Za katrem: Historky, co utekly z basy
Kateřina Míková
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542462/bmid_za-katrem-historky-co-utekly-z-basy.jpg
4
58
58
O vězení trochu jinak. Skutečné historky vychovatelky v mužské věznici. „Rosteš pro kriminál,“ slyšel během dospívání asi skoro každý. Já jsem do něj nakonec vážně dorostla a svůj pobyt za katrem jsem si opravdu užila. Jaké to je pracovat ve věznici s ostrahou pro odsouzené muže? Jak se člověku komunikuje se zloději, násilníky nebo vrahy? Pojďte nahlédnout do světa za mřížemi, který je o tolik jiný než ten „normální“, a přesto plný humoru. Zážitky a rozhovory s odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody i jejich dopisy vám nabídnou jedinečnou sondu do životů našich vězňů.... celý text
Přidat komentář
Psané s lehkostí a humorem. Zajímavý pohled na práci ve věznici, přesto jsem asi čekala něco víc.
Souhlasím s tím že kniha je spíš jako pročítat blog než odbornou publikaci nebo osobní biografii. Líbilo se mi ale že autorka pojala vězeňství prakticky a zkrátka jednoduše. V knize je spoustu sarkasmu, drzých připomínek a mnoho vtipných historek a hlášek. Jsem si jistá že být s ženou ve vězeňství vyžaduje určitý typ charakteru a ten pokud nemá člověk v krvi tak dojde k vyhoření tudíž obdivuji autorčinu praxi.
jsem přesvědčen, že takovéhle psaní má zůstat na blogu, literárně je to na úrovni školní slohovky, ale jako oddechovka budiž, aspoň si člověk uvědomí, jak tvrdý chleba mají zaměstnanci vězeňské či justiční služby, autorka má můj maximální respekt, být každodenně v přímém kontaktu s vězni musí být extrémně psychicky náročné, působí na mne jako odolná, poctivá a zároveň empatická osobnost
Tak po přečtení této knihy mám chuť dát výpověď a jít pracovat do věznice. Autorka pracovala jako vychovatelka v mužské věznici a svůj příběh sepsala a to velice čtivým způsobem. Kniha mě bavila od začátku do konce, sama autorka je krásným způsobem sarkastická a to já mám ráda. Navíc opravdu pěkně vysvětluje jak to za katrem chodí. Příběh je doplněn o skutečné historky a pěkné ilustrace.
Za výtisk děkuji nakladatelství Albatros
Super sonda do českého vězeňství....
Dlouho jsem se tak u knihy nezasmála...děkuji p.Míková
Než jsem došla na poslední stránku e-knihy, abych si ji mohla přidat do přečtených, trvalo to asi měsíc. Nenechte se ale zmást tím, že by mě kniha nebavila nebo nudila, právě naopak! Mám pocit, že jsem ji ve skutečnosti stihla přečíst minimálně 3×. Pořád jsem se vracela k perfektně vysvětleným údajům o věznicích, zaměstnancích a fungování celého vězeňského systému, abych tomuto pro mě absolutně neznámému prostředí porozuměla. Když jsem se dostala k nějaké historce, ochotně jsem ji četla všem okolo, kdo měl chuť mě poslouchat, protože nic z toho vám jen tak někdo vyprávět nebude. Styl, kterým je celá kniha napsaná, mi sedl jak p*del na hrnec. Ostatně o autorce můžu říct to samé - moje krevní skupina. Skloubit vlastnost „umět něco vážného podat“ s humorem „vždyť vlastně o nic nejde“ je prostě geniální a ne vždy se to spolu takhle potká. K této knize se velmi ráda vrátím - snad jen ze své zvědavosti, protože opakování je matka moudrosti, a ne z nutnosti se na pobyt připravit.... :D
Jednou, když jsem byla na návštěvě ve vězení, tak mě jeden sympaťák v uniformě intenzivně přemlouval ať se stanu bachařkou. Naštěstí se mu to nepovedlo, za což jsem moc ráda a po přečtení této knihy ještě raději. Ale naopak s radostí a se zvědavostí jsem si přečetla zkušenosti druhých. Kniha je plná divokých zážitků, sarkasmu a černého humoru. Navzdory tématu napsáno s lehkostí a se stejnou lehkostí rychle přečteno.
„Slovy klasika bych svoje pracovní dny shrnula tak, že na téhle práci člověka nejvíc baví ta rozmanitost. Každý den ho totiž vytočí někdo jiný."
Skutečné historky a o tom, jaké to vlastně je, pracovat ve vězení. S touto knihou přichází Káťa a i její IG profil @za_katrem. Autorka nás zajímavou formou seznamuje s náplní práce vězeňského vychovatele, ale i s některými více či méně vtipnými zážitky z vězení.
Kniha to není nikterak obsáhlá a zvládnete ji poměrně rychle. Navíc, je neuvěřitelně čtivá! Autorčin smysl pro humor a sarkasmus je napříč celou knihou. Její pohotové reakce byly pro mě pohlazením, protože mi takové chování prostě sedí. No a i samotné hlášky některých odsouzených vás jistě pobaví.
Knihu bych mohla rozhodně doporučit! Zasmála jsem se a něco se i dozvěděla. V knize jsou navíc naprosto úžasné ilustrace.
Když mě Katka Miková oslovila, abych si přečetla její knihu Za katrem, nadšeně jsem souhlasila. Její insta profil @za_katrem mě moc baví, ale musím přiznat, že jsem nevěděla, co od knihy úplně čekat.
Teď, po přečtení knihy jsem nadšená tak, jak jsem nadšeně souhlasila.
Autorka Katka Miková čtenáře vtáhne do života v mužské věznici s ostrahou.
Jak se vlastně stanete zaměstnancem ve věznici? Jaký je váš normální (ale i nenormální) pracovní den? A co kolegové v uniformách? (Tahle kapitola mě bavila hodně - prostě chlap v uniformě je…no si přečtete).
Asi jsem nečekala kolik sarkasmu a humoru se v této knize sejde. Ale jak sama Katka říká, bez těchto vlastností (sobě vlastních) by tu práci vlastně dělat nemohla.
Hodně jsem se smála a hodně koukala .
Knihu rozhodně doporučuji a dávám 5/5 hlavně za to, že jsem si u četby knihy fakt prodloužila život
Na knížku jsem narazila na sociálních sítích a musím přiznat, že mě bavila od začátku až do konce, líbil se mi autorčin styl psaní a humor. Téma vězeňství mě zajímá a tak si o něm ráda přečtu každou knížku. Tahle byla zase pojata trochu jinak, od počátku, jak se u autorky v rodině práce ve vězeňství dědí, jak probíhal přijímací pohovor, vstupní školení, až po to, jak vypadá běžný pracovní den vychovatelky ve vězení, jak vypadá den vězněných. Něco pro mě nové nebylo, ale nějaké zajímavosti jsem se dozvěděla. Určitě doporučuji! 5*
Velmi příjemná kniha, humor autorky je mi velmi blízký. Jednu hvězdičku strhávám za zbytečnou stručnost. Snesla bych kdyby kniha byla delší a detailnější.
Za katrem je kniha, která vám přiblíží jak to asi chodí přibližně ve vězení. Samozřejmě je to jen pár ukázek povídání a liší se to, protože v každé věznici je to o lidech. A to jak o lidech, kteří se o vězně starají, tak o vězněných. Nejde proto přesně nalinkovat, co který den přinese.
Začátek byl takový nudnější. Vypráví o rozhodnutí a cestě k vychovatelství ve věznici. Přibližně za třetinou už se mi kniha četla na pohodu. Asi jsem si i zvykla na styl autorky nebo na prostředí, o kterém píše.
Byla jsem překvapená, že mě kniha nepřekvapila. :) Totiž tak nějak mi to přišlo vše pravděpodobné. A z vyprávění bylo cítit, že si vším Katka prošla. Mužské chování kolegů k ní, chovanců, ostatních zaměstnanců. Ani to, že se ženy zamilují do vězňů. Odjakživa ženy přitahují “Bad Boy. Ukázka i knih, erotických, romantických takových je.
Práce to musela být zajímavá, pestrá a hlavně zocelující pro život. Já bych si ji nevybrala, ale bylo poučné si o tom přečíst. Líbilo se mi, jak psala, že se pracovní profese dědí. U nich v rodině už děda, mamka, táta, znovu Katka…to sedí :).
Kniha pojednává snad skoro o všem, jak to chodí ve věznici, co je náplní práce, co dělají přes celý den vězněný a na co mají právo. Na konci je slovníček pojmů, se kterými se setkáte jen za katrem a co znamenají. Úsměvné situace tam jsou, ale já čekala podle ukázek na sociálních sítích asi že se budu bavit malinko víc.
Jak já zbožňuju biografie o lidech se zajímavým povoláním! Jsem spíše zvyklá číst memoáry ze zdravotnického prostředí, ale tato kniha si mě získala během prvních pár stránek.
Autorka má tak lidský a zábavný způsob psaní, že si Vás získá během prvních pár stránek. Já se dozvěděla tolik zajímavých věcí, že jsem jistá, že tuhle knihu budu následujících pár měsíců doporučovat všude!
Jaký denní režim mají vězni? Jak vypadá každodenní život vychovatelky v mužské věznici? Co se stane, když vězně začne bolet zub? A co když se chce vidět s rodinou nebo jim chce zavolat? Jak to mají se stravou těhotné ženy? Tohle všechno se v knize dozvíte a mnohem víc!
Mě neskutečně pobavila sekce, ve které autorka citovala vězeňské dopisy. Především jsem se opravdu nahlas smála při tomto: „bráchovi už nemusím psát, že ho pozdravuješ. Stačí, když se vykloním z okna a zařvu na něj. Už ho taky dostali, svině!“ To jsem se fakt musela nahlas zasmát. Prostě pecka.
V knize samozřejmě nejsou jen vtipné pasáže, z některých popisů mě trochu mrazilo.
Každopádně, pokud si chcete přečíst fakt zajímavou knížku, která Vás nejenom obohatí, ale i pobaví, tak „Za katrem“ je jasná volba!
Já knížku 100 % zařadím mezi nejlepší přečtené tohoto roku!
Pojďte se podívat do vězení! Autorka pracovala jako vychovatelka v mužské věznici a vezme nás s sebou do práce. Ukáže nám, jak to tam chodí, jaký mají vězni denní režim. Čekají nás i zážitky, rozhovory a dopisy odsouzených.
Od prvních řádků mi bylo jasné, že mám v rukou fajn čtení. Už jen díky tomu, jak autorka píše, mi je neskutečně sympatická. Dokážu si představit, že bych s ní zašla někdy na kafe, aby mi mohla povědět ještě o dalších svých zážitcích.
Celá kniha je psána s lehkostí, nadhledem, a hlavně s vtipem. Je znát, jak autorka moc dobře zná to, o čem píše. Navíc celou dobu promlouvá ke čtenáři a díky tomu vás to celé vtáhne a pohltí.
Čekají vás i ilustrace, které skvěle doplňují konkrétní historky. A dočtete se třeba i to, co si s sebou zabalit do vězení, takže vás už v životě jen tak něco nepřekvapí :-D
Jelikož jsem měla od knihy určitá očekávání (a to je u mě vždycky špatně ), myslela jsem si, že tu bude více zážitků s vězni a méně povídání o vězení celkově. Nakonec mi to však vůbec nevadilo, protože je knížka i takhle dobře vyvážená a autorka nám přináší od všeho tak akorát.
Pokud se chcete pobavit, ale i dozvědět nové věci, tuhle knihu si rozhodně přečtěte.
Katka nám v knize přibližuje, jaké to je být vychovatelkou lidí, kteří jsou odsouzeni za méně vážné i velice vážné zločiny. Předpisy a nařízení, které se nesmí porušit. Líčí nám běžný denní režim vězňů i to, jak zkouší kdejaké kličky k různým úlevám či výhodám. Vězni jsou opravdu vynalézaví. Vše je popsáno autorčiným smyslem pro humor, takže některé zážitky vás opravdu pobaví a rozesmějí. Některé spíš naštvou, když zjistíte, že vězni vlastně nemusí nic a mají de facto celý den pohodu. Do práce je totiž nikdo nenutí...když nechtějí, tak nechtějí. Kafíčka, cigárka, telka večer a osm hodin spánku. Nedivím se, že máme věznice narvané, když zde vládne tak volný režim…
Kniha se mi moc líbila. Je psané lehce a svižně. Není vyloženě odborná, ale najdeme v ní spíš výrazy, které jsou ve věznici odsouzenými používané a Katka na konec knihy dala i takový menší slovníček výrazů, s kterými se zde můžete setkat. A taky návod na to, co vše si vzít s sebou do věznice a co očekávat v prvních dnech výkonu trestu. Protože, co kdyby…
Kdo byste si rád přečetl něco o vězeňském prostředí, tak vám Katčinu knihu doporučuji.
"Občas se vás někdo zeptá, jak provést dokonalý zločin. Tak prosím vás - jak to mám asi vědět? Vždyť já pracuju jenom s těmi, které chytili, takže to zase tak skvěle vymyšlené neměli."
Katka se na několik let rozhodla stát vězeňskou vychovatelkou. Jak taková "výchova" vězňů probíhá se můžete dozvědět v nové knize ZA KATREM. Z celé knihy mě nejvíce nadchly dvě věci. První zdánlivá drobnost, ale za mě gró bezpečnosti - nikde neukazovat děti, neříkat jejich jména, nemít svoje jména na zvonku apod. Tahle práce není prdel. Druhá a za to tleskám - kapitola věnovaná ženám, které "loví" vězně. Ať už s touhou je napravit, otestovat jací jsou, či ze zoufalství. Přijde mi to jako odporná choroba, šířící se společností.
"Hlavním úkolem při práci s odsouzenými by měla být jejích resocializace. Jak byste ale měli resocializovat někoho, kdo technicky vzato nebyl nikdy pořádně socializovaný, to vám vlastně nikdo neporadí."
Některé informace byly moc zajímavé, například fakt, že se Katce nejlépe pracovalo s vrahy. Proč? Jsou tam na dlouhou dobu a většina chápe, jak je nutné udržovat s personálem dobré vztahy. Na konci je také parádní slovníček pojmů a co cením, je DIY návod kdyby vás zabásli. Vytiskla jsem si jej jako příručku, jeden nikdy neví, přeci jen už jsem vdaná přes 13 let.
"Vážně je až zarážející, jak velké množství odsouzených udržuje čilé korespondenční vztahy se ženami, které je ve skutečnosti nikdy neviděly. Někteří i s několika takovými ženami současně. Přiznám se, že jsem byla několikrát v pokušení vyměnit dopisy v obálkách, když se odsouzený rozhodl v jeden den poslat dopis všem svým láskám."
První třetina knihy mě příliš nebavila, je to cesta Katky k dráze vychovatelky. Celá kniha je tak trochu skákání sem tam. Ze vzpomínek do vysvětlování pojmů, různá neohraničená časová období. Nelogické střídání přítomného a minulého času. Navíc se zde prolíná spisovný a nespisovný jazyk a mně to zkroutilo palce na nohou - číst v jednom odstavci slova jako bobánci, strážanda, baba a kousek dál - jejíž, jejž apod. No nebudu lhát, palce se vrací do normálu jen pomalu.
Jde o zajímavý námět, kriminální živly vždycky lidi budou přitahovat, ale nebýt toho, jak by asi kniha vypadala? Můj subjektivní pocit - občas jsem měla dojem, že autorka zesměšňuje ostatní lidi, aby vypadala lépe. Některé historky byly tak trochu jako z Kameňáku a spíše než jako osobní zážitek mi to přišlo jako staré vtipy. Ale nebyla jsem u toho a kdo jsem, abych soudila.
Katka se dostala na pozici, na níž se naprostá z nás nikdy nedostane a byl to rozhodně zajímavý vhled do „odpadu“ společnosti. Moc děkuji za poskytnutí knihy a ačkoliv hodnotím 2,5/5, kniha je zajímavá a doporučuji přečíst si ji. Na závěr - kniha obsahuje jednoduché ilustrace, co knize sedly jako prdel na hrnec. Jen je mrzutá jedna věc - autorka ilustrací není vůbec v knize uvedena.
Sleduji profil na IG (@za_katrem) a maličko jsem se bála, aby Katka (autorka knihy a majitelka účtu) přinesla v knize něco, co na profilu nemá. BUĎTE BEZ OBAV. Kniha je nadupaná historkami, které se na profilu neobjevily. Rovněž více popisuje Katčinu práci a jen okrajově poskytuje nějaké základní informace, abychom byli v obraze - toho je pak více na IG.
Za mne tedy naprostá spokojenost. Miluju Katčin humor, byly to velice mile chvilky nad příjemným vyprávěním. Jako bonus beru dostatek "stíracích hlášek", protože ty se v dnešní chlípné době vždy hodí. Oceňuji zvolený slovník- autorka si na nic nehrála a člověk to cítil. Moc příjemná kniha, vhodná jako dárek komukoliv, kdo zrovna nechyběl ve frontě, když se rozdával humor.
Čím začít? Nepřemýšlela jsem dopředu nad tím, jak bude tato knížka uchopená. Říkala jsem si, že se nechám překvapit. A taky že se stalo!
Katka Míková je nejen zakladatelkou Ig účtu Za katrem, ale také bývalou vězeňskou vychovatelkou, manželkou, mámou a učitelkou. Její humor je všem, kdo ji sledují, blízký. A musím říct, že ho se spisovatelskou noblesou převedla i do své knihy. A tím se přemosťuji k důležitému sdělení, že autorka je nejen vše výše zmíněné, ale i spisovatelka. :)
Knížka je členěna do několika oddílů. Každý z nich je označen tak, aby čtenář věděl, kde se zrovna nachází. Znáte to… Za katrem, před katrem, uvnitř katru. :) Dále v knížce najdete slovníček pojmů a vysvětlivky. Také parádní rozloučení se čtenáři.
Oblíbila jsem si všechny části. Především historky ze ,,zakatru byly naprosto top. Dcera se mě vždy ptala, čemu se směju a já jí to přečetla, ale její dětská hlavička to ještě nepobírala, ale smála se alespoň mému úsměvu.
Kdybych měla knížce něco vytknout,haaa. Teď se autorka asi pozastaví. :) Tak je to její délka! Proboha já jsem obracela strany sem a tam, ale pokračování nikde. No přijde mi to jako vrchol. Nevím, zda by si za takový prohřešek nezasloužila sednout za katr. :)
Oblíbené věty z knihy:
Protože dokud člověk nepřevezme zodpovědnost za svůj život, nemůže na něm nic zásadního změnit.
Sice se říká, že když spolu dvě a více žen tráví hodně času, sladí se jim menstruační cykly, u smíšených skupin si tím už ale tak jistá nejsem.
Za katrem: Historky, co utekly z basy
Knížka se mi moc líbila a autorka má skvělý smysl pro humor.