Za prokletými zdmi
Lauren Blackwood
Po čem srdce nejvíc touží, to prokletý dům zničí… Andromeda se živí jako debtera — potulná představitelka církve, která provádí exorcismy a bílou magií pomáhá očistit domy a místa od Zlého oka. Když ji mladý dědic Magnus Rochester na podobnou činnost najme, bere to Andromeda jako další rutinní úkol. Avšak poté co do nevlídného sídla uprostřed pouště dorazí, rychle si uvědomí, jak moc se mýlila. Tentokrát čelí děsivému soupeři, na kterého její schopnosti rozhodně nestačí — a rozum jí velí, aby odtud co nejrychleji zmizela. Jenže mezitím už mezi ní a Magnusem vzniklo silné pouto. Nemůže ho opustit, i když si uvědomuje, že jí zdaleka neříká celou pravdu. A zlo za prokletými zdmi domu nebezpečně narůstá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , HostOriginální název:
Within These Wicked Walls, 2021
více info...
Přidat komentář
Tento titul je nejen v recenzích, ale také na přebalu, srovnáván s Mexickou gotikou. Právě tu jsem nedávno také četla a shodných bodů vidím jen po málu. Děsivý dům a přízrak jsou jediná spojnice mezi těmito příběhy. "Za prokletými zdmi" je každopádně o chlup lepší než "Mexická gotika".
Děj je poměrně svižný, ale až příliš se odchyluje od slibovaného příběhu. Očištění domu, jež mělo být středobodem všeho dění, probíhá jen sporadicky. Nejen anotace, ale také samotná autorka se o to v příběhu opakovaně opírá. Ale skutek? Utek! Doslova. Andromeda dům téměř neočisťuje, naopak se velmi detailně věnuje své sociální pozici.
Postavy by mohli být zajímavé, kdyby dostali více prostoru. Lhala bych, kdybych netvrdila, že jsou všechny kompletně protivné. Je těžké jim porozumět. Andromeda se stále dokola hrabe v minulosti a častuje nás stejnými poznámkami stále dokola. Magnus je ufňukané princátko bez špetky charakteru. Jak takové dvojici chcete fandit? To opravdu nejde. Jen ať je dům sežere! Bohužel to nezachránili ani vedlejší postavy, do kterých autorka vdechla charakter studeného domu. Na vřelost, duchaplnost a sympatie tady nenarazíte.
Na celém příběhu mě oslovil pouze samotný svět a onen děsivý dům, který potřeboval očistit. Námět s čištěním domů byl zajímavý a mrzí mě, že se schoval ze spoustou zbytečného tokání a velmi zvláštní romantickou linkou, která je doslova bizardní.
Rozhodně lepší než Mexická gotika, ale za mě stále spíše průměr.
Hodnocení: 2,5/5
Za mě hrozné zklamání. Hlavní postavy nesympatické a tak strašně otravné, že mě to až fyzicky bolelo to číst.
Číst tuto knihu jsem začala ve chvíli, kdy jsem vlastně ani nevěděla, co od toho očekávat. Až při čtení se ke mně dostaly informace, že jde o gotický román připodobňovaný k Mexické gotice, kterou jsem také četla. Pokud tyto dvě gotické záležitosti srovnám, tak tato se mi líbila o chlup víc. Byla čtivější, míň divnější takovým tím stylem, že se člověk v ději orientoval, a možná jsem tam měla i větší vazbu k té hlavní hrdince. Celkově to za mě byla skvělá jednohubka na jeden až dva večery, napsaná příjemným čtivým stylem. Bylo to něco mezi pohádkou, strašidelným příběhem a young adult románem. Pokud se chcete vydat do prostředí prokletého strašidelného domu plného divných jevů, které je doplněné o HOOODNĚ romantiky, tak toto je určitě něco, po čem můžete sáhnout.
Tak nějak nemastné neslané, ze začátku jsem si říkala, že atmosféra má něco do sebe, prokleté sídlo, záhadné postavy, ale pak jsem se ztrácela v tom, kdy vlastně Andromeda očistila většinu rodového sídla? A nějak jsem předpokládala, že z toho příběhu autorka vybruslí se ctí...ale jedno už vím, podruhé už se ke knize vracet nebudu, zamotané a nepřehledné příběhy nemusím...i tak si jistě kniha čtenáře najde
(SPOILER) Tak tahle kniha zněla opravdu strašně moc slibně, ale nakonec mě vcelku dost zklamala. Na jedno přečtení to asi ujde, ale pořád z toho mám takové hodně smíšené pocity. Jde o to, že člověk má během čtení ustavičně pocit, že se motá v jakési slepé uličce, že tomu chybí ta potřebná jiskra, nebo nějaký větší směr. Já nevím, možná tím chci říct, že z toho bylo cítit, že se jedná o debut....ale spíš mi to prostě jenom nesedlo tak moc jak jsem doufala. Chci to teda uvést na pravou míru - ta kniha má co nabídnout. Minimálně ten začátek, popisy prostředí - je i celkem kreativní co se týče nějakých nápadů - dům uprostřed pouště, který je v podstatě něco jako lednice, i ty amulety byly celkem cool, nebo ty proměnlivý pokoje - nebudu lhát, že jsem si neužívala vztah mezi Andromedou a Magnusem...u většiny jejich hlášek jsem se bud stupidně culila nebo potutelně usmívala. Ten jejich vztah byl na tom všem asi nejlepší, ikdyž jsem z něj neměla ty vibrace Jane Eyer, ve které jsem asi doufala. Mně se celkově ta kniha tak jako špatně hodnotí, na jednu stranu se mi líbí autorčin přístup k postavám, které jsou potrhlé takovým zvláštně kouzelným způsobem, to romantické tokání se mi taky líbí, i když asi není tak komplexní jako v původní verzi Jane Eyer a ty zádrhle tam intuitivně cítíte, ale zase to není špatně odvedená práce a ten jejich vztah mě bavil. Zakletý dům byl taky ok, zajímavé prostředí kolem....ale i přesto, že jsem musela ocenit autorčin styl psaní, její kreativitu a i další věci - tak mě ta kniha prostě začala ztrácet, až mě to úplně přestalo bavit číst a přeskočila jsem na konec, který mi podle těch zápletek nepřišel zas až tolik uspokojující....ale možná mi jen začíná menší čtecí krize, každopádně se v tom úplně asi nevyznám, ale určitě nemůžu říct, že by se mi kniha jednoznačně líbila.
Prokleté zdi ode mne dostávají hvězdičku navíc právě za svět debter. Pro mě dost originální pojetí a setkávání s Okem zla bylo čtenářky slušně poživatelné. Zpočátku i pochopitelná náklonnost k pánovi domu, ... než začal fňukat. Přijde mi, že by byl dost zajímavý i příběh samotné výchovy u Jembera.
• Andromeda byla vychována jako debtera. To znamená, že umí očistit místa od zlých sil. Díky nedokončenému vzdělání však nemůže získat profesionální licenci. Jedinou nadějí je získání patronátu v podobě přízně / podpory nějakého vlivného člověka. A přesně tím se pro ni stává Magnus, majitel velkopodniku s čokoládou. Zbývá už jen jediné, vymýtit všechno zlo, které se ukrývá za zdmi jeho domu.
• Za prokletými zdmi je autorčina románová prvotina. Opakuju – úplně první knížka. To znamená, že bychom k takovým příběhům měli přistupovat s jistou dávkou schovívavosti. Aspoň myslím.
• Moc se mi líbil námět, nechyběla milostná linka ani příjemně mrazivá atmosféra. Oblíbila jsem si hlavní hrdinku, vyprávění bylo čtivé a dynamické.
• Nicméně celý text (popř. jednotlivé motivy) by ještě určitě zasloužil trochu víc rozpracovat. Stejně tak vznik vztahu mezi hlavními hrdiny, který se objevil hrozně náhle. Prakticky z ničeho nic.
• Pokud hledáte tajemný/temnější, napínavý a strašidelný příběh s dávkou romantiky, pak věřím, že se vám tato knížka bude líbit. Stejně tak vám, kteří si zkrátka potřebujete odpočinout u něčeho přiměřeně náročného. I přes drobné výtky můžu tuto knížku určitě doporučit.
V knize Za prokletými zdmi sledujeme příběh debtery Andromedy, která začne pracovat v domě mladého dědice. Má za úkol provádět exorcismy a očistit dům od Zlého oka.
Titul měl slibný námět - gotický fantasy román na styl Jane Eyere s prvky etiopského folklóru. Kdyby tomu tak skutečně bylo, byla bych nadšená. Bohužel se v knize většina děje odvíjela od motivu instalásky a vše ostatní ustoupilo do pozadí. Co se týče postav, byly buď ploché nebo nudné. Magnus Rochester nepřináší do tohoto žánru nic nového, jelikož je snadno zaměnitelný s kterýmkoliv jiným bohatým ústředním hrdinou, do kterého se z nějakého prapodivného důvodu zamiluje hlavní hrdinka. Netajím se tím, že nejsem zrovna velká fanynka instalásky, ale v tomto případě se skutečně zrodila z ničeho nic. Dokonce jsem si chvíli i myslela, že jsem nějakou z kapitol přeskočila. Bohužel ne.
Autorce se nicméně nedá zapřít čtivost jejího vyprávění a schopnost barvitě vykreslit atmosféru. Jen škoda, že více originálně nepracovala s motivem strašidelného domu a samotnou magií...
2,5/5*
Dost zbytečná kniha. Ploché postavy; nevyužitý potenciál, který nabízelo prostředí, v němž se příběh odehrával; podivné příbuzenské vztahy a otravně infantilní chování hlavní mužské postavy. Nedoporučuji.
Byl to hrozně slabý podprůměr.Nezáživné a od slibovaného přirovnání k Jane Eyrové to bylo na míle vzdálené.
Tohle se prostě tak trochu nepovedlo.