Za pět hodin uvidím Ježíše
Jacques Fesch
Podtitul: deník z vězení. "Za pět hodin uvidím Ježíše." Těmito slovy končí deník Jacquesa Fesche, který byl odsouzen k trestu smrti a sťat gilotinou v roce 1957 ve věku 27 let. Dva měsíce před výkonem rozsudku začíná ve vězeňské cele psát Deník, věnovaný své dceři Véronique, která měla v té době šest let. Ví, k čemu je odsouzen. Zapisuje každodenní život člověka, který den za dnem očekává svůj neodvratně blížící se poslední východ slunce, ale také své setkání s Bohem tváří v tvář. Bezprostřední blízkost vlastní smrti dává Jacquesovým slovům strhující pravdivost. Uběhla léta a ti, jimž diskrétnost ukládala doposud mlčet, hovoří ochotněji... Páté doplněné a přehledně uspořádané francouzské vydání, z něhož byl pořízen český překlad, dává slovo těm novým svědkům, kteří jsou více či méně zaintersováni na této bolestné a tragické události. Jejich svědectví, hluboce respektující tajemství srdcí a rodin, dokreslují Jacquesovu osobnost a jeho ohromující konverzi (obrácení). Je to kniha, která se dotkne mnoha mladých... i starších.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 1997 , ZvonOriginální název:
Dans 5 heures je verrai Jésus. Journal de prison, 1996
více info...
Přidat komentář
Nečekala jsem, že mě to tolik osloví! Asi to ani není spoiler, když napíšu, že se jedná o vězeňský deník z posledních dvou měsíců života Jacques'a Fesch, který byl odsouzen za neúmyslné zabití policisty a loupežné přepadení na smrt gilotinou. Kniha je emočně hodně náročná, styl poměrně řízný, obsahově je to opravdu duchovní literatura, protože Jacques našel ve vězení vztah ke Kristu a poslední týdny a hodiny svého života s ním prožívá intenzivní vztah. Kniha bude bavit buď lidi věřící nebo též zájemce o psychologii, protože myšlenky odsouzeného na smrt jsou něčím, co se nedá nasimulovat, pokud člověk sám v té situaci není. Jinak krutost francouzské justice byla pro mne zarážející, protože poprava proběhla až v roce 1957 (tedy na prahu 3. tisíciletí...). Žádná projevená lítost ani svědectví mnoha vlivných osobností na obhajobu Fesche nepomohla ke zmírnění trestu. Ještě doplním, že Feschovo obrácení nebyla žádná sentimentální selanka psychicky zhrouceného ubožáka, ale velmi vědomě učiněný akt přilnutí k Bohu a dosti náročná očistná cesta ke smíření a naději. Mohu doporučit!