně ukončí zdánlivě nešťastná náhoda, při níž Ida zemře. Policie začne Idinu smrt vyšetřovat, ale když je případ později uzavřen jako nehoda, Emilio se rozhodne vzít pátrání do vlastních rukou. Jeho pozornost brzy upoutají zprávy o útocích na univerzitní profesory po celých Spojených státech. Čím hlouběji se Emilio noří do Idiny minulosti, tím naléhavěji touží zjistit pravdu: Byla její smrt součástí nějakého plánu? A pokud ano, byla Ida pouhou obětí, nebo také spolupachatelkou? Ricardo Piglia ve svém posledním díle mistrně propojuje mnohovrstevnatý román plný literárních odkazů s detektivním příběhem.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
El camino de Ida, 2013
více info...
Přidat komentář
Skvělý román a mix mnoha stylů. Je to jak univerzitní román, detektivka, tak literární studie. Taky je to tak trochu politický traktát. Zápletka je skvělá a bavilo mě to prolínání literárních úvah s tou detektivní linií. Doporučuji.
Tento román jsem nakonec opouštěla poněkud rozpačitá a opět se mi potvrdilo, že ne vždy se vyplatí mít od knih určitá očekávání, protože ne vždy bývají naplněna. A ne vždy je na vině kniha samotná. A toto byl podle mne ten případ, kdy mi kniha nedala to, co jsem chtěla, ale můžu si za to sama svými zkreslenými představami, o čem ten příběh bude.
Kniha zprvu působí jako milostný román s krimi zápletkou, kdy se hlavní hrdina zajímá o vypátrání příčiny úmrtí své kolegyně a milenky (a tak i anotace na mne působila, že to půjde tímto směrem a bude to mít nádech kriminálního/thrillerového románu). Jenže pak se z knihy stává do jisté míry intelektuální záležitost s politicko-filozofickým podtextem a vydává se tak úplně jiným směrem, než jsem čekala.
Určitě nechci tvrdit, že je to špatně - rozhodně není. Autor to psal dozajista s nějakým záměrem a není jeho chybou, že jsem měla (očividně!) mylná očekávání a že jsem se občas v obsahu zamotala ve snaze pochopit, co se mi autor snaží sdělit. Objektivně řečeno musím autorovi smeknout pomyslný klobouk, protože z témat, která tu vyplouvají na povrch, a z toho, jak to autor zpracoval, je patrné, že je autor vzdělaný člověk a má široký rozhled v řadě témat (literatura, politika, filozofie, prostředí akademického světa). A jeho vzdělání odpovídá i vytříbený styl, kterým knihu píše.
Jedná se o trochu rozvláčnější vyprávění, které se mi povětšinu četlo velmi dobře, ale obsahově jsem se s knihou nakonec nepotkala tak, jak jsem myslela. Což ale přičítám spíš na vrub sobě, ne autorovi.
Výsledkem je tak za mne průměrné hodnocení, ale určitě tím nechci naznačit, že by to byla špatné dílo. Jen mně osobně to obsahově jako čtenářku jaksi minulo, nic víc.
Knížka těžká svým obsahem a stylem. Pro mne příliš mnoho odboček, popisů i nesouvisejících epizod. Mám ráda odkazy na literaturu, ale i těch tady bylo nadmíru a dobré dvě třetiny jsem neznala. Děj byl zajímavý a aktuelní kdysi i teď.